Václav Klaus jr. se tak nějak „nenápadně“ dere na křeslo předsedy ODS. Argumentovat se nyní bude tím, že dostal velký počet preferenčních hlasů, což má dokazovat, že je úspěšný. Jenomže ono to s jeho úspěchem není tak horké, jak by se možná mohlo zdát.

Petr Fiala pozvedl ODS, zachránil ji, choval se jako opravdový lídr a skvěle zvládl volební kampaň. Občanští demokraté potlačili Klause mladšího poněkud do pozadí a velmi jim to prospělo. Fiala svůj úspěch navíc dokázal i úspěchem v Jihomoravském kraji, kde získal 13 tisíc preferenčních hlasů a ukázal se být silnějším než lidovci. A to ačkoli se jedná o tradiční baštu KDU-ČSL.

Klaus získal 22 tisíc preferenčních hlasů. Je to hezké číslo, ovšem v Praze, ve které má ODS odjakživa mnoho voličů, se rozhodně nedá považovat za převratné.

Ještě důležitější je ale jiná věc: V roce 2013, ve velmi složité situaci po teatrálním zásahu na úřadu vlády, byla z ODS nejúspěšnější Miroslava Němcová. Kroužkovalo ji 26 tisíc lidí, a to přitom strana nedosáhla ani na osm procent hlasů.

Dalo se očekávat, že Klaus a jeho lidé budou útočit na Fialu, volat po ostrých loktech a populismu. Je však nutné jasně říci, že Fialova strategie dostala ODS na druhé místo a udělala z ní nejsilnější demokratickou stranu. Proto by bylo správné, kdyby její představitelé stáli za svým předsedou a nenechávali se oslabovat člověkem, který by otočil kormidlo někam úplně jinam – a možná i k Babišovi.