Václav Klaus pokračuje ve svých výrocích, které už celkem nikoho nepřekvapí. V časopise Týden (vydání z 8. srpna) dostal otázku:
„V únoru 2012 jste při státní návštěvě Turecka prohlásil, že by Turecko mělo vstoupit do EU, protože by ‚ospalou Evropou zatřepalo‘. Myslíte si to pořád?“
Na to exprezident odpověděl: „No, tak já bych si nepřál, aby Turecko se svými hodnotami, způsoby politického boje a svými představami o světě vstoupilo do Evropy. Ale bylo by mi úplně lhostejné, kdyby vstoupilo do Evropské unie. Protože jsem stejně pro to, aby EU byla rozbita. A pokud by k tomu vstup Turecka přispěl, tak bych to jedině uvítal. Myslím ale, že jistý vzestup ambicí Turecka vstoupit do EU nastal někdy na přelomu tisíciletí, tehdy měli velký zájem a atmosféra v zemi tomu byla nakloněna. Ale nepřetržité sdělování té či oné evropské mocnosti, že sice ano, ať EU vyjednává, ale jen přes naši mrtvolu, tak to myslím Turky z toho snu dostatečně vyléčilo.“
Že chce Klaus Unii rozbít, není nic nového. Tak dejme tomu, nic není absolutní, proč Unii nerozbít. Vždycky je ale třeba si položit otázku, proč vlastně. Kvůli nějakým regulacím? Kolik lidí v běžném životě trápí nějaké evropské regulace? Většina občanů by sotva dokázala jmenovat jedno promile regulací a nejspíš by si vzpomněli jen na zakřivení banánů, kde nešlo o zakřivení a ta směrnice o vlastnostech banánů už stejně neplatí. Nebo se jim vybaví žárovky, kde je to – upřímně řečeno – dost jedno.
Nebo jde o imigranty? Zmizí problém válečných běženců mířících do Evropy, až bude zrušena Unie? A jak? A bude to pak lepší?
Pak je tu ještě „odtrženost politických elit od mas“. Václav Klaus nebyl „odtržen od mas“?
A ještě oblíbený evropský „socialismus“. Ty nejhorší kapitalistické socialismy si ale vytvářely národní státy samy, až je to pochopitelně přidusilo. K takovým experimentům ale třeba Řeky nikdo nenutil. Ostatně to bylo za Václava Klause v něčem podobné, když nekonečně dlouho trvala socialistická regulace nájemného.
Bylo by to kruté vystřízlivění, až by občané zjistili, že Unie už není, ale v jejich životě se nezměnilo nic, tedy nic k lepšímu. Že hlavní problémy jejich životů si působí buď sami ve spolupráci se svými nejbližšími, nebo jim je působí byrokracie jejich vlastních národních států.
Jsou tu samozřejmě vážnější problémy, jako je neschopnost chránit hranice schengenského prostoru nebo rozkolísaná energetická politika. Biopaliva jednou ano, pak zase spíš ne, trochu jako v Kocourkově. Jenomže i tady hlavní potíže vytvářejí národní státy, Německo se nejdřív nadchne pro větrníky a pak zjistí, že na to nemá infrastrukturu. Český solární tunel má domácí viníky. Žluté lány Babišovy řepky u nás nepřikázal nasázet Juncker nebo Tusk. Budou řecké hranice lépe chráněny bez Unie? Tomu snad nikdo nevěří.
To neznamená, že by evropská byrokracie, stejně jako každá byrokracie, nevytvářela nesmyslné problémy, aby je pak okázale řešila – s nevalným výsledkem.
Představa, že Evropskou unii úplně rozmontujeme a znova složíme, je však utopická. Evropa není lego. Unie se má reformovat, ne demontovat a čekat, co to udělá.
Politik vždy jedná v nějakém zájmu. Když pomineme jeho vlastní, kdo tu zbývá? Abstraktní lid. Kdo má ale konkrétně zájem na rozbití Unie, po kterém Klaus touží? Podnikatelé? Sotva. Učitelé, hasiči, horníci, řidiči, dělníci, prostitutky, faráři, žebráci, kadeřnice? Která z těch skupin na tom vydělá? Ať to tedy Klaus řekne, v čem jsou konkrétně všechny ty hrůzy a kdo konkrétně bude mít prospěch ze zániku celku, který se buduje desítky let.
Občas koluje fráze, že EU přece není to samé jako Evropa. Ne, to není. Ostatně ona ani ta Evropa vlastně není moc samozřejmá. Evropa je zeměpisně jen západní část Eurasie. Kontinentem je pouze kulturně. Její politické sjednocování bylo celkem logickým procesem. Nemusíme říkat zákonitým, protože to taky mohlo dopadnout jinak, ale logiku celá integrace má. Mimo jiné jako protiváha dosti sjednoceného Ruska na východě. Rozbitou Unii si bude moci ruský car postupně po jednotlivých státech vyzobávat jako rozinky.
O Rusku ale Klaus nikdy tak ostře jako o Unii nemluví a žádné obočí nezvedá. Zvláštní.
