ROZHOVOR / „Budeme v opozici konstruktivní, ale budeme tvrdí tam, kde to bude potřeba. A zároveň budeme dohlížet na to, jestli vláda plní své programové prohlášení, na kterém jsme se sami taky podíleli,“ říká poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví o odchodu Pirátů z vlády a také o budoucnosti strany.

Hned po odvolání Ivana Bartoše přišla od Pirátů ostrá kritika vlády. Proč až v tom momentě, po třech letech vládnutí? 

Já začnu trochu zeširoka. V roce 2021 jsme šli do voleb s tím, že buď můžeme porazit oligarchu Babiše a vytvořit koalici se SPOLU, nebo můžeme jít do opozice a nepodílet se na vládě, kdy bychom ale neměli možnost prosazovat náš program a reprezentovat našich 840 tisíc voličů. My jsme i s vědomím těchto možností vedli kampaň. Zasáhla nás přitom silná antikampaň od Andreje Babiše, což byla jedna z věcí, které vedly k tomu, že jsme skončili se čtyřmi poslanci. Přesto jsme chtěli pokračovat v tom, co jsme občanům před volbami slíbili – jít do vlády a podílet se na rozhodování a vedení této země.

Musím říct, že propojení ODS s velkým byznysem, ta jejich provázanost, je veřejně známá věc. Je legitimní, pokud někdo hájí ekonomické zájmy. Ale problém začíná, když se to přehoupne do nelegitimního lobbingu nebo prosazování vlastních zájmů na úkor státu a občanů. O kmotrovství v ODS mluvil už Mirek Topolánek, jejich bývalý předseda, a sám to přiznával. My jsme věřili, že pod vedením Petra Fialy tyto vazby skončily, že už jde o jinou ODS, a s tím jsme do vlády šli.

I během těch tří let, co jsme byli ve vládě, jsme na různých jednáních za zavřenými dveřmi blokovali řadu věcí, které by si ODS pravděpodobně prosadila, kdybychom tam nebyli. Například návrh ministerstva spravedlnosti, který umožňoval odsouzeným za hospodářské trestné činy se vyplatit, místo aby šli do vězení. Také jsme zablokovali nehorázné navyšování částek pro insolvenční správce.

Abych se ale vrátila k vaší otázce – během těch tří let jsme spolupracovali na dobrých věcech, ale také blokovali ty, které podle nás byly za hranou a které souvisely s propojením na konkrétní zájmy. V momentě, kdy premiér Fiala porušil koaliční smlouvu a ztratil naši důvěru, jsme z vlády odešli. Tím skončila i doba, kdy jsme řešili věci za zavřenými dveřmi, a teď je chceme říkat veřejně.

Takže uvnitř vládní koalice jste to během těch tří let řešili? Protože z reakcí ostatních to vypadalo, že ta kritika přichází z ničeho nic.

Řešili jsme to. Jak jsem říkala, konkrétně třeba u možnosti vyplatit se pro odsouzené korupčníky, u navyšování částek pro insolvenční správce nebo také u návrhu umožnit kamionům jezdit o nedělích. Byly tam i další návrhy, se kterými jsme se neztotožňovali a nebylo možné je nechat projít. Takže to probíhalo i v průběhu koaličních jednání. Ale tím, že to vždy bylo podle koaličních dohod a podle koaliční smlouvy, tak se to potom nevynášelo ven, protože se nám povedlo to zastavit.

S tou kritikou jste vystoupili okamžitě na tiskové konferenci po odvolání Ivana Bartoše. Nešlo o snahu odvrátit pozornost od stavu digitalizace stavebního řízení?

Já myslím, že pan premiér dost obrátil pozornost tím, že se zachoval lidsky neslušně. Sám si dával na billboardy, že slušnost v politice není slabost, a potom ukončil spolupráci s Ivanem Bartošem tím, že mu zavolal a hned třicet minut nato udělal tiskovou konferenci. Lidsky mě to zasáhlo, možná proto i ta reakce byla silnější, ale stojím si za vším, co jsme na té tiskové konferenci řekli.

