Thilo Sarrazin, autor bestselleru „Deutschland schafft sich ab“, který vyšel i u nás pod titulem „Německo páchá sebevraždu“, je pověstný svou tvrdou kritikou eura, evropské integrace a hlavně německé přistěhovalecké politiky. Jak uvádí deník Die Welt, bývalý český prezident Václav Klaus ho v Berlíně, při příležitosti představení své nové knihy, zahnal do nezvyklé role. 

V Německu platí Sarrazin za nejkontroverznějšího autora literatury faktu. Bývalý politik sociální demokracie (SPD) dokáže vždy vyvolat rozruch. Je prototypem volnomyšlenkáře, jeho vyjádření polarizují společnost a politiku Angely Merkelové v souvislosti s uprchlickou krizí označuje za „obecné ohrožení“.

Podobnou roli zastává ve své vlasti bývalý český prezident Václav Klaus. Tento 74letý politik chová velkou nedůvěru vůči Evropské unii, vystupuje na sjezdech pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a přiznal: „Kdybych byl Němcem, byl bych členem AfD.“

Když se tito dva politici potkali, aby v Berlíně představili Klausovu novou knihu „Stěhování národů“, očekávalo publikum přímý útok proti evropské uprchlické politice. Oba zastávají názory, které zrovna nevyjadřují „common sense“, jak to opatrně vyjádřil moderátor páteční akce.

[ctete]62197[/ctete]

Nikdo však nečekal, že uběhne 90 minut, během kterých bude provokatér Thilo Sarrazin působit jako beránek, zatímco Klaus zastupoval pravicově populistické spiklenecké teorie, při kterých vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Sarrazinovi z toho dokonce několikrát spadla brada.

Jako „dávné invaze barbarských národů“

Klausova kniha by se klidně mohla prodávat jako thriller – pod titulem 100 stránek strachu. Neboť právě ten je na každém řádku útlé knížečky přítomný: Bývalý prezident a jeho spoluautor Jiří Weigl zobrazují v temných barvách zánik Evropy, který přijde spolu s uprchlickou krizí. Migrační vlna je srovnávána s „bývalými invazemi barbarských národů“. Pro oba autory je Evropa protkána „samými cizáckými a pokryteckými humanistickými ideály“ a „není jasné, zda se ještě vůbec dá mluvit o Evropě, která je ochotná se bránit“.

Než však Klaus svou knihu představil, postěžoval si, že je kniha v Německu moc velká. V jeho vlasti se vydání vejde do kapsy od kalhot a můžete si ho vzít všude s sebou. Tento strach na cesty je velmi praktický, míní Klaus. V Čechách se mezitím už kniha stala hitem.

Klíčovým sdělením je, že krizi nevyvolali uprchlíci. „Ti pouze vyslyšeli volání evropských elit“, řekl Klaus. „Uprchlickou krizi vyvolaly elity! Musíme říct jasné ‚ne‘ masové imigraci, to je naší politickou úlohou.“ Při poslední větě lze u Thila Sarrazina pozorovat lehké přitakání.

Důvod migrační vlny spatřuje bývalý český prezident v „evropských politických elitách, které jsou toho přesvědčení, že musí v Evropě vybudovat něco nového, nového evropského člověka“. Taková Evropa nemůže fungovat s původními evropskými občany, ale migranti se k tomu perfektně hodí“. Jsou otevřeni novým věcem, protože postrádají národnostní vazby.

Přítomní v sále hlasitě polkli

Uprchlická krize jako záminka k politickému převratu v Evropě a zároveň způsob, jak stvořit nového evropského občana? To jsou teze bývalého prezidenta našich sousedů. V sále je zřetelně slyšet polknutí naprázdno.

Jinak si nelze pozadí krize vysvětlit, je přesvědčen Klaus. Jak je jinak možné, že se u všech jiných témat v Evropě káže zodpovědnost, ale právě u migrační krize po ní chybí jakákoliv stopa? „Německé migrační mámě Merkelové“, jak stojí napsáno v knize, dokonce předhazuje, že do jisté míry otevření hranic naplánovala s cílem přiblížení se k centralizovanému evropskému státu.

Do této loďky však už nechce nastoupit ani Sarrazin. Ten v uprchlické krizi nevidí žádné „vědomé rozhodnutí měnit evropskou společnost“. U politiků nepozoruje „vůbec žádné vědomé jednání“. Smích v sále, dokonce i u Klause.

Na tomto místě se názory obou silně rozcházejí. Sarrazin si myslí, že uprchlická politika přispívá k nové vlně nacionalistického myšlení. Více centrálního státu? V žádném případě. Doplňuje, že jsme si možná opravdu mysleli, že krize povede k větší spolupráci, tento kalkul však nevyšel.

A pozadí rozhodnutí Angely Merkelové? Sarrazin přiznává, že přemýšlel o tom, jestli kancléřka otevřením hranic v létě minulého roku zamýšlela posílit svou pozici a podřídit ostatní země své vůli. „Pokud to bylo jejím záměrem,“ uvažuje Sarrazin nahlas, „tak si nejsem jist, zda by to udělala znovu.“ Thilo Sarrazin tak výjimečně představuje shovívavý protipól vůči radikálnímu spikleneckému teoretikovi Klausovi, uzavírá Die Welt.