Nikdy u nás ještě neměl premiér v prezidentovi tak skvělého parťáka. Jakkoliv se totiž může Zeman k Babišovi chovat nadřazeně a dělat z něj v očích veřejnosti poslušného psíka, nabízí mu za to hodně. Třeba možnost zastavení trestního stíhání kvůli Čapímu hnízdu nebo post předsedy vlády na další volební období.

Zeman totiž rád zneužívá části Ústavy, v nichž není jasně dané, co prezident musí, popřípadě není udán časový úsek, který má dodržet. Když totiž základní zákon České republiky vznikal, nikdo nepředpokládal, že se hlavou státu stane někdo, pro nějž bude funkce pouhým prostředkem k vyřizování osobních účtů a umožní mu sloužit zájmům jiných zemí.

Takzvané ústavní zvyklosti Zemanovi nic neříkají, proto není vůbec od věci si uvědomit, že ani o výběru premiéra nehovoří Ústava úplně striktně. Vlastně neomezuje prezidenta ve výběru vůbec, ačkoliv některé výklady Ústavy jasně říkají, že předsedou vlády nemůže být kdokoliv. Ony zvyklosti předpokládají, že byl měl být brán ohled na mandáty v poslanecké sněmovně a premiérem se tak ve většině případů stává předseda vítěze voleb.

Když se však Zeman opět podívá na Ústavu „tvůrčím způsobem“, jak svému nepřípustnému jednání říká, může bez problémů znovu pronést svou oblíbenou větu o tom, že za každou cenu ministerským předsedou jmenuje Andreje Babiše. A to i v momentě, kdy jeho hnutí volby nevyhraje. I proto si teď musí nechat majitel hnutí ANO nechat od prezidenta líbit jakékoliv ponížení.

Mimo politickou budoucnost se totiž hraje i o Babišovo setrvání na svobodě. Nikdo totiž nemůže odhadnout, zda za podvod při získání padesátimilionové eurodotace nebude odsouzen, třeba na deset let. V ten moment by se Zeman hodil díky své pravomoci udělit milost či ještě před odsouzením zastavit trestní stíhání.

Prezident by to jistě obhajoval tím, že je to v zájmu fungování země, kterou společně s Babišem dovedli mezi nejúspěšnější evropské státy.

To je však pouze spekulace, ale jedna věc je naprosto jasná. Miloš Zeman se ani do budoucna nebude řídit ústavními zvyklostmi, tedy jakýmsi seznamem toho, co se „dělá“ a co se „nedělá“. On totiž úctyhodný prezident ani do médií neříká kun*a, zm*di, novináře nenazývá blbečky a nevolá po jejich likvidaci a třeba taky nelže. Nebo alespoň ne minimálně jednou za týden.

Na hlavu státu, která si tohle uvědomuje a chová se tak, abychom se za ni nemuseli stydět, si ovšem ještě nějaký ten rok počkáme. Do té doby se duo Zeman-Babiš bude navzájem držet u moci a postupně zadupávat nejen Ústavu do země.