Asi málokteré povolání je v České republice tak rizikové jako funkce předsedy vlády. Ač je premiérské křeslo vrcholem kariéry politika, bývá také často zkázou jeho spokojeného rodinného života, či dokonce začátkem konce jeho morální bezúhonnosti; někdy i s kriminálním podtextem.

Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Řečeno s klasikem Járou Cimrmanem, Andrej Babiš má největší šanci stát se dvanáctým českým premiérem.

Pokud jeho hnutí ANO k sobě najde vhodného koaličního partnera nebo alespoň tiché podporovatele, usedne Babiš do křesla po Bohuslavu Sobotkovi. Do křesla, které se pod mnohými, a s mnohými, zakývalo natolik, že by se s trochou nadsázky dalo mluvit o jakémsi českém premiérském prokletí.

Stanislav Gross podal demisi na post předsedy vlády v souvislosti s aférou kolem financování bytu, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek a Petr Nečas se rozvedli, když všem vzešel jejich nový něžný protějšek z okolí jejich premiérské funkce. Bohuslav Sobotka oznámil manželskou odluku.

Andrej Babiš se naopak o prázdninách oženil se svou dlouholetou partnerkou Monikou (když vezmeme v potaz, že statisticky trvá průměrné české manželství 13 let, mohli by se společně přes manželův premiérský mandát překlenout). Babiš má ovšem již jeden rozvod za sebou.

Větší nebezpečí pro premiérskou kariéru se může skrývat v policejním vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.

Za vším hledej Janu

Většina polistopadových českých předsedů vlád ve své funkci poznala manželské krize a rozvod.

Rozvod nepodstoupili z bývalých předsedů českých vlád pouze Václav Klaus (ODS), Josef Tošovský (nestraník) a Jiří Rusnok (nestraník). Dva poslední jmenovaní však vládli jen krátce v čele úřednických vlád.

Když letos počátkem léta Bohuslav Sobotka oznámil odluku v manželství s tím, že s manželkou Olgou bude v následujících týdnech hledat „nové uspořádání rodinného života“, začalo se mluvit o tom, že funkce premiéra semele snad úplně každého. V premiérské pozici se se svými ženami rozešli Jiří Paroubek (ČSSD), Mirek Topolánek i Petr Nečas (oba ODS).

Obzvláště Nečas, který byl vždy spojován s velkým morálním kreditem a stabilním rodinným zázemím, může být potvrzením, že něco jako „premiérský syndrom“ v Česku skutečně existuje.

V červnu 2013 tehdejší premiér oznámil, že podal žádost o rozvod. Brzy se potvrdil i důvod. Byla jím šéfka jeho kabinetu Jana Nagyová, kterou si později vzal. Jak se ukázalo, Nagyová nebyla jen důvodem konce manželství, ale celé jeho politické kariéry. Začátek konce přinesl známý zásah ÚOOZ na Úřadu vlády (sice od něj uplynuly více než čtyři roky, dosud ale nepadl jediný pravomocný rozsudek).

Osudy českých premiérů by mohly být vhodným námětem pro manželskou poradnu. Bývalý premiér a dnes stále ještě prezident Miloš Zeman se rozvedl již v roce 1978. V roce 1993 se podruhé oženil a s druhou manželkou Ivanou je oficiálně dodnes. Vladimír Špidla se také rozvedl dlouho před svým vstupem do politiky. Podruhé se oženil v roce 1974.

Nezdary v manželství potkaly i Stanislava Grosse. Ten se oženil krátce po absolvování vojenské služby a asi po půl roce se s manželkou rozvedl. Podruhé se oženil v roce 1996. I Jiří Paroubek se s manželkou Zuzanou rozvedl po téměř 28 letech manželství v září 2007. Manželství se mu ale rozpadlo již v době, kdy byl premiérem.

Kdo je český Kennedy

Bez zajímavosti rozhodně není ani vývoj, kterým procházejí premiéři jako osobnosti. Archetypální je proměna českých vrcholných politiků v zamračené, podrážděné, novináři a oponenty opovrhující bytosti.

