KDU-ČSL se na sjezdu pochválila, že je zárukou stability, spolehlivosti a drží slovo. „Naše vládní angažmá možná není až tak efektní, ale je rozhodně efektivní,“ prohlásil staronový předseda Pavel Bělobrádek.
S tím lze souhlasit. Efektní je lidovecké vládní angažmá jen tehdy, pokud se ministr zemědělství Marian Jurečka osobně účastní televizní reklamy za 30 milionů korun z peněz daňových poplatníků nebo když obhajuje Babišova biopaliva vášnivěji než Babiš. Vzniká tak otázka, pro koho je toto angažmá vlastně efektivní.
Tancujeme s každým
Lidovci prý tančí s tím, kdo je v sále. Tím se potvrzuje, že někteří nadržení a nevýrazní tanečníci berou vše. Tedy i velmi nehezkého partnera, páchnoucího Unipetrolem, Lovochemií a biopalivy, který nezná ani základní principy taneční etikety. Dokonce mu je protivná. Šlape partnerům na nohy a ještě jim nadává, že oni jsou ti špatní. Proti gustu žádný dišputát. Ale místo toho, aby lidovci spolu se sociálními demokraty svého neotesaného partnera kultivovali, jeho neopravitelné zlozvyky naopak aktivně prohlubují.
Vstup lidovců do vlády po předčasných volbách byl pragmatický počin. Je ovšem naprosto nepřijatelné, co koaliční partneři, tedy KDU-ČSL a ČSSD, Andreji Babišovi umožňují. Neustále se vymezují proti „hrůzám“ minulých vlád, ovšem s bezprecedentním střetem zájmů prvního místopředsedy vlády nedělají nic. Dokonce jsou s vládou velmi spokojeni.
Vymlouvání se na voliče, že tak rozhodli a údajně jim to nevadí, je čirý alibismus. Střet zájmů Andreje Babiše vadí podle nedávného průzkumu většině lidí včetně voličů KDU-ČSL. Podle většiny z nich by se měl Babiš vzdát buď podnikání, nebo funkce ve vládě. Málokdo si uměl představit, že střet zájmů ministra financí bude tak masivní, všudypřítomný a bude zasahovat do tolika odvětví.
Babišovatější než Babiš
KDU-ČSL tato fakta ignoruje. V zájmu udržení vládních křesel udržuje u moci oligarchu, který jako člen vlády čerpá miliardové dotace, veřejné zakázky a daňová zvýhodnění. Lidovci jako účastníci minulých vlád dobře vědí, že něco podobného dříve nebylo myslitelné. Hned by se zvedl mohutný odpor médií a občanských iniciativ. KDU-ČSL by byla první, kdo by organizoval tiskové konference se zdrcující kritikou, a hrozila by vystoupením z koalice.
Dnes se zaklíná stabilitou a spolehlivostí. Jde tak daleko, že dokonce sehrála velmi potupnou roli při podpoře biopaliv první generace, výhodné zejména pro Agrofert. Ministerstvo financí tuto normu připravilo, ministerstvo zemědělství ji zprvu zásadně zpochybnilo, aby ji nakonec Marian Jurečka ve vládě a na veřejnosti protlačoval osobně. Však umí držet slovo. Je babišovatější než Babiš.
To však není jediný případ, kdy lidovci v prosazování oligarchových obchodních zájmů nijak nepřekážejí. Nepřipadá jim divné, že firma ministra financí vyhraje miliardový tendr v Lesích ČR, rovněž v rezortu ministra zemědělství. Opravdu je vše v pořádku a kritika se dá smést ze stolu tím, že šlo o „transparentní“ proces? Bylo by to někde v civilizované Evropě možné? Určitě ne.
Z řad lidovců nezaznívá ani kritika posledního obchodu Babišovy firmy se státem, kdy jeho společnost Lin získala práva na nákup mediálního prostoru v rozhlase za 5,4 milionu korun pro CzechTourism Ministerstva pro místní rozvoj. I tohle by dříve stačilo na mediální skandál a vyvolání vnitrokoaliční krize.
No a co? Hlavně chceme klid na práci, opáčili by dnes z vládní koalice.
Prokorupční sodomie v přímém přenosu
Lidovci by měli prokázat, že jsou opravdu tradiční a důvěryhodnou politickou stranou, nikoli jen nedůstojnou Babišovou stafáží. Měli by se spojit s Bohuslavem Sobotkou a Andreje Babiše přimáčknout, že toto není už dále možné. Že jeho firmy po tu dobu, co bude ve vládě, se státem obchodovat nesmějí. Nebo v nich nesmí být Babiš.
Jinak nemají nejmenší morální právo kritizovat předchozí vlády, za kterých by tato otevřená prokorupční sodomie v přímém přenosu nebyla možná. Současný režim proto není morálnější než minulý, přesně naopak – navíc je mnohem cyničtější.
Od lidovců by bylo velmi bláhové, kdyby kalkulovali s tím, že když budou poslušní (spolehliví), schovají se do mediálního závětří. V situaci, kdy polovinu mediálního trhu ovládá Andrej Babiš a jeho stranický tisk zcela otevřeně kope za jeho zájmy. Ostatně proto si jej kupoval a jeho zaměstnanci to dobře vědí. A ti, kdo to nechtěli pochopit, už odešli. I lidovci budou na řadě, pokud nadále nebudou krýt oligarchovi záda.
Snad si KDU-ČSL časem uvědomí, že tancovat s každým a být za každou cenu u toho není vždy příliš perspektivní. Zatím nepůsobí jako autentická a vyprofilovaná politická strana, ale jako klidná Babišova síla.