Zároveň si myslím, že teď je čas se dívat dopředu, že lidi už ani tolik nezajímají politické půtky, ale spíš to, co pro ně budeme jako politici dělat v následujících měsících do sněmovních voleb za rok.

V momentě, kdy premiér Fiala porušil koaliční smlouvu a ztratil naši důvěru, jsme z vlády odešli. Tím skončila i doba, kdy jsme řešili věci za zavřenými dveřmi, a teď je chceme říkat veřejně.

Teď, s odstupem několika týdnů, nelitujete něčeho, co na té konferenci zaznělo?

Stojím si za tím, co jsem řekla já. Na druhou stranu možná nebylo potřeba tam spekulovat o tom, co přesně se odehrálo v časovém rozpětí, kdy měl premiér ráno schůzku s Ivanem Bartošem a kdy mu zavolal. Myslím si, že jsme to možná mohli nechat i na představivosti ostatních. Měli jsme nějaké indicie, které tam Jakub Michálek zmiňoval, ale neměl to podložené žádným reálným důkazem, tak bylo zbytečné se na tom točit a zbytečně to možná odvádělo pozornost od té samotné situace, a to popření zásadní mezilidské slušnosti a politické spolupráce. Na základě toho jsme ztratili důvěru, a proto jsme z vlády odešli.

Mluvilo se i o tom, že už šlo o začátek kampaně.

Já se přiznám, že jsem v tu chvíli vůbec neuvažovala tolik dopředu. Byla jsem opravdu šokovaná tou situací a způsobem, jak se premiér vůči Ivanu Bartošovi zachoval. Byla to vyloženě autentická reakce.

Jak budou teď Piráti fungovat v opozici?

My jsme už minulý týden oznámili, že chceme být lepší opozice. Myslím, že to je důležité i v rámci nějakého demokratického dialogu, že budeme v opozici konstruktivní, ale budeme tvrdí tam, kde to bude potřeba. A zároveň budeme dohlížet na to, jestli vláda plní své programové prohlášení, na kterém jsme se sami taky podíleli.

S tím, že jdeme do opozice, už přemýšlíme nad tím, co chceme ještě za ten rok stihnout lidem dodat. Z opozice se to možná bude dělat hůře, ale přesto jsou rozdělané věci, na kterých se chceme dál podílet a které se ještě dají otevřít.

Co konkrétně?

Pro nás je velmi důležitá otázka bydlení, kterou otevřel Ivan Bartoš na ministerstvu pro místní rozvoj. V tuto chvíli je v poslanecké sněmovně zákon o podpoře bydlení, který může pomoci až dvěma milionům lidí. Podle některých zpráv v médiích členové ODS uvažují o změně nebo vykostění tohoto zákona. Myslím, že by to byla velká škoda. Tento zákon se tady slibuje už třicet let a teď ho konečně máme ve sněmovně. Byla by škoda ho nedotáhnout.

Ivan Bartoš také vyjednal osm miliard na dostupné nájemní bydlení, už se zahájily projekty na 5000 bytů a dalších 5000 bytů může vzniknout díky tomuto programu. To by zvýšilo podíl dostupného nájemního bydlení celkem o 10 000 bytů. Myslím, že vláda i sněmovna by se měly touto otázkou zabývat, protože je důležitá pro všechny skupiny lidí. Ceny bydlení rostou a musíme hledat cestu, jak lidem tuto situaci usnadnit.

Pro mě osobně je také velmi důležitá podpora mladých lidí a témat, která je zajímají. Například podpora vysokoškolských studentů formou vratných grantů, protože mnoho z nich si dnes nemůže studium dovolit, a tak pracují mimo obor, který studují. V mezinárodním srovnání jsme jednou z evropských zemí, kde studenti tráví nejvíce času prací. To může mít vliv na prodlužování studia nebo na odchody ze školy.

