Bývalý prezident Václav Klaus oslaví 19. června své 80. narozeniny. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal svůj život v osmi dekádách. Někdejší hlava státu například líčí svůj negativní vztah k Chartě 77, komentuje dnešní působení Pirátů a dokonce se zmiňuje i o tom, že chodí na pivo.

V rozhovoru se bývalý Český prezident rozpovídal o svém soukromí. Sám sebe popsal jako rebela a žáka, který měl spory s učiteli. „Myslím, že jsem trošku povahově rebel a protestant v tom ironickém slova smyslu, protestující. Takže jsem ze začátku měl spory třeba s učiteli, třeba. Prostě když se mi něco zdálo blbý, tak jsem to říkal nahlas, což dělám koneckonců i teď.“

Václav Klaus si při vzpomínání na uplynulá léta postěžoval, že člověk má sice tisíc životních a sociálních zkušeností, ale on sám nikdy nebyl na vodě. „Že jsem nikdy nebyl na vodě, to jsem vždycky považoval za jistý defekt. Prostě spousta lidí považuje jet na vodu za něco mimořádného, za zážitek, ale já jsem se nějak k tomu nikdy nedostal. My jsme jezdívali vždycky s rodiči do jižních Čech, tam byly jihočeské velké rybníky. Takže u vody jsem byl, ale nikdy jsem nejezdil na tu vodu.“

V rámci hodnocení uplynulých let zmínil i to, jak se změnil jeho vztah k pivu. Dříve říkal, že „neumí jít na pivo“, maximálně po tenisu na žízeň. Teď už je to ale jinak. „Dřív jsem mohl pyšně a sebevědomě říci, že jsem nikdy nešel na pivo, protože to by se mi zdálo jako plýtvání času. No a teď už ubylo toho jít na tenis, tak už se mi stane, že jdu na to pivo,“ uvedl bývalý prezident.

Emigrace nikdy nepřipadala v úvahu

Poslední týden v červenci v roce 1968 se Václav Klaus oženil s Livií. Společně odjeli na svatební cestu do Tater a pak přišla srpnová okupace. Nikdy ale neemigroval. „Byl jsem prostě člověk, který natolik cítí, že patří sem, do této země, že mě nikdy ani na vteřinku nenapadlo emigrovat,“ prohlásil.

Vyhlídka na lepší život ho nezlákala ani poté, co jeho sestra emigrovala do Švýcarska a v roce 1968 i půlka jeho třídy. „Opravdu jsem chtěl žít tady a chci tady žít při vší hrůze rodících se Pirátů a podobných lidí. Chci žít tady, i když nám tady budou vládnout Piráti se STAN, to asi taky nebudu emigrovat.“

Piráti údajně mohou i za zkreslení a zjednodušení dnešní generace, kterou Klaus občasně kritizuje. Vadí mu na ní, že se nezaměřuje na politicko-sociální změnu. „Ale já si myslím, že ta dnešní zkreslení a zjednodušení generace Pirátů jsou prostě zaváděním něčeho úplně jiného. Těm nejde o politicko-sociální změnu, těm jde o změnu úplně jiného typu. Ti obrací svět naruby. A zdánlivě se tolik nevyslovují, nevyhrocují vůči standardní politice a ekonomice, ale vůči něčemu jinému.“

Velké pokřivení tehdejší reality

Svět podle Klause nebyl černobílý. „Obrázek 70. let, že bylo mrtvo a pak najednou Charta, tak ten svět prostě není. Tady byla celá řada seskupení, která se setkávala, diskutovala, vydávala různé pamflety na tohle téma.“

Klaus sice ocenil každého, kdo byl ochoten obětovat svůj život a určité výsady, ale k Chartě nepatřil. „Prostě Charta pro mě byli moc lidé spojení s rokem 1968, a to zejména v mé ekonomické oblasti. Pokoušeli se reformovat nereformovatelné. Takže jsem v tom nic inspirujícího nenacházel. Neříkám, že to nebylo významné, ale jak se z toho udělala významnost dnešním PR nové doby, tak to je velké pokřivení tehdejší reality.“

„Nikdy jsem nebyl přívržencem ,chartismu‘, já jsem si myslel, že tudy cesta nevede, a jsem přesvědčen, že ani nevedla,“ uzavírá téma Charty 77.

Komunismus se rozpustil

Kdyby měl bývalý prezident říct, kudy podle něj výše zmíněná cesta vedla, dostal by se údajně k dlouhé debatě o konci komunismu. Situaci vidí zkrátka jinak. „My jsme komunismus neporazili, komunismus se rozpustil. My jsme žádní herojové boje s komunismem nebyli. Sousední Polsko, to bylo úplně něco jiného. Ti se o pád komunismu se svojí Solidaritou a Walesou zasloužili daleko víc,“ uvedl exprezident.

„Když už se to všude kolem zhroutilo, nám to taky trochu spadlo do klína. Nebyli jsme první, kdo dělal revoluční kroky. Ani v roce 1989. Kdekdo snad vzpomíná na Maďarsko, kdekdo vzpomíná na Polsko. My jsme byli jedni z posledních, ale to nekritizuji. Takhle se točí různá dějinná kolečka, točí se různou rychlostí, tak to beru,“ dodal.

Klausovo nejslavnější období

V 90. letech se Václav Klaus stal premiérem a hlavním hybatelem dění. Klaus období označuje za éru optimismu a dobré nálady. „Špatnou náladu mělo těch pár, kteří rok 1989 nějak zmeškali a měli pocit, že zaostali a zůstali mimo. Že ten vlak jim ujel. A tím byli nervózní a nespokojení. Ale jinak myslím, že pro drtivou většinu našich spoluobčanů to byla úžasná léta. Byla to léta zvratu.“

Naopak Klausova prezidentská éra už tak slavná nebyla. Vždy, když mu někdo připomene, že byl prezidentem, údajně odvětí: „Bezvadný, to jsem byl a byl jsem jím rád. Ale pro mě prostě byla vrcholem devadesátá léta. Tam se něco dělo, tam se něco měnilo. To byla fáze absolutní radikální změny. Ta léta, kdy jsem prezidentoval, už byla léta takového stacionárního nevývoje.“