Jeden příklad za všechny – Mirek Topolánek. V archivech jsou k nalezení třeba televizní diskuse před sněmovními volbami v roce 2006. V nich byl Topolánek mužem, jenž si byl vědom ceny úsměvu a klidného projevu, soupeřem mu byl věčně arogantní a do ruda rozběsněný Jiří Paroubek. Dnes se o tomto souboji učí mladí žurnalisté a marketingoví specialisté podobně jako o mnohem slavnějším příkladu Nixon vs. Kennedy z prezidentské volby v USA v roce 1960.

Pak se ale stal Topolánek premiérem a postupem času (a různých kauz jako bylo Toskánsko či pěstní souboj s fotografem) se obraz sympatického chlapíka přeměnil v jiný, ne nepodobný předvolebnímu Paroubkovi.

Bylo by asi unáhlené odbýt problémy a proměny českých premiérů tvrzením, že zdejší politici prostě nejsou dostatečně zralí a že tuzemská scéna na nejvyšší posty neláká ty nejlepší, ale spíše ty nejohebnější.

Je to možná část pravdy, k níž dopomáhá i okouzlení mocí, ztráta soudnosti i slabost žen pro muže ve vrcholných pozicích.

Babiš má jistou výhodu. Mocným a bohatým mužem je už dnes, z tohoto hlediska by se mu premiérské potíže mohly vyhnout. Mimochodem – pokud se Andrej Babiš stane premiérem, bude to v samostatné historii České republiky poprvé, kdy do tohoto křesla usedne někdo jiný než člen ČSSD, ODS nebo bezpartijní.

Třeba tedy bude všechno úplně jinak.

11 českých premiérů

1. Václav Klaus (1. 1. 1993 až 2. 1. 1998), ODS
První vláda Václava Klause (jmenována 2. 7. 1992, důvěru získala 14. 7. 1992, podala demisi 2. 7. 1996, úřadovala do 4. 7. 1996)
Druhá vláda Václava Klause (jmenována 4. 7. 1996, důvěru získala 25. 7. 1996, předseda vlády podal demisi 30. 11. 1997, vláda úřadovala do 2. 1. 1998)

Klaus je jedním z mála, kdo se před, během nebo po svém premiérování nerozvedl či nečelil žádným závažnějším obviněním. V médiích se pouze přetřásala jeho údajná slabost pro blonďaté letušky…

2. Josef Tošovský (17. 12. 1997 až 22. 7. 1998), nestraník
Vláda Josefa Tošovského (jmenována 2. 1. 1998, důvěru získala 28. 1. 1998, podala demisi 17. 7. 1998, úřadovala do 22. 7. 1998)

3. Miloš Zeman (17. 7. 1998 až 15. 7. 2002), ČSSD
Vláda Miloše Zemana (jmenována 22. 7. 1998, důvěru získala 19. 8. 1998, podala demisi 12. 7. 2002, úřadovala do 15. 7. 2002)

Současný český prezident a bývalý předseda vlády se rozvedl již v roce 1978. V roce 1993 se podruhé oženil se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou. S ní má dceru Kateřinu a oficiálně funguje pár dodnes.

4. Vladimír Špidla (12. 7. 2002 až 4. 8. 2004), ČSSD
Vláda Vladimíra Špidly (jmenována 15. 7. 2002, důvěru získala 7. 8. 2002, předseda vlády podal demisi 1. 7. 2004, vláda úřadovala do 4. 8. 2004)

Vladimír Špidla se rozvedl dlouho před svým vstupem do politiky. Podruhé se oženil v roce 1974 s Viktorií Hanzalovou. Premiérovalo se mu dobře hlavně proto, že „zdroje tu byly“.

