Dopady ekonomických sankcí už pociťuje většina Rusů. Podle únorového výzkumu veřejného mínění 71 procent Rusů přiznalo, že ekonomická krize se jich osobně dotýká a jejich životní úroveň se snížila. Smyslem sankcí, které na Rusko uvalil Západ, bylo potrestat a hlavně zastavit agresivní politiku Kremlu vůči Ukrajině. Nezdá se však, že by to fungovalo. Proč?
Ruské obyvatelstvo si ještě nestačilo zvyknout na klidný, maloměšťácký způsob života, kdy většina lidí rok od roku bohatne, nedělá si starosti o budoucnost a v klidu přemýšlí, jestli letos pojede na dovolenou do Turecka nebo do Thajska, do Prahy nebo do Paříže. Tento způsob života dopřál spoustě Rusů (ne všem, ale mnohým) až Vladimir Putin na začátku 21. století. Ve skutečnosti relativní blahobyt v posledních 15 letech do Ruska nepřinesl ani tak Putin jako spíš vysoké ceny ropy a dalších nerostných surovin v uplynulých letech. Rusové si s tím ale nelámou hlavu a jsou vděčni Putinovi za uplynulá tučná léta.
Bude draho
Teď se ekonomická situace mění. Ceny raketově rostou. Podle oficiálních údajů ruského statistického úřadu ceny masa za rok vyrostly o 130 procent, cukru o 165 procent. Pohanka, která je v Rusku považována za základní potravinu, zdražila o 203 procenta. 1. ledna 2014 stál jeden dolar 32,6 rublů, dnes 62,5. Tradičně nízká nezaměstnanost teď v Moskvě roste o jedno procento týdně, hromadné propouštění se týká především dovozců všech typů zboží a poskytovatelů služeb pro středně příjmové skupiny.
Podpora Putina ale neklesla ani o píď. Podle posledního průzkumu agentury VCIOM dosahuje dokonce 88 procent. Je naprosto naivní očekávat v nejbližší době masové protestní demonstrace. Kremlu a médiím se podařilo přesvědčit občany, že příčinou všeho zlého jsou západní sankce. Nepřátelský Západ chce srazit Rusko na kolena, tato interpretace nakonec semkla většinu obyvatel kolem Putina ještě více než dříve. Velkým paradoxem přitom je to, že nejvíce na obyčejné lidi dopadly efekty ruské sankční odvety, tedy zákazu dovozu potravin. Právě toto opatření zvedlo ceny v ruských supermarketech. Silná konkurence evropských dotovaných potravin totiž před tím tlačila ceny dolů. Fakt, že potravinové sankce jsou výmyslem Kremlu, ruská média lidem nepřipomínají.
Oligarchům to vadí
Západ se musí spoléhat na nátlak Putinových spřátelených oligarchů, těm totiž západní sankce podle všeho vadí nejvíce.
Řeči o národním charakteru jsou ošidné a většinou hloupé. Přesto se v ruském případě asi dá mluvit o obrovské trpělivosti a schopnosti vydržet dokonce i extrémní strádání. Historie Rusy vytrénovala, jsou zvyklí na ledacos. Putin národu slíbil, že situace se zlepší za dva roky. Neprozradil sice, jako toho dosáhne, ale koho to zajímá?
Důvěra k Putinovi už asi těžko může být vyšší. Z tohoto pohledu dříve nebo později prostě musí začít klesat. Těžko však očekávat jakoukoliv revoluci, i kdyby se prezidentova obliba během roku „zřítila“ třeba na 60 procent. Změny z vůle národa v Rusku nečekejme.
Kirill Ščelkov