GLOSA / Praha 15 má nového čestného občana. Bývalý tamější starosta a nynější poslanec Milan Wenzl se postavil do řady se skutečnými osobnostmi, které tam žily. Například s literárním kritikem Františkem Xaverem Šaldou, prvorepublikovým premiérem Antonínem Švehlou, spisovatelem Eduardem Bassem, prvním československým olympijským vítězem Bedřichem Šupčíkem či astrofyzikem Jiřím Grygarem. Celá věc má jen jeden malinkatý háček. Hlas, který o udělení čestného občanství rozhodl, si udělil Wenzl sám.
V populárním filmu Někdo to rád horké zahajuje mafián Bonaparte 10. výroční sjezd Přátel italské opery slovy: „Je to už deset let, co jsem se zvolil šéfem týhle organizace. A snad můžu říct sám, že jste zvolili dobře.“ Vtip, jasná nadsázka a zároveň i parodický šleh směrem k některým politikům, ty české samozřejmě nevyjímaje. Nicméně volby jsou tajné, a tak se nikdo veřejně nepřizná, že by byl také oním Bonapartem.
Ovšem i na tomto poli se objevují první vlaštovky. Jednou z nich je právě bývalý starosta Prahy 15, poslanec za Babišovo ANO Milan Wenzl. Zastupitelstvo Prahy 15 totiž hlasovalo, zda se stane jejím čestným občanem. Pro Nepražáky a ty, kteří si stále myslí, že Praha má jen deset městských částí – jde o katastrální území Horních Měcholup a Hostivaře, které se z Prahy 10 odlouply při reorganizaci městské správy v listopadu 1994. Prahou se Hostivař stala v roce 1968, Měcholupy dokonce až v roce 1974. Ale to je vedlejší.
Hlasování o udělení čestného občanství nakonec dopadlo pro Milana Wenzla dobře. Dostal ho. Sice o jeden hlas, ale, jak se říká ve sportu, na to se historie neptá. Ptát se ovšem bude díky tomu, že volba byla veřejná, na jinou věc. Opravdu Milanu Wenzlovi stál tento „čestný titul“ za ostudu, když je z výsledku jasně patrné, že tím rozhodujícím hlasem byl právě jeho hlas? Že se tedy čestným občanem Prahy 15 zvolil nečestně sám?
Také není běžné, aby se čestné občanství udělovalo aktivním politikům, podle opozičních zastupitelů je možné, že jde o dohodu po komunálních volbách, která má Wenzlovi kompenzovat, že neobhájil místo v městské radě.
Každopádně jisté je, že v tomto případě zvítězila ješitnost nad zdravým rozumem. „Můžu říct, že jste zvolili dobře,“ může Wenzl pronést spolu s Bonapartem.