Dalším důležitým tématem je péče o duševní zdraví. Od covidu máme alarmující čísla o zhoršujícím se duševním zdraví mladých lidí. Stále máme nedostatek dětských psychiatrů, psychologů a minimální podporu prevence a osvěty o duševním zdraví. Myslím, že v tomto může stát udělat mnohem víc.

Kolegyně Olga Richterová podala pozměňovací návrh na valorizaci, tedy automatické navyšování, rodičovského příspěvku. Když jsme byli ve vládě, podařilo se nám navýšit rodičovský příspěvek o 50 000 Kč, ale je to jen jednorázové řešení a potřebujeme umožnit jeho pravidelnou valorizaci, aby mohl průběžně růst. Stále máme také rozpracované protikorupční zákony, například zákon o lobbingu, na kterém pracoval Jakub Michálek spolu s Michalem Šalomounem.

Kromě toho je tady otázka střetu zájmů u veřejných zakázek, k čemuž Jakub Michálek podal pozměňovací návrh. Nedávno však hospodářský výbor k tomuto návrhu přijal negativní stanovisko, což považuji za velkou škodu. V minulosti si totiž například premiér Andrej Babiš mohl přihrávat veřejné zakázky pro své firmy, to by se tady nemělo dít a ten návrh by tomu měl zabránit, ať už bude do budoucna premiérem kdokoli. Určitě to není návrh proti jednomu muži, jak na výboru zaznívalo.

Zmínila jste Michala Šalomouna. Jak vnímáte to, že po jeho odchodu nebude post ministra pro legislativu znovu obsazen?

Já si myslím, že to je velká škoda, protože Michal Šalomoun udělal spoustu skvělých věcí kromě toho, že kontroloval legislativu a její čistotu. On sám často mluvil o tom, že je takový neviditelný pracant a je dobře, že o něm nevíme, protože jinak by to znamenalo, že zákony jsou navržené špatně.

Udělal spoustu dobrých věcí, ať už je to třeba zákon o dětském ombudsmanovi nebo antibyrokratické balíčky. Právě ty měl ještě připravené, že do konce volebního období by se stihly zrušit zbytečné byrokratické zátěže pro lidi, pro podnikatele. A je škoda, že v téhle práci nebude nikdo pokračovat.

Třetí pirátský ministr Jan Lipavský naopak ve vládě zůstane jako nestraník, z Pirátů odešel. Co si o tom myslíte?

Je to jeho svobodné rozhodnutí. Rozumím argumentu potřeby kontinuity zahraniční politiky, ale lidsky z toho mám smíšené pocity.

Jak odchod Pirátů do opozice ovlivní sněmovní volby a třeba výsledek strany?

Těžko teď předvídat, protože z minulých voleb, ať už to byly poslední sněmovní volby, nebo krajské a evropské, víme, že předvolební průzkumy se mění v čase a nemusí nutně reflektovat, zda lidé k volbám skutečně přijdou. Máme teď ale šanci ukázat dobré věci, které jsme ve vládě prosadili nebo na kterých jsme se podíleli, a zároveň upozorňovat na to, co je potřeba řešit, aby se zlepšila životní situace lidí v této zemi nebo abychom řešili témata, která je zajímají – to se týká jak mladé a střední generace, tak i seniorů. 

Z pohledu demokratické diskuze je důležité, abychom z opozice nasvěcovali témata, která by měla být více řešena. Pro mě osobně je to například péče o duševní zdraví. Jak to dopadne na volby, neumím předjímat. Bude na voličích, aby rozhodli, zda pro ně naše role v opozici byla přínosná.

Dokážete si představit, že byste po volbách šli s některou z vládních stran do koalice?

Umím si to představit, protože myslím, že jsou strany, se kterými máme dobrou spolupráci, a věřím, že ji budeme mít i nadále. Je ale těžké to soudit dopředu. Osobně jsem každopádně zvyklá řešit některá témata nadstranicky. Například když jsem od začátku volebního období prosazovala nápravu definice znásilnění, nakonec se k tomu návrhu přidaly po mnoha debatách a nalezení kompromisu všechny strany. Návrh tak podpořili všichni poslanci, kteří o něm hlasovali, a to napříč koalicí a opozicí. 

