Kolem Severní Koreje je v posledních dnech a hodinách živo. BBC přinesla informaci, že delegace KLDR ve středu v OSN „obvinila USA, že ´zatvrzele setrvávají´ na nepřátelském postoji“, protože „jsou posedlé sankcemi“.
Na první pohled to působí jako opak toho, co se nedávno odehrálo v demilitarizované zóně (DMZ) na hranici obou Korejí. Kim Čong-un a Donald Trump se tam před očima početného publika (včetně trochu dotěrné dcery D. Trumpa) domluvili, že sestaví týmy, které budou mít za úkol připravit další jednání o denuklearizaci Korejského poloostrova.
Delegace KLDR v OSN ovšem reagovala na něco jiného. Spojené státy totiž v OSN obvinily Severní Koreu, že překročila limit dovozu ropných produktů, stanovený sankcemi z roku 2017. Navíc USA spolu s Německem, Francií a Velkou Británií rozeslaly členským zemím OSN dopis vyzývající k dalším sankcím. Podle BBC dopis vyzýval oslovené země, aby poslaly domů severokorejské dělníky, nacházející se na jejich území.
Celkem pochopitelně KLDR protestovala a vyjádřila se v tom smyslu, že USA „podvracejí“ současnou atmosféru na Korejském poloostrově. Označila také za „směšný“ údajný názor USA, že sankce jsou „všelékem na všechny problémy“.
Situace dobře ilustruje východiska a taktické postupy obou stran v období, kdy jsou ochotny spolu jednat, ale ani jedna není ochotna té druhé nějak výrazně ustoupit. Obě jsou zjevně přesvědčeny, že kdo dřív mrkne nebo uhne, je prostě srab a špatně dopadne. Pozoruhodné je, že obě strany uvažují způsobem, který může budit údiv všude, ale ne v USA a v KLDR. Oba vůdci jsou si navíc velice podobní, byť to tak na první pohled nevypadá.
Jinde (Diplomatický tanec KLDR a USA ve srovnání s českým tanečkem, F24 30.6.) jsem napsal, že peripetie jejich vztahu připomínají vztah milenecký včetně zhrzeného odchodu a tajných psaníček. Podobností je ale víc. Například totální kontrola vůdce nad sestavou jeho týmu. Trump své spolupracovníky mění jako ponožky. Kim nedávno rovněž vyměnil část svého týmu, ovšem v jiném stylu – poslal je do pracovního tábora, některé možná i na popraviště.
Oba vůdci se označují za přátele. Oba mají v týmu rodinné příslušníky. V tomto směru má navrch Kim, jehož sestra nepochybně přesahuje schopnostmi Ivanku Trumpovou. Oba také mají nepříjemný zvyk vystavovat druhou stranu do nečekaných a těžko přijatelných situací. Trump opustil hanojský summit, což stálo kariéru, svobodu a možná i život nejednoho severokorejského diplomata. Uražený Kim má dnes tým (například novou náměstkyni ministra zahraničí a nového šéfa rozvědky), který působí tvrdším dojmem než ten předchozí.
[ctete postid=“258326″ title=“Porušení sankcí: berlínský hostel platí Severokorejcům těžké peníze“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Berlín-hostel-cut-Kim-385×230.jpg“ excerpt=“Provozovatelé turistické ubytovny City Hostel uprostřed Berlína řeší neobvyklý “ permalink=“https://forum24.cz/poruseni-sankci-berlinsky-hostel-plati-severokorejcum-tezke-penize/“]258326[/ctete]
Po přátelském poplácání zad v DMZ poslal Kim americké straně hořkou pilulku skrze své zastoupení v OSN. Výroky severokorejské delegace ale jsou jen jiným odstavcem téhož příběhu. Ukazují nejen na to, že sankce skutečně „bolí“, ale i na to, že pokud USA hodlají používat pouze tento prostředek, nemusí se také vůbec nikam dostat. KLDR nedávno dostala povzbuzující zprávy od ruského a čínského prezidenta a možná má pocit, že jednání mohou setrvávat na mrtvém bodě dlouho. Nebudou ukončena, ale nebudou ani postupovat vpřed.
Korejci ví, že Trump den ode dne silněji potřebuje skvělé vítězství, aby si pojistil znovuzvolení do úřadu. Válka s KLDR, třeba i vítězná, by k tomu nevedla. KLDR čeká, že Trump pochopí, že jednání musí vést k nějakým úlevám pro KLDR, aby se dostavil pokrok viditelný i pro Trumpovy odpůrce v USA. Trump je gambler, to je pravda, ale raději vyhrává než prohrává. Je raději slavný než opovrhovaný. To všechno mu může jeho přítel Kim zařídit. Jenom za to chce něco zpátky i pro sebe, aby zajistil svou budoucnost.
Zdánlivý rozpor mezi halasem v DMZ a urážkami v OSN není nic jiného než ukázka dialektické disputace severokorejského marxisty-stalinisty s bombastickým americkým miliardářem. Jelikož oba vůdcové jsou si podobní, jsou nejspíš také předurčeni k tomu, aby se nakonec dohodli. Je možné, že se na ně celých sedmdesát let čekalo.
