Jestliže se Donald Trump stane americkým prezidentem, Spojené státy možná nepřispěchají na pomoc některým členům Severoatlantické aliance, pokud ti budou napadeni Ruskem. Republikánský kandidát na prezidentský úřad to uvedl v rozhovoru s listem The New York Times.

Trump upřesnil, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči nám“. Podle agentury AP tato slova potvrzují dřívější úvahy o tom, že Trump zpochybňuje globální roli USA.

Republikánský kandidát by v případě napadení členského státu NATO zohlednil, jak daná země alianci přispívá. Trump již dříve řekl, že chce přimět spojence, aby s USA více sdíleli náklady na obranu. Podle něj musí američtí spojenci přestat využívat štědrosti USA, kterou si Washington již nemůže dovolit.

Republikánský kandidát rovněž komentoval situaci v Turecku po nezdařeném puči. Řekl, že nehodlá Turecko kritizovat za pronásledování oponentů režimu. „Velmi oceňuji, jak se s tím vypořádal,“ řekl Trump na adresu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „Někteří lidé tvrdí, že to bylo zinscenované, ale já si to nemyslím,“ dodal.

Trump vyjádřil přesvědčení, že dokáže přimět Erdogana, aby Turecko zintenzivnilo svůj boj proti samozvanému Islámskému státu. Porážka Islámského státu je podle republikánského kandidáta mnohem větší prioritou než odstranění syrského prezidenta Bašára Assada.

Podle Trumpa musí USA napřed „odstranit vlastní nepořádek“ a teprve potom se mohou pokoušet měnit chování jiných států. „Nemyslím, že máme právo poučovat,“ řekl Trump s odkazem na střelbu na policisty, ke které v USA dochází.

Trump kromě NATO zpochybňuje i další organizace a smlouvy. Řekl kupříkladu, že je připraven zrušit Severoamerickou zónu volného obchodu s Kanadou a Mexikem, pokud nebude moci vyjednat nové podmínky, které by nepovzbuzovaly americké firmy k přesouvání výroby mimo Spojené státy.

Trump podle The New York Times připustil, že jeho pohled na zahraničněpolitické otázky je radikálně odlišný od dosavadního přístupu amerických republikánů, kteří téměř vždy podporovali vysokou angažovanost USA ve světě. Zopakoval, že může nechat stáhnout americké vojáky rozmístěné v zahraničí. Zároveň ale hovořil o potřebě investic do modernizace armády USA, hlavně jaderného arzenálu. Trump také odmítl, že svůj slogan „Amerika na prvním místě“ chápe ve stejném smyslu jako někdejší takzvaní izolacionisté, kteří před druhou světovou válkou volali po tom, aby se USA nezaplétaly do světových problémů.