Po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se díky výraznému vítězství hnutí ANO, které při necelých třiceti procentech hlasů získalo téměř čtyřicet procent mandátů, opět začalo diskutovat o významu volebního systému. Rozdrobení na kraje, v nichž se rozděluje poměrně malý počet mandátů posiluje velké strany. Andrej Babiš pak sní o systému jednokolových voleb ve stovce jednomandátových obvodů. Jednomandátové výbory ale mohou vést k ještě většímu vychýlení vůle voličů. Příklad si můžeme vzít v americké Pensylvánii.
V Americe určují jednomandátové obvody pro volby do sněmovny reprezentantů zákonodárné sbory jednotlivých států, de facto tedy jedna z politických stran. Nehezkou tradicí se tak stal tzv. Gerrymandering, překreslování volebních obvodů tak, aby se síla soupeře co nejvíce otupila a naopak vlastní voliči byli využiti co nejlépe. Volby do sněmovny v roce 2016 vyhráli republikáni o asi osm procentních bodů, ale mají třináct křesel proti pěti zástupcům demokratů, tedy více než dvaapůlkrát tolik. V roce 2014 byl rozdíl 11 procentních bodů, ale přepočet na křesla dopadl stejně. Kdo by si chtěl vsadit na to, kolik křesel získala každá ze stran dva roky před tím, s klidem může. Bylo to opět 13 ku 5 bez ohledu na to, že demokraté o jeden procentní bod vyhráli.
Nejvyšší soud Pensylvánie už stačil rozhodnout, že současná mapa okrsků odporuje ústavě státu. Vzhledem k tomu, že legislativní sbor se na nové spravedlivější mapě nedokázal dohodnout, soud uzákonil svou vlastní. Republikáni toto rozhodnutí už stačili napadnout s tím, že chtějí více času, aby mohla mapa vzniknout standardním způsobem. To by ale reálně znamenalo, že podle té současné se bude volit i teď na podzim a lze si vsadit na to, že většinu získají opět republikáni bez ohledu na to, jak volby dopadnou.
Zároveň ale také nelze jednoznačně říci, že nové okrsky demokratům nutně pomohou. Potíž jednomandátových obvodů je totiž i rozložení voličů. Pokud máte voliče koncentrované ve městech, ve kterých vyhráváte s velkou převahou, ale v dalších obvodech s menším rozdílem prohráváte, budete v takovém systému vždy v nevýhodě, a to i když budou obvody narýsovány bez úmyslu vás poškodit. Z předchozích sporů týkajících se účelového překreslování obvodů totiž vyplývá, že alternativy k takovým machinacím jsou dvě, obvody neutrální a spravedlivé.
Neutrální obvod je takový, který respektuje již existující politická rozdělení například ve formě jednotlivých okresů, nevytváří nespojité a viditelně deformované obvody vedené snahou seskupit či rozředit jednotlivé skupiny voličů a následky pro rozdělení křesel se vůbec neberou v potaz. Spravedlivé obvody ba pak měly zajistit, že zisk křesel bude zhruba odpovídat percentuálnímu zisku obou stran. Jenže to může vést k vytváření obvodů, které rozdělují okresy, nejsou spojité a snaží se například voliče ve městech rozřadit pomocí nespojitých obvodů.
Díky propracovaným sociologickým metodám se dá celkem přesně odhadnout, která skupina bude jak volit. To dává politikům do ruky velkou zbraň, díky které mohou de facto potlačit hlas voličů. Rozdílné rozdělení jednotlivých voličských základen pak může tento efekt způsobit i bez toho, aby o něj někdo cíleně usiloval. Jak tento gordický uzel rozetnout, se už možná brzy z Ameriky dozvíme. Lepší bude ale si všechna rizika a nevýhody tohoto systému uvědomit před tím, než jej budeme zavádět.
