ANALÝZA / Nejvyšší ukrajinští a američtí představitelé se shodují v jednom: severokorejské dodávky munice do Ruska patří k největším hrozbám pro schopnost Kyjeva ubránit se ruské invazi. Masivní dodávky dělostřeleckých granátů udržely Rusko v boji. Ze Severní Koreje ale podle nových zjištění na Ukrajinu zřejmě směřují i severokorejští vojáci.
Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, už dříve označil nepřetržité dodávky munice ze Severní Koreje do ruských přístavů na Dálném východě za přímou hrozbu pro ukrajinskou frontovou linii tisíce kilometrů na západě. Pchjongjang „dodává šílené objemy dělostřeleckých granátů, které jsou pro Ruskou federaci klíčové“, řekl na začátku letošního roku. „A to je klíčové i pro nás. A bohužel s tím zatím nemůžeme nic dělat.“
Zchátralé dělostřelecké náboje Pchjongjangu udržely Rusko v boji a mohou být předzvěstí ještě větších hrozeb.
O vzrůstající spolupráci Ruské federace se Severní Koreou mluvil na zářijovém zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku i americký ministr zahraničí Antony Blinken. „KLDR dodala do Ruska vlaky plné zbraní a munice, včetně balistických raket, odpalovacích zařízení a milionů dělostřeleckých nábojů,“ popsal. Zchátralé dělostřelecké náboje Pchjongjangu udržely Rusko v boji a mohou být předzvěstí ještě větších hrozeb v Asii.
„Viděli jsme, jak Rusko zapojilo Severní Koreu, která poskytla poměrně velké množství munice a raket, a bezpilotní letouny poskytnuté Íránem skutečně pomohly trochu zvrátit situaci v Rusku a umožnily mu postavit se na nohy, navíc zvýšily výrobu v jeho průmyslové základně,“ prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin před senátory podvýboru pro obranu letos v květnu.
Bez pomoci spojenců – Íránu, Severní Koreje a Číny – by pravděpodobně nedošlo k vleklé válce takového rozsahu, poznamenal Austin.
V Rusku zakotvily tisíce severokorejských kontejnerů
Spolupráce mezi Ruskou federací a Severní Koreou není žádnou novinkou. Odborníci poznamenávají, že prodej zbraní pravděpodobně začal už v roce 2022 během počátečních fází ruské invaze v plném rozsahu. Tehdy putovaly severokorejské zbraně k bojovníkům Wagnerovy skupiny.
Přestože severokorejské zbraně pravděpodobně výrazně neovlivnily dynamiku bojů na Ukrajině na začátku ruské invaze, velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová vyjádřila obavy, že takové zbrojní obchody by mohly financovat severokorejský balistický a jaderný program. „Nákup zbraní od KLDR, které mají na Ukrajině rozsévat zkázu, přispívá také k nestabilitě na Korejském poloostrově, protože poskytuje KLDR finanční prostředky, které může využít k dalšímu rozvoji svých zakázaných programů zbraní hromadného ničení a balistických raket.“
Smrt bývalého šéfa Wagnerovy skupiny a oteplení vztahů mezi Severní Koreou a Ruskou federací zřejmě snížily potřebu obou zemí využívat při nákupech a transferech zbraní Wagnerovu skupinu. Na konci loňského a začátku letošního roku tak přicházely zprávy naznačující nárůst dovozu dělostřeleckých granátů a až 2,5 milionu kusů munice putující z Pchjongjangu do Moskvy.
O tom, že přinejmenším od poloviny roku 2022 opustily severokorejské přístavy tisíce kontejnerů, které zakotvily v Rusku a byly přeloženy na vlaky směřující na západ, existuje spousta důkazů z otevřených zdrojů. Tepnami těchto převozů měly být dva přístavy na Dálném východě – Najin a Dunaj, vzdálené zhruba 200 kilometrů vzdušnou čarou.
Podle Jižní Koreje bylo takto do Ruska do letošního června odesláno nejméně 10 tisíc kontejnerů. Vešlo se do nich téměř pět milionů dělostřeleckých granátů, řekl tehdy agentuře Bloomberg tamní ministr obrany. Spolu s nimi do Ruska přijely i desítky balistických raket. Severní Korea v množství dodaných kusů dělostřeleckých granátů na druhé straně překonávala i Evropskou unii.
