Dva roky po bezprecedentním růstu vojenských výdajů se ukazuje oprávněnost tvrzení, že růst vojenských výdajů je ohledně negativního dopadu na ekonomiku na prvním místě, píše známý ruský bloger Anatolij Nesmijan. „Současné veselé ukazatele odrážejí pouze růst vojenských výdajů a s nimi spojený formální růst HDP,“ píše dále autor. Pokud se však odečte růst HDP související s obranou, vidíme zřejmě silný pokles zbytku ekonomiky.
Nesmijan se odvolává na výpočty Alexeje Balajeva, vedoucího výzkumného pracovníka Centra pro analýzu rozpočtu a prognózy Institutu finančního výzkumu. Ten dospěl ke zjištění, že nejvyšší pozitivní efekt mezi produktivními výdaji mají výdaje na národní hospodářství. Zvýšení tohoto typu výdajů o jedno procento HDP při zachování celkové výše výdajů vede ke zvýšení tempa růstu HDP o 1,1 procentního bodu.
„Další největší vliv mají výdaje na vzdělávání. Zvýšení těchto výdajů o jedno procento HDP při nezměněné celkové výši výdajů vede k dodatečnému tempu růstu HDP o 0,8 procentního bodu… U výdajů na obranu a sociálních výdajů je tento vliv záporný: minus 2,1, respektive minus 0,7 procentního bodu na jedno procento výdajů na HDP.“
Nesmijan soudí, že ruská ekonomika se nachází ve stavu „přehřátí“, a používá obraz z fyziky.
„‚Přehřátí‘ je způsobeno procesem smršťování; zde je sociální mechanika zcela analogická známé mechanice fyzikální. V každém systému se v průběhu stlačování zvyšuje teplota nebo její analogie. Proto jsou pochvalné zprávy našeho vrchního velitele o nebývalém vzestupu určeny pro naivní prosťáčky, i když je docela možné, že si to sám myslí. Nebo spíše pro něj píšou takové papíry, aby si to myslel. Fyziku se zřejmě učil naposledy ve škole mezi výlety na závody.“
Výdaje na válku zjevně rozpočet zatěžují natolik, že je třeba měnit odhady stavu státní pokladny. Státní duma schválila v prvním čtení pozměňovací návrhy na zvýšení schodku rozpočtu Ruské federace na rok 2024. Návrh zákona navrhuje zvýšit odhad deficitu federálního rozpočtu na rok 2024 z 1,595 bilionu rublů na 2,12 bilionu rublů – tedy z 0,9 procenta na 1,1 procenta HDP. Předpokládá se, že příjmy z ropy a plynu klesnou na 1,053 bilionu rublů z dříve plánovaných 1,821 bilionu rublů.