Moderní klavírista. I tak se dá říkat Janu Veselému, který se ve své tvorbě věnuje klasice a populární hudbě. Kromě hudebního vzdělání studoval na Vysoké škole ekonomické. Díky tomu ke své umělecké dráze přistupuje z byznysového hlediska. Dnes hraje kromě vlastních koncertů pro luxusní značky, jako je Prada, Valentino či Hugo Boss. V roce 2020 vydal své debutové album Mood. Na kontě má i několik spoluprací se slavnými interprety, jako je například Celeste Buckingham. Nově připravuje speciální kombinaci klavíru a gymnastiky.

Janovy koncerty nejsou klasickým hudebním představením, které si většina lidí pod pojmem klavírní koncert vybaví. Snaží se je vždy nějak ozvláštnit. Už výběr moderní hudby může pozdvihnout nejedno obočí zástupců kulturní scény. Když ke své hře přidal gymnastické kousky, strhla se na něj lavina kritiky z řad ostatních klavíristů. „Nejvíce mi vyčítají, že dělám moc věcí zároveň. Prý kdybych uměl hrát pořádně, tak nemusím dělat nic okolo.“

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Ke své práci přistupuje na rozdíl od většiny hudebníků jako k podnikání, což mu pomáhá shánět nové klienty. Prezentuje se na sociálních sítích a často sám oslovuje značky, pro něž chce hrát. Problém u ostatních umělců, kteří nejsou tak vytížení jako on, vidí především v nedostatku marketingu a ekonomické rozvahy, což plyne ze špatného vzdělání v této oblasti. „Na konzervatořích by měli vyučovat ekonomické předměty, což umělci neradi slyší, ale je to tak. Absolventi často neví, jak se uživit, a pokud jste klavírista, je to obzvlášť těžké. Přece jen stačí v každém orchestru mít jen jedno piano,“ upozorňuje.

Zážitek na míru

Pokud si Jana firma zamluví na svoji akci, dá jí na výběr ze seznamu téměř dvou stovek skladeb, seřazených dle žánrů i stopáží, z nichž si jeho klienti mohou vybírat. „Každý měsíc se učím pět až deset nových skladeb, abych měl širší repertoár,“ doplňuje. Hraje vše, od klasiky přes filmovou hudbu až po populární písničky z rádií. Kromě playlistu na míru nabízí na koncerty i oděv, který se nejvíce hodí k dané příležitosti. Klienti si mohou vybrat z řady barevných sak a košil podle toho, v jakém stylu událost pořádají či zda se jim bude barevně hodit do interiéru. Podle Jana by měl klavírista lidi především pobavit, s čímž souvisí i to, co bude mít na sobě.

I Jan se při výběru skladeb někdy přehmátne. Minulé léto hrál na obnovení svatebních slibů jednoho gay páru, a i přestože si playlist nejprve schválili, když otevřel večer písní Hello od Lionela Richieho, dostal negativní ohlasy. Pár prý chtěl večírkovou hudbu a Lionel jim přišel příliš negativní. „Vzal jsem to jako konstruktivní kritiku a naučil jsem se třicet nových písní, které se na svatební párty hodí víc, jako je třeba ABBA,“ říká. Sám upřednostňuje spíše rychlejší tempo. „Zamilovaného Chopina ode mě nečekejte, ale takový energický Prokofjev má v mém repertoáru své místo.“

Kromě finanční gramotnosti chybí umělcům podle Jana i fyzická kondice. „Moje učitelka klavíru nás ke sportu vždy vedla a měla pravdu. Odehrát několikahodinový koncert vyžaduje velkou fyzickou kapacitu,“ zdůrazňuje Jan. Hra na klavír je samozřejmě nejnáročnější na ruce. Své o tom ví i on sám, protože si na podzim takzvaně uhrál zánět šlach na obou rukou, s čímž se dodnes léčí a rehabilituje. „Stalo se to na konci listopadu, těsně před největší sezónou. Přes Vánoce jsem si dal trochu odpočinku, ale nyní jsem už v plném zápřahu,“ říká.

Klavír a violoncello

Nyní hraje na vyprodaném turné po Česku společně s violoncellistkou Terezií Kovalovou. „Chtěli jsme uspořádat intimnější koncerty, kde si diváci mohou zblízka prohlédnout naši hru. Hrajeme v prostorech, kam se vejde od sta do šesti set lidí,“ popisuje Jan. Veškeré peníze, které na koncertech vydělají, investují do dalších show. „Hodně pracujeme se světlem, poskytujeme welcome drink, a hlavně vybíráme zajímavá místa, která podtrhnou atmosféru,“ vysvětluje.