5. Stanislav Gross (26. 7. 2004 až 25. 4. 2005), ČSSD
Vláda Stanislava Grosse (jmenována 4. 8. 2004, důvěru získala 24. 8. 2004, předseda vlády podal demisi 25. 4. 2005, vláda úřadovala do 25. 4. 2005)

Oženil se krátce po absolvování vojenské služby a asi po půl roce se rozvedl. Podruhé se oženil v roce 1996 s Šárkou Bobysudovou, kterou potkal jako servírku v poslanecké kantýně – měl s ní dcery Denisu a Natálii. Premiérský vaz mu zlomily nejasnosti ohledně financování bytu, strýčka Vika a spol.

6. Jiří Paroubek (25. 4. 2005 až 4. 9. 2006), ČSSD
Vláda Jiřího Paroubka (jmenována 25. 4. 2005, důvěru získala 13. 5. 2005, podala demisi 16. 8. 2006, úřadovala do 4. 9. 2006)

S první manželkou Zuzanou se rozvedli po téměř 28 letech manželství v září 2007, v té době byl Paroubek poslancem a předsedou ČSSD. Manželství se mu však rozpadlo již v době, kdy byl premiérem. Podruhé se oženil v roce 2007, a to s Petrou Kováčovou. S ní nyní nežije a story je možné díky otevřenosti všech zúčastněných sledovat v médiích takřka v přímém přenosu.

7. Mirek Topolánek (16. 8. 2006 až 8. 5. 2009), ODS
První vláda Mirka Topolánka (jmenována 4. 9. 2006, nezískala důvěru 3. 10. 2006, demise 11. 10. 2006, úřadovala do 9. 1. 2007)

Druhá vláda Mirka Topolánka (jmenována 9. 1. 2007, důvěru získala 19. 1. 2007, vyslovena nedůvěra 24. 3. 2009, podala demisi 26. 3. 2009, úřadovala do 8. 5. 2009)

S manželkou Pavlou se rozvedl v roce 2010. Už od roku 2007 ale žil se svou nynější manželkou, tehdejší místopředsedkyní sněmovny Lucií Talmanovou. S ní se oženil krátce po rozvodu v roce 2010.

8. Jan Fischer (9. 4. 2009 až 13. 7. 2010), nestraník
Vláda Jana Fischera (jmenována 8. 5. 2009, důvěru získala 7. 6. 2009, podala demisi 25. 6. 2010, úřadovala do 13. 7. 2010)

Rozvedl se už v roce 1987. Rok poté se podruhé oženil se svojí současnou manželkou Danielou.

9. Petr Nečas (28. 6. 2010 až 10. 7. 2013), ODS
Vláda Petra Nečase (jmenována 13. 7. 2010, důvěru získala 10. 8. 2010, předseda vlády podal demisi 17. 6. 2013, vláda úřadovala do 10. 7. 2013)

Vzorová ukázka, co může s člověkem, který si do té doby nesl v politice přízvisko „pan slušný“, udělat vrcholná funkce. Rodinnou krizi řešil již v době, kdy byl předsedou vlády. S manželkou Radkou se rozvedl krátce po odchodu z funkce v roce 2013 a nato se oženil s bývalou vrchní ředitelkou svého kabinetu Janou Nagyovou. S ní byl spojen i konec Nečasova kabinetu – po policejní razii na Úřadu vlády v červnu 2013 se totiž ukázalo, že vojenští zpravodajci mimo jiné na pokyn Nagyové sledovali její tehdejší sokyni Radku Nečasovou.

10. Jiří Rusnok (25. 6. 2013 až 29. 1. 2014), nestraník
Vláda Jiřího Rusnoka (jmenována 10. 7. 2013, nezískala důvěru 7. 8. 2013, podala demisi 13. 8. 2013, úřadovala do 29. 1. 2014)

11. Bohuslav Sobotka (17. 1. 2014), ČSSD
Vláda Bohuslava Sobotky (jmenována 29. 1. 2014, důvěru získala 18. 2. 2014)

Zatím poslední předseda vlády. Problémy v manželství přiznal letos začátkem léta. 

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org