S vývojem veřejné polemiky kolem Rady České televize je stále jasnější, kdo jsou hráči té hry o ovládnutí veřejnoprávní televize. Není to spiknutí – spiklenci se spikávají tajně, tato vlivová skupina se spikává veřejně a v médiích. Ale představa, že uspěje a že nový pakt klausovci+Babiš ovládne veřejnoprávní televizi, je děsivá i pro člověka, co televizní přijímač nevlastní. Ona je totiž veřejnoprávní televize posledním velkým médiem, které není oligarchizováno. 

Dvaadvacátého prosince byla paní Jana Bobošíková v televizi. V malé, ale v televizi. „Vaše kolegyně paní Lipovská je členkou rady. Co jí nejčastěji radíte?“, zeptal se kupodivu slušně moderátor Luboš Xaver Veselý, který jindy hovoří o ženách jako o „zrůdách a sviních“. Paní Bobošíková děla:  „Čas od času spíš se snažím řekněme rozředit v našich diskusích její někdy opravdu velmi nemilosrdnou kritiku České televize, takže čas od času – nechci říkat, že jí radím, protože ona se řídí vlastním rozumem – ale čas od času jí sděluji některé zkušenosti, jak se některé věci v televizi vytvářejí, co všechno může být lidská chyba, co vůbec nemusí být nějaký zlý záměr, takže hovoříme spíš v tomto duchu. Ale neřekla bych, že jí přímo radím, to je otázka vzájemné diskuse.“ To jsem si oddechl!

Kde dámy žijí?

Paní Bobošíková také na svém facebooku neváhala dát najevo i pohoršení: „JAK V TOMHLE MŮŽEME ŽÍT? Text, který jsme s Hanou Lipovskou napsaly pro první letošní vydání MF Dnes je jak loňsky bilanční, tak letošně novoroční. A je protiváhou mainstreamu.“ A hned z něj cituje: „Jak můžeme žít ve společnosti, která považuje disciplínu za stres, ve které se rodičovství bere jako oběť, kde si nesmíme sami rozhodovat, kdo je v naší zemi doma a kdo zde bude jen hostem, kde je svoboda slova jen pro některé a kde o tom, co je pravda a co lež, rozhodují prolhaní nedovzdělání cenzoři?“  A sdílí fotku toho článku v MF DNES.

Zamyslel jsem se, v jaké zemi to s paní Lipovskou žiji. Disciplína, přesněji její dodržování, stres je. Mohu potvrdit, že třeba nutnost stříhat si nehty (což vyžaduje disciplínu, aby nepřerůstaly) mne stresuje od dětství. Ale nemyslím, že bych to měl v jiných společnostech jinak, jedině při osamělém životě na ostrově jako Robinson. Ale tam bych zas nebyl ve společnosti.

Rodičovství bylo, je a bude oběť, že je mateřství obrovská zátěž, ukazuje celá sexuální strategie samic. Bez ohledu na to, jestli kavčích, nebo lidských. Samci mají expanzivní sexualitu (rozšířit své geny všude), protože je jejich potomstvo stojí jen příjemný zážitek ejakulace. Ženy a samice naopak velmi rozvažují, byť v podvědomí, který sameček bude mít tak dobré geny, aby mu daly. Březost či těhotenství je totiž nesmírná oběť. Například u ryb koljušek, kde samička po oplodnění vajíčko do péče samečkovi, jsou promiskuitní samičky, a samečci, kteří tu reprodukci musí odpracovat, promiskuitní nejsou. U lidí, ale i vlků, kde se otec stará o jídlo a kojící matka o dítě, je pak reprodukce obětí pro oba rodiče, nejen pro matku.

Oběť, jakou představuje rodičovství, mne po dvouhodinovém pozorování matky s dvěma dětmi již v mých sedmnácti letech vedla k zásadnímu odmítnutí rodičovství, že jsem na to línej. Teze z rozhovoru obou dam popírá objektivní realitu.

A v druhé polovině té věty? Svoboda slova je zde taková, že se strhne vlna protestů, i když Youtube smaže podvodný a nebezpečný návod esoteriků k „léčbě“ covid. Jinak si celkem může plácat kdokoliv – jak v hospodě, tak na facebooku či v jiných médiích – nesmysly, a bohužel i velmi často šířit nenávist, vyzývat k násilí, a velkolepě lhát. Cenzoři v naší zemi nejsou. O tom, co je pravda a lež, rozhodují (v oblastech, kde tyto pojmy dávají smysl) stejně jako v jiných civilizovaných zemích vědci na základě vědeckých výzkumů. Takže – kde a ve které společnosti to dámy žijí?

U Hany Lipovské

Tam je na facebooku také živo. Rozhovor z iDnes – publikován též na Institutu svobody – sdílí i paní Hana Lipovská: „Vítězové koronakrize: Dnes se zdá, že vítězi koronakrize, těmi best in covid jsou úředníci, kteří zůstali za plný plat na home office. A také firmy, kterým stát za naše peníze a na naše náklady nahrazoval nikoli ztráty z covidu, nýbrž ztráty z jejich klesající konkurenceschopnosti. Vlastně všichni, kdo své dotační žebrání povýšili na umění.“

Život bez (covidové) lži

Myslím, že tvrzení, jak firmy díky covidu vydělaly, by paní Lipovská neměla říkat mezi podnikatelkami. Majitelkami hospod, hotelů a já nevím čeho všeho ještě, co s epidemií spojená opatření poslala do bankrotu. Opatření, která kvůli covidu připravila milionům lidí vážné existenční problémy. Mezi podnikateli to říct může – v Česku není zvykem, aby muži bili ženy. Ale kdyby začala vykládat nějaké čerstvě zkrachovalé emotivnější majitelce baru v centru Prahy či nějakého hotelu, jak jí koronáč pomohl vydělat, možná by se paní Lipovská seznámila s významem slova „průplesk“.  Ale obě dvě dámy jak na webu Institutu, tak v MF DNES a na facebooku jednoznačně vystupují jako nerozlučná dvojice, a za stanoviska Institutu se podepisují běžně.

