Margita Balaštíková FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / V poslední době se často zviditelňuje stínová ministryně zemědělství za ANO Margita Balaštíková. Není divu, že přichází její čas, jelikož se nyní hodně skloňuje snížení zemědělských dotací. Řídí se heslem „podle sebe soudím tebe“, zatímco tvrdě hájí zájmy Babišova holdingu.
Poslankyně Balaštíková letos na jaře vystřídala Karla Turečka na pozici stínové ministryně zemědělství. Na rozdíl od svého neviditelného předchůdce dobře ví, co se od ní očekává: Velice ostrá obhajoba dotačního byznysu pro obří agrokoncerny v čele s Agrofertem, který je bezkonkurenčním příjemcem dotací nejen u nás, ale v celé Evropě.
Kladivo na čarodějnice
Na místo nevýrazného ministra zemědělství Zdeňka Nekuly nastoupil Marek Výborný. Nekulovi však slouží ke cti, že jako první po dlouhé době pootočil kurs, kdy končí dotační privilegia největších hráčů na zemědělském trhu na úkor malých farem. Nyní je na jeho nástupci, aby v tomto trendu pokračoval.
Konglomerát ANO je jiného názoru. Balaštíková si při projednávání konsolidačního balíčku ve sněmovně postěžovala, že se „dotace začaly používat jako kladivo na čarodějnice“. Zopakovala svoji mantru, že dotace patří „úspěšným firmám a nikoli těm, kteří krachnou zítra, nebo pozítří“.
Vyslovila pohoršení nad tím, že jsou agrobaronům, kteří berou dotace, házeny klacky pod nohy. Celá evropská politika je postavená na dotacích, takže se bez nich neobejdeme, tvrdí.
Poslankyně záměrně mlží. Evropské zemědělské dotace jsou primárně určeny malým a středním farmám, jež dominují na unijním trhu. Navíc výdajové škrty se netýkají unijních, ale národních dotací.
Unijní dotační systém je skutečně přebujelý, ale impuls k určitým změnám dal paradoxně střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Na evropské půdě vzniká plán, jak omezit množství dotací, jež na investice dostává více podniků s jedním vlastníkem.
Povyk kavaleristů ANO
Balaštíková navíc nezmiňuje, že evropská pravidla umožňují zastropovat nárokové dotace na zemědělskou půdu pro velké agrokombináty. Řada zemí tento instrument využívá, ale Babišova vláda nepodpořila návrh Evropské komise na povinné zastropování. Proč by to dělala, když by šla proti obchodním zájmům svého premiéra?
Zastropování dotací má v programu současná vláda a tady je prostor pro škrty. To je ovšem v přímém rozporu se zájmy oligarchova impéria, proto ten hlasitý povyk jeho kavaleristů.
Jejich pokrytectví vyniká o to víc, že když se jim to hodí, ohánějí se pravidly Evropské unie. Jindy jsou jim ukradená. Stačí vzpomenout aktivitu Balaštíkové v minulém volebním období. Spolu s kolegy z SPD a „ministrem zemědělských korporací“ Miroslavem Tomanem ve sněmovně prosazovala povinné kvóty pro domácí potraviny v supermarketech.
Tento záměr, který by vyhovoval největším domácím producentům potravin, nakonec majitel Agrofertu stáhl zřejmě i proto, že jeho obchodní zájem byl v této věci příliš okatý a napadnutelný. Je ovšem pozoruhodné, že Babišově odbornici Balaštíkové vůbec nevadilo, že regulace dovozu zahraničních potravin porušuje evropská pravidla, což by vedlo k recipročním reakcím.
Kdo je loutka?
Co si potom myslet o této poslankyni, jež zaútočila na ministra Výborného s obavami, aby nebyl „loutkou různých zájmových skupin“? Jaké má na mysli?
„Já se domnívám, že bývalý ministr Nekula ustoupil Asociaci soukromého zemědělství, která ho jakýmsi způsobem přesvědčila, že musíme jít přes ty malé farmy,“ ozřejmila své obavy Balaštíková.
Její neuvěřitelná arogance je typická pro představitele velkoagrární lobby, zastoupené hlasitými zájmovými skupinami v Zemědělské a Potravinářské komoře a Svazu zemědělství.
Dokud šli ministři zemědělství agrolobby na ruku, vše bylo v pořádku. Patrně nešlo o její loutky. Asociace soukromého zemědělství zastupuje tisíce sedláků a do této doby stála zcela na okraji zájmu resortu, a to i nevýhodným nastavením dotačních titulů.
Agrobaroni nás živí!
Velkoagrárníci sice loni rozhodně nestrádali, ale zlaté časy končí. Vláda přesunula část státní podpory malým farmářům a nyní chce snížit zemědělské dotace.
Zástupci agrokorporací, jejichž zájmy hájí i stínová ministryně zemědělství, tomu chtějí zabránit. Balaštíková věří, že se „panu ministrovi Výbornému podaří udolat pana ministra financí Stanjuru, aby vrátil zpět seškrtané finanční prostředky“. Proč?
„Protože si musíme uvědomit, kdo jsou ti, kteří nás živí, a nepřistupovat k nim a říkat, víte, to jsou ti agrobaroni, oni mají dost peněz, já si to tak nemyslím,“ tvrdí poslankyně. Skutečně jsou to takoví chudáci?
Škoda jen, že stínová ministryně nemá takovou starost o zákazníky jako o oligopol obřích kombinátů, který vydělával na drahých potravinách.
Kdyby tomu tak nebylo, neměl by tento sektor loni rekordní zisky – v čele s holdingem Agrofert, který měl o 16 miliard korun vyšší tržby jen v zemědělské a potravinářské divizi. Jen není jasné, jak sem zapadají chmurné stesky Balaštíkové o kladivu na čarodějnice.
