„Donalde, Donalde, špatný proroku, rok ten tam a severokorejské atomovky stále tu,“ můžeme po kozinovsku bilancovat rok od vzepětí euforie a nadějí kolem divadla, jež rozpoutala KLDR před zimní olympiádou. Za uplynulý rok absolvovali potentáti KLDR, USA a Jižní Koreje pár velkolepých setkání a jejich úředníci nespočet diskrétních schůzek. Vždycky jsme se dozvěděli, že to bylo báječné, a byť ještě nenastal ten pravý okamžik, je konečné smíření arcinepřátel na dohled, ne-li na dosah krátké Kimovy ruky. 

Najednou, jako z čistého nebe, přišlo koncem tohoto týdne varování. KLDR (skrze svou tiskovou agenturu KCNA) světu sdělila, že by si měl pořádně přečíst, co vlastně bylo předběžně dohodnuto. A když už bude svět v tom čtení, měl by také konečně pochopit, co jednotlivá slova a slovní spojení znamenají. Přitom se nestalo nic jiného, než že KLDR řekla totéž, před čím varovali už dříve někteří analytici a komentátoři. 

Americká strana, přinejmenším ta její část, která je zodpovědná za mediální výstupy, vůbec nepochopila, že některá slova, přeložena z korejštiny do angličtiny, neznamenají to, co si anglicky mluvící (a na anglických pramenech závislí) lidé myslí. Například že taková „denuklearizace Korejského poloostrova“ znamená přesně to, co říká, a ne „denuklearizaci KLDR“, jak tomu rozuměl nejen Donald Trump, ale i mnozí jiní. A také že „oddanost procesu denuklearizace Korejského poloostrova“ neznamená, že se KLDR vzdá svého jaderného deterentu jenom proto, že lidé žijící mimo KLDR pod tím chápou jaderné odzbrojení KLDR a nikoho jiného. 

Takhle to vypadá úplně jasně, ale kdo má zájem, může si projít libovolné zpravodajství mezi loňským prosincem a včerejším dnem. Bude kroutit hlavou, jak je možné, že si toho nevšiml už dřív. Výsledným efektem pak může být dojem, že zatímco KLDR, lépe řečeno Velký vůdce, splnil přesně to, co slíbil, USA přešlapují na místě a vymýšlejí si další a další záminky pro zachování sankcí. 

Celý rok jsme si lámali hlavu, co vlastně KLDR sleduje, co se v té zemi děje a kam ji Kim vede. A celý rok mnozí měli před očima lákavý transparent „denuklearizace Korejského poloostrova“: Nyní poskytl severokorejský režim celému světu vlastní výklad tohoto pojmu. Nutno uznat, že se mu podařil bravurní úskok – jeho výklad je uvěřitelný, černý Petr jako kdyby zmizel ze severokorejských rukou a USA jsou obsazeny do role, kterou jim vskutku nelze závidět.

USA nemají – a skoro jistě nelžou – na Korejském poloostrově žádné jaderné zbraně. Stačilo by tedy, aby KLDR zlikvidovala ty své a poloostrov bude „nukes free“, bez atomovek. Opravdu? Podle KLDR skutečná denuklearizace znamená, že poloostrov nebude dosažitelný pro žádné jaderné zbraně USA. Při tomto výkladu se ovšem denuklearizace nedočkáme nikdy. Tedy přinejmenším ne do té doby, dokud nezmizí vražedný režim a nebude nahrazen něčím jiným, vlídnějším. A také dokud nezmizí ruské a čínské atomovky.

Takzvaný jaderný deštník USA chrání Jižní Koreu a Japonsko a slouží jako hráz volné expanzi Číny a Ruska do severního Pacifiku. USA jej prostě nemohou odstranit, ba ani zmenšit. Otevřely by cestu do Ameriky Rusku a Číně, které se nějakou zásadní ochranou KLDR vůbec nezabývají, protože jejich strategickým protivníkem číslo jedna jsou USA. KLDR není ani jejich spojencem – je to prostě nárazníkový stát, který účinně irituje USA, Jižní Koreu a Japonsko. To vědí v USA a vědí to i v KLDR, kde jsou za to rádi. KLDR může směle trvat na odstranění amerických nukleárních zbraní z regionu, protože ví, že tuto podmínku USA nemohou splnit. 

Obě strany, KLDR na jedné a USA s Jižní Koreou na druhé, setrvávají ve stejných zákopech jako celá desetiletí předtím. Jihokorejská pozice je oslabována severokorejskou hrou na „znovusjednocení národa“. To proto, že i malé oslabení americko-jihokorejského tandemu KLDR pomůže. Navíc Kim zahájil něco jako ekonomickou perestrojku, na kterou láká jihokorejské firmy a politiky.

Donald Trump se potřebuje pochlubit nějakým globálním úspěchem, který bude na prvních stránkách novin. Jak se bude dařit Kimovi, je těžké říci, ale Rusko i Čína mají zájem na ekonomickém vzestupu KLDR a na špatném obrazu USA. Trump začíná kupit chyby, a i když by fiasko s KLDR samo o sobě asi nevedlo k jeho porážce ve volbách, stalo by se účinným klackem v rukou jeho oponentů.

Nepodléhejme dojmu, že je KLDR pupkem světa (jak sama sebe vykresluje). Je to periférie. Pupky jsou úplně jinde – v Rusku, v Číně, v USA, v Japonsku. KLDR je v podstatě bezvýznamnou zemí s tragickou ekonomikou a úděsnou domácí politikou (proč tam pojedou naši poslanci, je vskutku hádanka, snad jen pár komunistů tam dělá své podivné kšefty). Nebýt nukleární hrozby a nebýt machiavelistických praktik Ruska a Číny, už dávno by neexistovala. Jenomže existuje a ještě dlouho bude.