Fúzi ještě musí schválit valná hromada CME a je třeba souhlas Evropské komise a příslušných národních regulátorů. Schvalovací proces potrvá několik měsíců. Podpis dohody je pouze prvním krokem PPF k převzetí CME.

Projevená vůle tady už ale je. V podstatě se tím završuje proces, během kterého zahraniční společnosti vycouvaly z vlastnictví médií v Česku. Naplnily se tak poněkud obrozenecké touhy, že média u nás by měla mít české majitele. Trochu se nedomyslelo, že zdejší majitel může mít také své vlastní zdejší zájmy, a to včetně zájmů politických. Také to, že taková média něco stojí, takže si je koupí jen někdo skutečně majetný.

Takže už tady máme Babiše, Bakalu, Křetínského a teď i Kellnera. Kellner se sice tváří, že do zdejší politiky nezasahuje, ale těžko věřit, že prezident Zeman letěl Kellnerovým letadlem zpět ze státní návštěvy Číny jen proto, že pro hlavu státu ve vládním speciálu neměli místo. Také jeho peníze pro Institut Václava Klause nebudou zřejmě určeny jen pro potěchu staršího pána, co už není v politice. Kde je oligarcha, tam čekejme zájmy a prosazování zájmů. Petr Kellner je má v Číně i Rusku a už dnes se nás lidé z jeho okolí, třeba Vladimír Mlynář, pokouší přesvědčit, že Čínu nesmíme vidět „černobíle“. Pokud bude mít Kellner v rukou velmi sledovanou televizi, můžeme se těšit na skutečnou reality show.

Zatím vzbuzuje značné veselí Kellnerovo vyjádření v tiskové zprávě: „CME je dobře fungující společností a po jejím převzetí neplánujeme žádné překotné zásahy do jejího fungování.“

Proč taky překotně. Času je zatím dost.