Všichni jsme se zděšením sledovali bouřící se americkou společnost. Viděli jsme, jak hordy maskovaných mužů a žen násilně pronikají do svatyně americké demokracie, aby tam dali průchod své frustraci a zlobě. Obrázky ne nepodobné sovětským filmům oslavujícím dobytí Zimního paláce. Obrázky podobně hrozivé. Sociální sítě pak dosluhujícímu prezidentu Trumpovi zrušily účty. Je to k potlesku, nebo ne? A zruší účet i Jiřímu Ovčáčkovi?
Za původce násilností v Kapitolu, které stály život pět lidí, byl bezpochyby po právu označen zatím úřadující prezident Donald Trump. Doslova vyhecoval své příznivce, své zaslepené skalní fanoušky k tomu, aby přišli z celé země před Kapitol, kde „to bude ostré“. Koncovku vynechal, a proto ji vyplnil fanatický dav. Nic překvapivého, co by snad nemohl očekávat. Koneckonců, po celou dobu jeho mandátu jsme byli prakticky denně konfrontování s výlevy jeho sebestředného, mocichtivého, bezohledného uvažování. Lidé se stali jen nástroji jeho boje o vlastní seberealizaci.
V sobotu mu sociální sítě ucpaly ústa. Twitter zrušil účet Donalda Trumpa. Svět zajásal, demokraté si oddechli, spousta lidí pocítila značnou dávku zadostiučinění. Prostě „Stačilo! A je putna, že jsi prezident Spojených států!“
Přesto mě to naplňuje spíše obavami než radostí. Ani ne tak proto, že to Trumpovi fanatičtí následovníci považují jen za další z řady spiknutí proti svému guru. V každém národě se vždycky najde dost magorů, kteří uvěří v někoho podobného, a nikdo jim to racionálně nevymluví. Naplňuje mě to obavami ze zcela nového fenoménu, který se tak na světové politické kolbiště dostal. Facebook a Twitter se zatím vcelku úspěšně bránily jakýmkoli dramatickým zásahům do práv uživatelů. Blokovaly kriminální a otevřeně rasistická vyjádření, zatím snad ale nikdy významnou politickou veličinu, jíž prezident Spojených států, ať už si o něm myslíme cokoli, bezesporu je.
Kladu si v tuto chvíli mnoho otázek. Budou odteď přistupovat Facebook a Twitter ke všem rozhodujícím světovým silám podobně? A do jakého detailu půjdou? Zablokují také účty Kremlu, protože jeho vyjádření jsou nebezpečná? Zablokují účet Ovčáčkovi, protože jeho projevy rozeštvávají české občany? Nebo už je to pod jejich rozlišovací schopnost? Budou pak nezablokované profily požívat logicky zdání ověřené legitimity, protože přece pokud by byly lživé a nebezpečné, síť by je vypnula?
Krok, který Facebook a Twitter podnikly proti úřadujícímu americkému prezidentovi, znamená jediné. Nikým nekontrolovaná entita zasáhla takovým způsobem do politického dění, že je nade vši pochybnost, že se sama stala politickým hybatelem.
Entita, která shromažďuje nepředstavitelné množství informací o miliardách lidí, o jejich preferencích ve způsobu života, v nákupech, zájmech, libůstkách i nenávistích. Entita, která tyto informace umí využívat a také je využívá ke svému obohacení z cílených reklam, z analýz tolik žádaných v byznysovém prostředí.
Do politiky vstoupila entita, kterou nelze snadno uchopit, popsat a nelze ji snadno podřídit pravidlům jakéhokoli státu. Do politiky vstoupila za halasného potlesku spousty dobrých demokratů a k velkému uspokojení řady poctivých, slušných a čestných lidí. Avšak bojím se Danaů, jak praví známý citát z Aeneidy, i když přinášejí dary… v parafrázi tedy, i když blokují Donaldovi účet.
Na politické kolbiště světa vstoupila entita, kterou bude velmi obtížné podřídit kontrole. Nikomu totiž není zodpovědná. Takže pánbůh s námi, pokud ji to začne bavit.
Autorka je členkou TOP 09.