Václav Klaus. FOTO: FORUM 24 / Alena Spálenská
FOTO: FORUM 24 / Alena Spálenská
NÁZOR / Jeden z posledních a poněkud opožděných buditelů českého národa Václav Klaus se vyslovil k výročí vzniku Československa, tedy státu, který pak s Vladimírem Mečiarem zrušil. Hvězda (rudá) normalizační žurnalistiky Jaroslav Kojzar se též zamyslel nad republikou, z které po boku svých spolusoudruhů vytvářel satelit sovětské diktatury. Oba spojuje jakási starost o naše svobody, jež ohrožuje Evropská unie, a oba nijak neznepokojuje současný ruský imperialismus.
Klaus pohovořil u Prašné brány před Obecním domem a pokoušel se vylíčit úpadek, k jakému jsme podle něj dospěli.
„Dnes už si nemalá část našich spoluobčanů uvědomuje hospodářský a společenský úpadek, do něhož nás Evropská unie a současný společenský vývoj v Evropě přivádějí. Ztráta konkurenceschopnosti, deindustrializace, neustálé hromadění větších a větších dluhů, zákazy všeho možného (i nemožného), regulace a stále bobtnající byrokracie – to je naše současnost,“ odhalil exprezident.
Pak opět ukázal na viníky.
„Už nejde o prosperitu a blaho občanů, ale údajně o planetu. Ta se sama bránit nemůže a za ni a jejím jménem vystupují samozvaní zelení proroci prý nezadržitelně se blížící apokalypsy. Racionální politika byla nahrazena šířením tohoto iracionálního strachu. Tito lidé znovu předstírají, že umí poroučet větru a dešti. Znovu chtějí vytvářet nového člověka, člověka bezpohlavního, osamělého, manipulovatelného a bezbranného,“ míní Klaus.
Veterán z dob Rudého práva Jaroslav Kojzar neřečnil konzervativně u nějaké brány, ale digitálně se vyjádřil na webu iportal24, kde se shromažďují komunisté a podobné osoby (Jiří Paroubek, Ladislav Vrabel, Jindřich Rajchl), poté, co neviditelná ruka trhu sprovodila ze světa Haló noviny.
Kojzara a Klause spojuje hrůza ze ztráty suverenity a společně se děsí Green Dealu.
„Tak nás rozhodnutí nekompetentních orgánů z Bruselu obírá už nyní o řadu našich práv a svobod a mnohdy nařizuje přijmout to, co nás dokonce poškozuje. Vzorovou ukázkou jsou některé ze záměrů Green Dealu. Nyní jde tedy o další etapu, jež má umožnit zásahy do běžného života národů Evropy a omezení rozhodovacích pravomocí… jde o zbavení suverenity jednotlivých evropských národů, především těch malých, přesun práv na nevolené bruselské byrokraty a zvýšení vlivu nejmocnějších zemí. Pod demokratickým hávem se má uskutečnit to, co kdysi načal Napoleon a později se snažil prosadit nacistický Berlín. Habsburský centralismus se má prosadit v celé Evropě, tentokrát s centrem v Bruselu,“ zabrousil Kojzar do historie.
Prý se nás „některé evropské síly“ pokoušejí „vrátit zpět před rok 1918“ a znovu omezit samostatnost a národní práva a „získaly pro to také některé představitele u nás“.
Když o státní suverenitě mluví nějaký komunista s normalizační minulostí, je to jenom směšné. Československá socialistická republika neměla suverenitu žádnou. Když se soudruhům v Moskvě zdálo, že se odchylujeme od správné linie, poslali sem několik set tisíc vojáků a tanky. Není známo, že by proti tomu soudruh Kojzar v éře Gustáva Husáka nějak protestoval.
U Václava Klause bychom očekávali, že aspoň zná fungování Evropské unie. V Evropském parlamentu, v Evropské radě, v Evropské komisi nesedí nějaké bytosti, které sem spadly z vesmíru, ale jedná se o lidi, kteří ve svých zemích prošli volbami. Opakovat mantru o nikým nevolených byrokratech v Bruselu je tedy směšné. Zrušení práva veta není protidemokratické, protože na tom, aby jeden stát mohl blokovat všechny ostatní, nic demokratického není. (Zvláště když se jedná o zemi, která budí dojem, že je pod vlivem cizí a nepřátelské mocnosti, což je třeba případ Maďarska.) Někdy má dokonce i většina svá práva.
Václav Klaus je znám slabostí pro různé autokraty, z nichž největším je kremelský vůdce Vladimir Putin. Tomu Klaus po všech zločinech spáchaných Ruskou federací stále ještě nevrátil Puškinovu medaili, kterou od něj obdržel. Svou svobodu slova Klaus nerušeně používá na vykládání nesmyslů, jako například že za válku na Ukrajině mohou především Západ, Evropská unie a Spojené státy.
Pokud jde o Green Deal, oblíbeného otloukánka různých „vlastenců“ a „konzervativců“, je jedním z jeho cílů také vymanění se z vlivu vyděračských ropných států, což jsou vesměs různé diktatury. To je také otázka suverenity. Je celkem nápadné, že proti Green Dealu vášnivě bojují všechny dezinformační proruské servery a figurky, zatímco závislost na ruském plynu jim nevadí, dokonce ji požadují.
Václav Klaus a Jaroslav Kojzar jsou nepochybně lidé v mnohém zcela odlišní, ovšem ideologičnost, nechuť vůči otevřené společnosti liberální demokracie a vůči Západu je jim společná. Podle toho si také vybírají, komu ve světě nadávají a komu věnují něžnou náklonnost.