Klaus ex machina

A najednou se, jako bůh ze stroje, objeví v dění kolem Václav Klaus ml.  Na jeho gacebooku 2. 1. 2021 přibyl post: „Česká média jsou ve zprávách o státní televizi plná stanovisek senátorů, radního Šarapatky – chvilkařů a hlídacích psů. Podobně jako třeba v zahraničněpolitických záležitostech zcela chybí veřejný hlas druhé strany – v tomto případě Předsedy Rady České televize. Tak to zde přetiskuji.“

A sdílí článek pana Matochy, šéfa Rady ČT, kde paní Bobošíková skrze paní Lipovskou působí. Jak sama paní Bobošíková říkala v talkshow pana Veselého, ta, které neradí. Pan Matocha se v článku soustředí na polemiku s grafem jeho privátní sítě kontaktů a vazeb, který zveřejnil Milion chvilek pro demokracii.

Pan Matocha píše: „Absurdní jsou pak útoky některých aktivistů na konkrétní radní, třeba malůvka „vztahová síť“, kterou o mně šíří stoupenci Milionu chvilek pro demokracii. Aby bylo jasné, kdo je nový předseda Rady ČT, moje zásadní kontakty jsou čtyři: miliardář Petr Kellner (nikdy jsem se s ním neviděl), premiér Andrej Babiš (hovořili jsme spolu jednou), poslanec Václav Klaus mladší (hráváme šachy v šachovém klubu) a István Lékó (před 20 lety jsme spolu pracovali v týdeníku Euro a externě občas píši články, především šachové, do Lidových novin, které řídí).“

Prostě a jednoduše: Na Babišově serveru (Česká pozice spadá pod lidovky.cz, server Lidových novin, jejichž šéfredaktorem je pan Ištván Léko) pan Matocha píše, že nemá s pány Babišem a Lékem nic společného. A už vůbec ne s Václavem Klausem mladším, který ten rozhovor sdílí na facebooku. Jen spolu občas rošují.

Dodává v článku: „Co je komu do toho, s kým hraju šachy či se kamarádím? Už se zase bude lustrovat, kdo se s kým potkává? Rozumím rostoucímu tlaku tak, že řada zainteresovaných se obává, že Rada ČT začne skutečně kontrolovat hospodaření ČT.“

Četl jsem dál, a narazil na něco tak podivného, že jsem panu Matochovi ihned napsal – jak na email Rady ČT, tak na jeho osobní  email, uváděný jako kontakt šachového klubu, do kterého chodí hrát. Můj dotaz byl jednoduchý. Pan Matocha v tom rozhovoru pro Českou pozici uvedl: „Rada ČT je však nezávislá instituce, která funguje dle zákona o České televizi, a nesmí záviset na tlaku politiků ani na kampaních aktivistů. Rada tak nyní funguje a bude fungovat i pod mým vedením, k čemuž mám silný mandát jak z volby členem Rady ČT Poslaneckou sněmovnou, tak z volby předsedou rady na jejím posledním letošním jednání.“

Zeptal jsem se tedy, jak bude řešit aktivistickou kampaň Institutu svobody a demokracie expolitičky paní Bobošíkové v Radě, realizovaný především skrze paní doktorku Lipovskou? Paní Bobošíková se v médiích svěřuje s tím, jak paní Lipovské neradí, ale diskutuje, paní Lipovská podepisuje prohlášení Institutu svobody a demokracie paní Bobošíkové, přičemž zákon o ČT jasně říká: „Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.“

Pan Matocha neodpověděl. Zato v tom citovaném rozhovoru říkal: „Záhy po svém zvolení radním jsem zjistil, že Rada má velký nepořádek v agendě stížností. Nebyl dokonce veden přehled veškeré došlé pošty, natož aby byla vyřizovaná. Například za šest měsíců předsednictví Reného Kühna došlo na Radu ČT několik set stížností a podnětů, ale vyřídil jich jen asi pět. Nejpozději do konce prvního čtvrtletí 2021 chceme mít jak nový systém odpovídání na stížnosti a podněty, tak vyřešit zásadní podněty, které došly na Radu ČT ve druhém pololetí 2020.“ Škoda, že nezačal u sebe.

Babiš plus Klausovi? Inu proč ne!

Čtvrtého ledna pak vychází na Parlamentních listech (a webu jejího Institutu) rozhovor s paní Bobošíkovou.

Reportér se zeptá: Kdo a proč, podle vás, ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií? Paní Bobošíková odpoví: „Aktivisté. A to nejen ti z neziskových organizací, ale také aktivisté mezi politiky.“ A má pravdu. V současnosti ohrožuje nezávislost veřejnoprávní televize pokus politiků a jim fandících aktivistů o ovládnutí Rady ČT. Těmi politiky je – takto pospolu nově se prezentující – skupina Babiš – Klaus starší – Klaus mladší. A paní Bobošíková s paní Lipovskou, členkou rady ČT, která se vazbami na pana Klause staršího ráda pochlubí, a panem Matochou, který s Klausem mladším rošuje na šachovém poli, a píše pro média Andreje Babiše.

Pokud se to povede, těším se na nějakou skutečně nezávislou reportáž v Lidovkách, jak globální oteplení neexistuje, a kdyby ano, tak se mu ubráníme pěstováním řepky.