Ilustrační foto FOTO: rk.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: rk.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Známý ruský bloger Anatolij Nesmijan, který píše také pod pseudonymem El Mjurid, komentuje poslední výroky ohledně špatné demografické situace Ruska. Zmínil prohlášení demografa Jurije Krupnova, že je třeba přestat mluvit o demografii a prostě mít tři až čtyři děti, jinak Rusové do konce století vymřou. Nic jiného ale demograf nenabídl.
„V Rusku se nám podaří zvrátit situaci pouze tehdy, pokud bude mít polovina rodin tři až čtyři děti. Taková rodina by se měla stát v Rusku vzorovou a dominantní. Mít hodně dětí by se mělo stát masovým jevem. Teď se to zdá neuvěřitelné, ale jiná cesta není,“ sdělil Krupnov.
Podle Anatolije Nesmijana je to ukázka toho, jak se v Rusku tradičně přistupuje k řešení problémů. Nabízí se jen jedna možnost a o žádné další se neuvažuje, protože se to nesmí.
„Demograf Jurij Krupnov předvádí naprosto klasický přístup ruské školy řízení – naprostou absenci jakéhokoli scénáře. Existuje pouze jeden úkol a pouze jedna cesta k němu. Neexistují žádné plány B nebo C ani nic jiného. To je od ďábla. Máme obsadit nějakou stodolu – a obětujeme divizi, která ji bude šturmovat. Ale my ji dobudeme. Nebo nedobudeme, ale máme na to přísloví: ‚Mrtvým se neodpouští.‘ A tak to bude. Neexistuje možnost tu stodolu obejít, protože rozkaz je jasný a jednoznačný – vzít ji za každou cenu,“ píše bloger.
Problém je podle autora v samotném způsobu, jak se v Rusku uvažuje a všechny věci řídí. Nejen neexistují návrhy na jiná řešení, ale i kdyby je někdo přinesl, nebude to mít žádný dopad.
„Samotná myšlenka, že by se problém dal a měl řešit jinak, v naší škole řízení prostě chybí. Pokud bude vyslovena, nikdo ji nepochopí. Tahle taktika ‚masového šturmování‘ jakéhokoli problému je charakteristickým znakem ruského systému řízení,“ konstatuje Nesmijan.
Bloger píše, že demografická věda stojí před intelektuální výzvou, aby vytvořila model, v němž by společnost s nízkou mírou reprodukce mohla stabilně existovat. V rámci současného modelu se určitě stane to, před čím demograf Krupnov varuje. Bylo by tedy třeba vytvořit jiný model a najít nějaký nový faktor, který situaci napraví, nebo ještě lépe zvrátí. „To je zajímavé samo o sobě jako problém i jako řešení tohoto problému. Není však zajímavé konstatovat to, co je známo. Je to nudné,“ uzavírá Anatolij Nesmijan.
Výzvy k řešení propadu porodnosti zaznívají z nejvyšších míst často, ale na situaci se nic nemění. Letos na podzim promluvil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Demografický problém je jednou z hlavních výzev, kterým čelíme. Zvyšování porodnosti je samozřejmě jednou z hlavních priorit v práci celé vlády a celé země. Vše, co je třeba udělat pro zvýšení porodnosti, se samozřejmě musí udělat. A vše, co do toho zasahuje, musí z našich životů zmizet,“ prohlásil Dmitrij Peskov na otázku, zda vláda hodlá nějak zasáhnout proti šířícímu se hnutí „childfree“, tedy dobrovolné bezdětnosti.
Ruský vůdce Vladimir Putin zase tvrdí, že by „bylo úžasné“ oživit „tradici“, kdy ženy v Rusku měly „sedm, osm a možná i víc“ dětí. Podle Putina „zvýšit počet obyvatel Ruska je úkolem desetiletí“. V současném Rusku není ovšem možné zmínit, že válka na Ukrajině, kde o život přišlo přinejmenším 80 tisíc mužů, do demografie zasáhne. Celkové ruské ztráty od začátku války činí podle britských zpravodajských služeb 700 tisíc osob. Jde o ty, které padly, i ty, které utrpěly zranění. Několik desítek tisíc mužů také opustilo zemi z obavy před mobilizací.
V důsledku sankcí a vysokých výdajů na vedení války panuje také nejistota ohledně budoucnosti a rostou životní náklady.
