Možná je nás víc, kdo si vybavujeme živé podzimní debaty o možné strategii Andreje Babiše (ANO). Byla to doba, kdy ještě nebylo po krachu jeho letních mítinků tak docela jisté, že bude on sám kandidovat na prezidenta a nenasadí za sebe někoho jiného. 

Už tehdy průzkumy hlásily, že by Babiš mohl při souboji o funkci prezidenta narazit na strop svých možností. Opakovaně se ukazovalo, že ho odmítá takřka 60 procent českých voličů. Prostě si ho nedokázali představit na Pražském hradě kvůli jeho osobnostním vlastnostem, jež jsou velice neprezidentské. Kupříkladu jde o nízkou kulturní gramotnost a jakousi brutální zakomplexovanou agresivitu, která není kompatibilní s tím, jak si u nás lidé představují hlavu státu.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Olympijskou myšlenku zabili sami Rusové

Velké téma historie olympijských her jako letitého kompromisu s politikou přináší nové vydání Týdeníku FORUM. Jakkoli ve starém Řecku panoval…

Tehdy některé z nás děsila myšlenka, že Babiš, který je známý svým respektem k oboru marketingu a k průzkumům veřejného mínění, nasadí za svoji vůdcovskou stranu ANO Alenu Schillerovou s tím, že prezident republiky je více či méně reprezentační funkce a on sám se více hodí k tomu, aby vládl jako premiér. Pro Českou republiku by to byla nebezpečná věc, protože Alena Schillerová je jako vrcholná politička mnohem kompetentnější než Babiš, ovládá komunikační řemeslo a nepůsobí negramotně.

Čerstvě na komunikační i manipulativní schopnosti Aleny Schillerové upozornil ve svém interview Čestmír Strakatý ve videu časopisu Reflex. Schillerová zde vysvětluje, jak by radši viděla v kampani před prezidentskou volbou méně agresivní billboardy, než jak je prý zvrzali Babišovi marketéři. Ona by také ráda volala po míru. Ale tak nějak lidštěji.

Schillerová by uměla mnohem lépe předstírat primitivnějším voličům, že je rozumná, že má citlivou duši, že čte knihy, že má mezinárodní rozhled a že je přesně tak správně lidová a emocionálně osobní, jak si může a má dovolit prezident. Nikdy nezapomeneme na její báseň z jejího facebookového účtu, v níž sama sebe popsala, jak běží ráno bosá po orosené letní louce. Řada jejích vrstevnic může být nadšená, jak paní Alena dokáže pracovat se svým erotickým nábojem, se svými účesy a šaty. Veškerý její podmanivý osobní styl odpovídá tomu, že jako právnička vystudovala specializaci zemědělsko-družstevního práva.

Tím nemá být řečeno, že Alena Schillerová není tupá. Jistěže je. Ale ona je přesně tak správně tupá, aby si toho velká část lidí nevšimla, a naopak aby velké části lidí mohla přijít tak blízká. Alena Schillerová má projev starostlivé ženy, která má starost o chudé, o slabé, o „normální lidi“. Je v tom takřka dokonalá. Její styl se blíží seriálové postavě ženy za pultem, kterou s velice podobnou emocionalitou a vehemencí zahrála slavná komunistka Jiřina Švorcová.

Kdyby Babiš nasadil místo sebe Schillerovou, nemusel by být dnes tím na hlavu poraženým lúzrem. Schillerová nemá ten voličský strop, který u Babiše tvoří jeho notorické skandály a agresivita. Je sice zřejmé, že vedle Petra Pavla by nedokázala působit tolik jako pevný bod v nejistém období, ale měla by mnohem větší šance než Babiš.

Každopádně je po všem. Schillerová je stejně jako Babiš zastánkyní orbánovské politiky, nevadí jí překračování pravidel civilizované společnosti a je schopná čehokoli. Buďme moc rádi, že Babiš podlehl svému osobnímu egoismu a nepochopil omezenost svých možností, které nelze agresivně překřičet.

Ještěže má Andrej Babiš natolik vyvinuté ego a rozhodl se osobně prohrát prezidentskou volbu. Pro Českou republiku to bylo správné rozhodnutí.