Využít bohatství lesů k hledání potravy v případě války doporučuje švédský Úřad pro civilní ochranu a mimořádné události (MSB). Píše o tom v novém vydání své příručky pro veřejnost. „V přírodě je toho tolik, co můžeme využít, například lesní plody, jablka a houby,“ uvedla jedna z jejích autorek Anna Teljforsová.
Podle švédské veřejnoprávní televize SVT pandemie a války ve světě ukazují, jak je společnost zranitelná, když doprava přestane být schopna dodávat zboží. Švédsko je v současné době závislé na dovozu potravin, zhruba polovina jich pochází ze zahraničí.
„Většinu toho, co ve Švédsku jíme, dovážíme, a to je něco, co bychom měli mít na zřeteli. Pokud by došlo k přerušení dodávek nebo potížím s nimi, v obchodech bychom to poznali už po několika dnech,“ řekla Anna Teljforsová z MSB.
Zdůraznila také roli osobní zodpovědnosti. „Každý musí pochopit, že v připravenosti na krize musí převzít osobní odpovědnost – mít doma jídlo a vodu navíc a přemýšlet o tom, co by pro mě znamenalo, kdybych si nemohl koupit potraviny nebo kdyby mi netekla voda z kohoutku a nefungoval mobilní telefon.“
Uvařte si plevel
V reportáži SVT autorka několika knih o jedlých planých rostlinách Lisen Sundgrenová doporučuje, aby se lidé rozhlédli po svém okolí a zjistili, co mohou sníst. V přírodě i na zahradě se podle ní vyskytuje více než 200 druhů jedlých rostlin, které se dají použít místo zeleniny.
Jako příklad uvádí pampeliškové listy, které se běžně konzumují ve Středomoří. „V Řecku se tomu pokrmu říká chorta. Spařené pampeliškové listy zakápnete olivovým olejem a citronem, přidáte česnek, sůl a pepř.“
Upozorňuje, že prospěšný je také kořen bodláku bohatý na uhlohydráty a řadu minerálů. „Kořeny jsou nejlepší na jaře a na podzim, když jsou ještě poměrně mladé.“ Odbornice je doporučuje opéct na troše tuku.
„Možná to není to první, co vás napadne v souvislosti se zeleninou, protože se nedává například do salátů, ale nápoj z něho je plný nejrůznějších dobrých věcí,“ říká o borovicovém jehličí. To radí nějakou dobu dusit pod pokličkou v téměř vroucí vodě a potom pít jako „osvěžující dobrou vodu“.
Ruská agrese zvýšila připravenost
Úřad MSB pravidelně šíří osvětu na svých stránkách, sociálních sítích, ve sdělovacích prostředcích i prostřednictvím příručky Když přijde krize nebo válka, kterou distribuuje do domácností a nabízí ke stažení či poslechu na svém webu. Po začátku války na Ukrajině a také v souvislosti s vážnější hrozbou zejména islámského terorismu jeho kampaň ještě zesílila.
Na domácnosti mimo jiné apeluje, aby myslely na to, jak vydrží minimálně týden bez dodávek elektřiny, tepla a vody, bez možnosti nakoupit si jídlo a být ve spojení se světem. Šíří například rady, jak skladovat a konzumovat potraviny v případě výpadku elektřiny. Na svých stránkách uvádí také jejich ukázkový seznam. Zároveň zdůrazňuje, že je dobré mít doma hotovost, protože může nastat situace, kdy nebudou fungovat platební terminály.
Krizemi MSB nemá na mysli jen ozbrojený konflikt, ale také například extrémní počasí či kybernetický útok. Připravenost Švédů na ně se v posledních letech zvýšila, ukázal průzkum společnosti Novus, který si nechal vypracovat Červený kříž. V roce 2021 uvedlo 26 procent dotázaných, že se doma připravili na zvládnutí krize, zatímco loni už jich takto odpovědělo 60 procent.