Pro Ukrajinu tyto transfery představují vážný problém. Šéf rozvědky Budanov poznamenal, že výsledky jsou na bojišti viditelné zhruba týden po příjezdu nové zásilky a vychylují průběh války ve prospěch Ruska. „Naším největším problémem je Severní Korea. Objem jí dodávaných vojenských produktů skutečně ovlivňuje intenzitu bojových akcí. S příjezdem severokorejské lodi, která dodává náklad s municí, se za osm až devět dní boje maximálně zintenzivní během dvou až tří týdnů. Jedná se o přímou závislost.“
Odhady přesného množství severokorejské munice se značně liší – od 1,6 milionu až po téměř 6 milionů kusů. Podle odborníků byly do Ruska od letošního léta odeslány nejméně dva miliony kusů munice. Mnohé z nich však byly vadné nebo poškozené.
Prohlubující se spolupráce pokračuje
Od loňské návštěvy severokorejského vůdce Kim Čong-una v Rusku přetrvávají obavy z prohlubující se vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. V červnu, během návštěvy Vladimira Putina v Pchjongjangu, Severní Korea a Ruská federace podepsaly dohodu o komplexním strategickém partnerství. Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl.
Postupem času se Rusko stalo na dodávkách severokorejské munice závislé. Moskva se potýká se sníženými vojenskými zásobami a výrobní kapacitou, kterou současně omezují západní sankce.
Kim Čong-un podle britského deníku The Times dodává Vladimiru Putinovi až polovinu dělostřeleckých nábojů, které ruská armáda používá na Ukrajině. Má jít přibližně o tři miliony granátů ročně. Dohody byly zřejmě uzavřeny v červnu letošního roku, kdy Vladimir Putin navštívil Pchjongjang a zároveň byl podepsán obranný pakt.
Skutečnost, že Rusko používá tolik dělostřeleckých granátů ze Severní Koreje, vypovídá především o ruské vojenské produkci. Podle ruského ekonoma a opozičního politika Vladimira Milova (rozhovor s ním přinese deník FORUM 24 během následujících dní, pozn. red.) severokorejské dodávky svědčí o tom, že Rusko nedokáže samo udržet značnou produkci.
„Musí o to požádat vnější spojence. Zdroje nejsou nekonečné, protože severokorejské muniční sklady také nejsou nekonečné. Rusko žádá o vojenské dodávky i další země, jako Írán, Myanmar. To je další ukazatel toho, že jeho vlastní vojenský průmysl skutečně nezvládá pokrýt válečné potřeby. Svědčí o tom řada zjevných signálů,“ řekl deníku FORUM 24.
Rusko žádá Severní Koreu o pomoc, protože ruský vlastní průmysl nedokáže dodat nic, co je potřeba pro válku v plném rozsahu.
„Pokud si vzpomenete, když byl v květnu odvolán z funkce bývalý ministr obrany Šojgu, tak v předchozích měsících opravdu velmi aktivně objížděl vojenské podniky a nadával jejich vedení, že nedodávají zbraně a munici včas. I to svědčí o obrovských problémech ve vojenskoprůmyslovém komplexu,“ dodal Milov s tím, že oficiální statistiky ukazují výrazné zpomalení tempa výroby. „Pod povrchem se skrývá více problémů. To je důvod, proč Rusko žádá Severní Koreu o pomoc, protože ruský vlastní průmysl nedokáže dodat nic, co je potřeba pro válku v plném rozsahu.“
Díky severokorejským dodávkám si ale Rusko na Ukrajině udrželo dělostřeleckou převahu. Ta byla v uplynulém roce viditelná zvláště během tvrdých bojů na jihovýchodě Ukrajiny.
Náhrada za ruské masivní ztráty?
Nejde ale pouze o dělostřelecké náboje a balistické rakety. Severní Korea Rusku zřejmě dodává i protitanková raketová vozidla. Podle časopisu Forbes to potvrzují záběry ukrajinského dronu z okolí města Vovčansk v Charkovské oblasti.
Severokorejské protitankové raketové vozidlo se poblíž frontové linie na severovýchodě Ukrajiny objevilo zhruba šest týdnů po Putinově návštěvě Pchjongjangu. Užší vojenské vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou tak mají skutečný dopad na válku na Ukrajině. Dodávky obrněných vozidel by údajně mohly Rusku pomoci vyřešit jeden z největších problémů na bojišti – jejich nedostatek.
