Hašteření mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem pokračuje. Nyní se dostala na pořad dne docházka ministra financí na jednání s jeho unijními kolegy. Podle premiéra je pouze padesátiprocentní a to znamená, že šéf státní kasy neplní své povinnosti a tím poškozuje Českou republiku. Jak se však zdá, půjde opět pouze o výkřik na sociální síti a tiskové konferenci. Místo vyvození důsledků tak znovu přijde jen do médií vykřičené pokárání.

Defenzivní taktika Bohuslava Sobotky, jak vidět za poslední tři roky, neuspěla, a tak je třeba změnit strategii. Předseda vlády se tak pustil do ostřejší kritiky svého vicepremiéra a zhruba obden kritizuje jeho chování, politiku nebo nevyjasněné finanční transakce.

V normálně fungující vládě by silný premiér nenechal jakéhokoliv ministra, aby se o jeho působení tolik spekulovalo a ihned by ho odvolal z funkce. Náš předseda vlády se ovšem bojí. Pořádně se nedá určit čeho, ale je evidentní, že strach z Babiše je výrazný. Jinak by silácké vyhazování ministrů neprobíhalo pouze v rámci ČSSD, jíž je Sobotka zatím ještě předsedou, ale nastalo by takzvaně „padni komu padni“. Po Danu Ťokovi, který na ministerstvu dopravy dělá víc škody než užitku, by tak svůj úřad musel opustit i Babiš.

Tak podezřelého člena vlády Česká republika snad ještě neměla a jak se zdá, premiérovi stačí občas si zanadávat do médií a tím veškerá snaha o budování důvěryhodnosti vlády končí. Mezitím si ministr financí dělá, co chce, de facto řídí celou zemi a zároveň zvyšuje příjem svých firem.

Další sociálněsíťové vzkazy Bohuslava Sobotky tak budí už jen úsměv, než aby skutečně upozornily na Babišovo bezprecedentní jednání. Chtělo by to, aby premiérovi někdo vysvětlil, že činy jsou víc než jen slova, vyřčená do prostoru.