Vladimir Putin FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Po „telefonickém summitu“ Joe Bidena a Vladimira Putina se pozorovatelé pokouší odhadnout, kdo byl vítězem. Pokud někdo získal nějaké body, moc to v současnosti neznamená, protože všechno se bude lámat na jedné věci, totiž zda Kreml na Ukrajinu vpadne a jak to dopadne.
David Ignatius na The Washington Post píše o tom, co by se mohlo dít, kdyby byl Putin natolik lehkomyslný, že by na Ukrajinu poslal těch 175 000 vojáků, které podle amerických zpravodajských služeb připravuje u ukrajinských hranic. Co by se pak stalo?
„Putin by v prvních dnech čelil chaotické válce na samotné Ukrajině. Ukrajinská armáda se ruské nevyrovná, ale je mnohem silnější než armáda, které čelil, když se v roce 2014 zmocnil Krymu. Ukrajina má lepší výcvik, vybavení, dovednosti v oblasti elektronického boje a zkušenosti z bojiště než dříve,“ konstatuje Ignatius. Je zjevné, že Putin kupodivu opustil skrytý přístup, který mu v roce 2014 fungoval. Nahromaděním obrovského množství vojáků pohrdl taktikou hybridní války v šedé zóně – „zelenými mužíky“. Těm se v roce 2014 podařilo se rychle zmocnit klíčových cílů na Krymu. Teď už tuto hybridní hru hrát nemůže, protože americké zpravodajské služby odhalily jeho tajné plány na válku v plném rozsahu.
David Ignatius dále píše: „Ukrajina má také agresivní vojenskou zpravodajskou službu, které velí brigádní generál Kyrylo Budanov. V loňském roce naplánoval odvážnou zásahovou operaci s cílem zajmout ruské žoldáky, kteří bojovali na území Ukrajiny. Ačkoli se nezdařila, byla to ukázka toho, co by ukrajinští tajní operátoři mohli dokázat ve skutečném konfliktu.
Kromě boje proti uniformovaným jednotkám a agentům zpravodajských služeb by Putin pravděpodobně čelil i dlouhodobé partyzánské válce ze strany ukrajinských milicí. Znalé zdroje odhadují, že od ruského vpádu v roce 2014 prošlo alespoň nějakým výcvikem více než 400 000 prokyjevských Ukrajinců a že v soukromých rukou je nejméně jeden milion zbraní, včetně AK-47 a dalších automatických zbraní uloupených z vládních skladů. Po celé zemi je rozmístěno až 15 skupin domobrany – některé jsou zjevně pravicové, ale všechny jsou schopny způsobit Moskvě (a pravděpodobně i Kyjevu) spoušť.“
„Kromě reakce USA a spojenců budou Ukrajinci bojovat tvrdě,“ říká William B. Taylor, bývalý americký velvyslanec v Kyjevě. Předpovídá „určitě partyzánskou válku, pokud Rusové vtrhnou a pokusí se zůstat“.
Nejde jen o horkou válku zbraněmi, dlouhodobé důsledky by mohly být mnohem horší, i kdyby se Rusku povedlo nastolit nějakou vládu podřízenou Moskvě. „Pokud by Biden své hrozby splnil, ruská ekonomika by byla v troskách. Nikdy nebyla silná za Putina, nyní by ochabla, protože sjednocená Evropa a Spojené státy by na ni uvalily sankce, které by podle mých zdrojů mohly zahrnovat i odříznutí Ruska od systému mezinárodních plateb SWIFT – doslova by z něj udělaly vyděděnce,“ soudí americký komentátor.
