Možná už jste si toho také povšimli. Premiér Andrej Babiš má problém, o věci se hovoří v České televizi a na místě, kde má sedět nezávislý komentátor, se objeví někdo z MF DNES nebo z Lidových novin. Nikoli však jako zástupce holdingu Agrofert, v němž pracuje, ale jako údajně nezaujatý novinář. Je to velký problém, který by měla televize reflektovat.
Radní České televize Zdeněk Šarapatka uvedl, že téma nastolil na posledním zasedání Rady ČT. Věc však velkou odezvu neměla a Šarapatka reakci popsal tak, že podle některých jeho kolegů přece každé médium někdo vlastní. To je pravda. Většinou to ale nebývá předseda vlády.
Tematizovat zaměstnání některých lidí u Andreje Babiše se v české společnosti stále tak nějak nehodí. Práce jeho novinářů je dokonce čas od času ověnčena nějakou tou cenou a jejich kolegové z dalších médií se nad tím pozastavují jen minimálně. Jedná se ale o velký podvod na veřejnost a ze strany České televize, jejíž informování si jinak ve většině případů zaslouží respekt, uznání a podporu, je to velmi neseriózní.
Argument, že přece všichni vědí, kdo je majitelem MF DNES a Lidových novin, rozhodně neobstojí. Je to nejjednodušší způsob, jak navykat občany, že něco takového je normální. Ovšem servilní rozhovory Petra Koláře v MF DNES, chování šéfredaktora téhož listu Jaroslava Plesla, očerňování nepohodlných v Lidových novinách Martinem Shabu či Ondřejem Koutníkem, to nemá nic společného s novinařinou. Jedná se o čistou propagandu.
MF DNES nemůže být nikým považována za běžné noviny přinejmenším od doby, kdy se objevily nahrávky prokazující, že si současný český premiér domlouval s jedním redaktorů kompromitující články na ČSSD. Je tedy s podivem, že by zaměstnanci tohoto listu měli být vnímáni jako nezávislí. A navíc – když se to hodí – deník MF DNES dokonce zaútočil na generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, když redaktorka Eva Pospíšilová udělala velkou kauzu z toho, jaký má Dvořák majetek.
Lidové noviny zase řídí Babišův dlouholetý kamarád István Léko a dezinformace ve prospěch premiéra se zde objevují běžně. Zažili jsme tu překrucování ohledně kauzy OLAF, lži o syrských sirotcích nebo útoky na exministravnitra Milana Chovance.
Česká veřejnost by si od televize, za kterou lidé dokonce v případě jejího ohrožení demonstrují, zasloužila bránit před obrovským přívalem manipulací z vydavatelství Mafra. Češi za svou televizí stojí, vědí, jak potřebná je, a je proto velká škoda, když tam pak hovoří zaměstnanci člověka, který opravdové novináře z České televize označuje za zkorumpovanou pakáž.