Takže si dovedu představit, že budeme i v opozici spolupracovat na některých tématech napříč stranami. Co se týče případného vládnutí, myslím, že stejně tak můžeme pokračovat ve spolupráci. Ale neumím přesně říct, se kterými stranami by to mohlo být. Zároveň se mluví o tom, že mohou vzniknout nové strany, takže bude záležet na tom, jak to zamíchá s preferencemi a výsledky voleb. 

Pokud budeme mít ve sněmovně silnější zastoupení, bude se nám určitě dařit prosazovat naše věci lépe. Piráti vždy před volbami zveřejňují tzv. povolební strategii, kde transparentně informujeme voliče o tom, s kým jsme ochotni jít do vlády a s kým ne. To určitě uděláme znovu, většinou to zveřejňujeme v létě před volbami, takže lidé budou mít jasnou představu dopředu.

Piráty čeká volba nového vedení. Slibujete si od toho změny ve fungování strany nebo i vylepšení výsledků ve volbách?

Očekávám, že ano. I když musím říct, že během našeho předsednictva, které bylo zvoleno v lednu, jsme už nastartovali celou řadu změn, které se začínají projevovat až teď. Jsem si ale jistá, že potřebujeme další změny, protože i evropské a krajské volby nám nastavily zrcadlo – evidentně něco neděláme dobře, a proto naši voliči třeba k volbám nepřicházejí. To musíme zlepšit.

Máme velkou sebereflexi a chceme provést změny. Očekávám, že nové předsednictvo v těchto změnách bude pokračovat. Už teď probíhají nominace do předsednictva a ti lidé většinou přicházejí s nějakou vizí, co by se mohlo změnit. Bude záležet na členské základně, kterou z těch změn si vybere, ale změny určitě budou.

Jan Lipavský, ještě než odešel ze strany, řekl, že by se mělo vypnout pirátské fórum. Souhlasíte s tím?

Myslím si, že fórum je dobrý nástroj, ale musí být spíše naším sluhou než naším pánem. Nemyslím, že by se mělo vypínat, ale některé části, kde probíhá diskuze, by mohly být veřejnosti uzavřené. Když totiž diskuze probíhá, padají různé názory a z toho pak třeba i vznikají články, přestože to ještě není hotové stanovisko, na kterém se na konci dohodneme.

Nechci ustupovat od demokratické diskuze, která je pro každou stranu důležitá. Ale myslím si, že je zbytečné, když se některé části fóra vynášejí ven nebo když se tam lidé sami chodí dívat. To bychom mohli změnit.

Abych to shrnula: nechci omezovat demokratickou diskuzi, ale měli bychom zveřejňovat až hotová stanoviska, a ne nutně celou diskuzi. Ta může být matoucí nebo při pohledu zvenčí dokonce toxická, protože někdy na internetu napíšete věci, které byste si do očí neřekli. To je zbytečné vystavovat veřejnosti. Lidi nezajímá, jestli se o něčem bavíme nebo nebavíme, ale spíš to, co nakonec budeme prosazovat a jak za to budeme bojovat.

Budete vy sama kandidovat do vedení?

Jsou to teď dva týdny po rezignaci, stále to je ale docela čerstvé, takže bych se asi necítila komfortně, kdybych teď šla sama kandidovat. Přišlo by mi to jako nízká sebereflexe. Čekám, jestli dostanu nominaci, a pokud ji dostanu a budu mít podporu od mnoha členů, tak kandidaturu zvážím. Ale nechci se o to teď hlásit sama, protože bych byla ráda, aby členská základna jednak zvážila, jestli mě tam chce, a jednak jestli opravdu nechce obměnit úplně celé vedení. Vzhledem k výsledkům ve volbách by to bylo naprosto legitimní.