I na těchto společných koncertech můžete očekávat žánrově rozmanitou hudbu. Jednotlivé zvuky si dvojice nahrává na takzvaný looper, který používá například zpěvák Ed Sheeran nebo interpretka Billie Eilish, aby si vytvořili více zvukových vrstev v každé písni. Závěrem hrají Bouři od Vivaldiho.

Hru na klavír před koncerty trénuje až čtyři hodiny denně. V den koncertu se ještě musí sladit s Terezií, což jim zabere další dvě hodiny. „To už jsme na šesti hodinách hraní. Chodím ještě denně do fitka, abych si udržel kondičku. Je to dost náročná profese.“ Sám říká, že nemá nejlepší techniku. „Rád hraju moderní hudbu nejen proto, že ji poslouchám, ale i proto, že u ní mohu trochu polevit nebo něco změnit. U klasické hudby bych si to nikdy nedovolil,“ přiznává klavírista. Většinou hraje zpaměti, noty má na iPadu. „Myslím si, že pianista by měl navazovat kontakt s publikem, což moc nejde, když koukáte celý koncert do not,“ tvrdí.

Neobvyklé spojení

Už jako malý se věnoval gymnastice, spojit ji se hrou na klavír mu tak přišlo logické. U svých koncertů už několikrát předváděl gymnastické kousky. Kombinace gymnastiky a klavíru je poněkud neobvyklá. „Právě proto jsem do toho šel. Nedělá to nikdo na světě,“ usmívá se. Momentálně trénuje, aby mohl dělat stojky přímo na pianu, které si nechá vyrobit na míru. V plánu je připevnit na klavír jeden a půl metru dlouhé tyče, na nichž bude ve vzduchu provádět gymnastické kousky. „V praxi to vypadá následovně: nejdříve zahraju na piano melodii, kterou v určitý čas předám orchestru, pak se začnu věnovat gymnastice a zase se vrátím ke hře,“ vysvětluje Jan.

Jeho netradiční přístup k hudbě ho dostal i na prestižní akce módních značek. Designové oblečení patří do Janova šatníku od té doby, co si jej mohl poprvé dovolit. „První dražší věc byly boty značky Prada,“ vzpomíná. Jeho instagramový profil sledují zástupci české odnože této vyhlášené firmy, kteří ho oslovili. Následovala schůzka v pražské prodejně, po níž započal několikaměsíční proces schvalování. Jan chtěl hrát na intimní večeři pro vybrané klienty, jenže u tak luxusního módního domu, jako je Prada, se veškerá činnost musí schválit i v milánských kancelářích, kde je hlavní sídlo značky. 

Od prvotního oslovení až po samotnou večeři uběhl téměř rok. „Museli schválit všechny skladby. Chtěl jsem zahrát znělku z filmu Ďábel nosí Pradu, jenže oni s ním ve skutečnosti nejsou spojení, takže ji vyškrtli. Byly to dost nervy, měl jsem obrovskou radost, když to klaplo.“ Kromě Prady jej oslovili také zástupci italské značky Valentino. „Musel jsem se kvůli tomu naučit italské lidovky. Nakonec jsem odehrál tři hodiny a velmi mě to bavilo,“ tvrdí klavírista. Díky oběma úspěchům jedná se zástupci značky Prada o zahraničních akcích v Amsterodamu či v Miláně, které by doprovázela jeho hra na klavír.

Dále čtěte

Český úspěch v Japonsku. Matyáš Michel patří mezi deset nejlepších studentských inovátorů

Student psychologie Matyáš Michel se ve dvaadvaceti letech dostal mezi desítku nejlepších v celosvětové soutěži Red Bull Basement, která vybírá mladé…

Cit k podnikání má prý z rodiny. Jeho otec i babička byli úspěšní podnikatelé, což ho vedlo k tomu, být ještě lepší než oni. „Říkali mi, že se hlavně nemám pouštět do podnikání v kultuře,“ směje se. Jan je ale pracovně velmi vytížený, z čehož má radost. „Uživit se jako klavírista je velmi náročné a málokomu se to podaří,“ tvrdí.

Je jasné, že se rád vyhýbá zavedeným konvencím. „Jednou z nich je, že klavírista musí jen sedět za pianem nebo že třeba nemůže mít na rukou šperky. Hraju s prstýnky a v ničem mi to nepřekáží,“ tvrdí. Do budoucna by chtěl zamířit i na zahraniční hudební scénu. „Ale to je ještě daleko. Jak mi řekla Celeste, když přijedete do Los Angeles, nejdříve se vás ptají, co jste dokázali ve své zemi,“ říká.