Kromě těžké techniky jde ale i o lidskou sílu v době, kdy se Rusko i Ukrajina potýkají s nedostatkem vojáků. V rámci spojenectví severokorejská armáda oznámila, že se její ženijní jednotka připojí k ruským pozemním silám v Doněcké oblasti. Skutečný počet Severokorejců bojujících na Ukrajině však může být i vyšší.
Severokorejští vojáci pravděpodobně pomáhají Rusku odpalovat dodávané balistické rakety KN-23. Jeden ze zdrojů britského deníku The Guardian uvedl, že desítky Severokorejců jsou umístěny s ruskými vojáky na Ukrajině za frontovou linií. Jsou ve skupinách a pomáhají s odpalovacími zařízeními pro balistické střely KN-23.
Umístění severokorejských vojáků na Ukrajině potvrzuje i jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který nedávno řekl, že Severní Korea pravděpodobně vyšle své vojáky bojovat a umírat na Ukrajině po boku ruských jednotek. „Vzhledem k tomu, že Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ řekl bruselskému webu POLITICO.
„Vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou se vyvíjejí tak, že jsou téměř stejně těsné jako vojenské spojenectví,“ dodal. „Z toho, jak se na to díváme, vyplývá, že by do války mohlo být nasazeno více severokorejských vojáků.“
A někteří z nich už na Ukrajině i zemřeli. „Domníváme se, že mezi severokorejskými vojáky na Ukrajině došlo ke zraněním a úmrtím,“ řekl.
Co z toho Kim Čong-un má?
Otázkou však zůstává, co z toho všeho Severní Korea – kromě dodávek potravin a energií, které izolovaný režim nutně potřebuje, zejména po ekonomické devastaci v letech pandemie covidu a pokračujícím dopadu západních sankcí a sankcí OSN – má? Rusko ani KLDR dodnes nezveřejnily, co přesně stojí podpora války na Ukrajině. Kromě potravin a ropy neexistují žádné oficiální informace.
Jedním ze severokorejských úspěchů je ale už výše zmiňovaná obnovená smlouva, v níž se obě země zavázaly poskytnout vojenskou pomoc v případě napadení jedné z nich. Jde v podstatě o aktualizovanou verzi podobné dohody ze 60. let mezi Sovětským svazem a tehdy ještě rodící se Severní Koreou. Pakt ale nabízí méně, než se na první pohled zdá. Ruské zapojení do případné severokorejské války je v tuto chvíli nepravděpodobné.
Prohlubující se vztahy zřejmě na Západě zvýšily obavy ze vzniku trvalé koalice protizápadních zemí, včetně Číny a Íránu. Větší obchod a transfery zbraní mezi všemi čtyřmi členy této „vlčí smečky“ mají dopad na i ukrajinské bojiště, kde se aktuálně tato globální konfrontace odehrává.
V březnu Rusko také využilo svého práva veta, aby zablokovalo obnovení orgánu skupiny expertů OSN pro Severní Koreu, který dohlíží na dodržování sankcí proti severokorejskému raketovému a jadernému programu. To pravděpodobně Severní Koreji usnadní obcházení sankcí, které mají omezit její schopnost vyvinout jaderné zbraně dlouhého doletu. Peníze směřující z Moskvy do Pchjongjangu mohou pomoci financovat jak severokorejský balistický program, tak i ten jaderný.
To však ve vztahu k sankcím, se kterými má i Rusko už od roku 2014 své zkušenosti, není vše. Ruské banky je pomáhají Severní Koreji obcházet, čímž uvolňují další finanční prostředky pro její nezákonné zbrojní programy. Rusko na oplátku poskytuje Severní Koreji také technologie, které jí pomáhají rozmístit řadu špionážních satelitů.
To vše Rusko poskytuje režimu, který od roku 2022 provedl více než 150 testů balistických raket a jehož vůdce běžně vyhrožuje vyhlazením Jižní Koreje, Japonska a dalších zemí. Spolupráce Ruska a Severní Koreje tak může mít vliv i na situaci v Asii.
Kromě toho může Rusko Severní Koreji nabídnout i záštitu mezinárodní legitimity v podobě podpory a pomoci Ruska dostat se do mezinárodních klubů, jako je BRICS vedený právě Ruskou federací a Čínou, které se mění v ad hoc protizápadní koalici.