Česko si velmi dobře uvědomuje bezpečnostní hrozby, v médiích se řeší terorismus i migrace, někteří politici si na těchto tématech postavili politickou kariéru i podnikání. Nenechme se ale zmást pocitem, že tyhle české obavy sdílí celá Evropa. Není to tak – Evropany ve skutečnosti trápí úplně jiné věci. 

Statistici položili lidem ve všech osmadvaceti členských státech stejnou, velmi jednoduchou otázku: Jaký je podle vás největší problém, kterému svět čelí? Zpracovala se data a ukázaly se věci. Kdybychom měli běžného Evropana popsat podle aktuálních dat, byl by to člověk, kterého nijak zvlášť netrápí obavy z jaderného zbrojení, šíření smrtelných nemocí a vlastně ani ozbrojených konfliktů. Místo nich „běžný Evropan“ považuje za největší problém světa hrozící nedostatek pitné vody a klimatické změny. 

Naproti tomu v Česku, v zemi, která leží mimo jakékoliv migrační trasy a jediný teroristický útok, jemuž čelila, bylo dílo zmanipulovaného českého seniora, který kácel stromy na železniční trať, se vnímání hrozby od zbytku Evropy liší. Češi se nejvíc obávají terorismu, zatímco klima je nepálí. Rozhodně nepatříme k většině – větší strach z terorismu mají už jen Bulhaři a krok s námi srovnali Poláci. 

Pojďme si tedy přiznat, že Češi nejsou v tomto průzkumu výjimkou proto, že by měli takový fištrón. Jsou výjimkou proto, že jim chybí informace i odpovědní politici.

Právě ti by totiž měli umět pojmenovat skutečné problémy, hledat jejich řešení, a naopak mírnit obavy tam, kde už přerůstají v hysterii. Nemůžeme tvrdit, že terorismus není problémem, což koneckonců netvrdí ani naši evropští sousedé. Stejně tak se ale politici musí přestat tvářit, že Česka se klimatické změny netýkají, a téma upozaďovat jen proto, že se jim zdá, že si na něm neposbírají tolik hlasů jako na obavách z terorismu. Nebo je to tím, že o terorismu a migrantech mohou jen mluvit, zatímco u boje s klimatickou změnou by museli začít i něco dělat? 

Pokud Česku zbyli nějací politici, kteří budoucnost naší země vnímají v delších než čtyřletých volebních cyklech, přichází jejich čas. Snaha otočit pozornost většiny obyvatel od virtuálního světa plného často neexistujících zpráv k existujícímu problému se Česku dlouhodobě vyplatí. Snad se najde dost těch, kteří budou ignorovat lákavé politické body za řeči o uzavírání hranic a nebudou se bát říkat, že než se lidé oklepou z teroristické mánie, bude už pozdě, protože budou mít prázdné studny, za domem mrtvý les a zemědělci suchá pole. 

Nebudou to mít snadné. Pokud premiér a předseda nejsilnější politické strany v Česku o varováních před klimatickými změnami tvrdí, že jde o strašení apokalypsou, zjevně nás čeká ještě dlouhá cesta. 

Autor je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti