Americký prezident Donald Trump. FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Cla jsou ekonomické zlo, protože křiví trh, škodí mezinárodnímu obchodu, a hlavně zdražují zboží nad jeho skutečnou cenu pro běžné zákazníky. Tohle platí i pro poslední vlnu Trumpova celního ochranářství, která ve výsledku doběhne americkou ekonomiku. Jenže to bude chvíli trvat, takže Trumpa budou po nějaký čas oslavovat dělníci ze „zrezivělých“ států, které to přejde, až za čas sami pocítí dopady nerozumného protekcionismu ve svých peněženkách.
Mezitím se ale celní ochranářství bude šířit celým ekonomickým světem jako nebezpečná a svůdná nákaza. Reakce ze strany evropských států, respektive Evropské unie, v jejíž pravomoci stanovení cel je, může mít několik podob.
Tou první je odvetné zvýšení cel vůči americkým dovozům k nám. Vyšší cla vůči USA by nám přinesla dobrý pocit, že jsme si Trumpovu politiku nenechali líbit, ale také zdražení dováženého zboží pro spotřebitele. A to pomíjím možnost, že by v takovém případě mohl prezident Trump šponovat americká cla ještě výš, aby ve svém vidění světa ukázal, kdo je tady ekonomickým pánem světa. Ze všech těchto důvodů považuji odvetná cla ze strany EU až za poslední možný krok.
Řešením nastalé situace může být také například daňové zatížení služeb velkých technologických firem typu Googlu či Facebooku v rámci Evropské unie. Snižovalo by částečně riziko odvetných cel, ale samozřejmě i ono by evropští zákazníci pocítili ve zvýšení cen.
Na druhou stranu by tato varianta vytvořila tlak na Donalda Trumpa skrz jeho některé podnikatelské spojence. Díky tomu by to mohlo vést k zahájení skutečných jednání o řešení vzájemného obchodu mezi EU a USA. Trumpova skupina s jednáním asi nebude pospíchat, ale třeba vlivný republikánský senátor Ted Cruz se už nechal slyšet, že Trumpova celní tsunami by měla sloužit právě jako nástroj k jednáním, která následně cla z obou stran sníží.
Naopak jednostranné snižování cel z naší strany a čekání na následnou americkou smířlivost by zřejmě nezabralo. Viděli jsme to u Izraele, který v posledních dnech šel touto cestou, ale v Trumpově podivuhodném celním seznamu to stejně schytal vysokou celní sazbou.
Nejdůležitější reakcí ze strany Evropské unie by se proto měla stát zesílená podpora našeho vlastního volného obchodu s mimoevropskými trhy. Dobrým příkladem je nyní dojednaná smlouva o volném obchodu s jihoamerickým blokem Mercosur, která přinese evropským výrobcům nové trhy a evropským zákazníkům nižší ceny některého zboží. Evropští vyjednavači by proto nyní měli zrychlit jednání o dalších připravovaných dohodách o volném obchodu a hledat další regiony, kde s nimi můžeme začít. Na Trumpova cla máme zkrátka reagovat navýšením našeho vlastního volného obchodu.
Autorem je europoslanec za ODS.
