KOMENTÁŘ / Nadace Heritage Foundation je autorkou radikálního programu Project 2025, který přes občasné popírání stojí za většinou současných aktivit Trumpovy administrativy. Heritage se nicméně od převzetí moci v USA posouvá k úsilí o rozbití Evropské unie. Snahy retušovat sílící hostilitu současných USA k Evropě tak nabývají charakteru kolaborace s nepřátelskou mocností.

Heritage Foundation otevřeně diskutuje o způsobech, jak zničit EU. Nadšené spolupracovníky přitom ihned našla v Maďarsku a bohužel také v Polsku – konkrétně Kolegium Matyáše Korvína a Institut Ordo Iuris pro právní kulturu blízký opoziční PiS. Návrhy jmenovaných subjektů pod záminkou „obnovení suverenity národních států“ směřují k tradičnímu rozdrobení Evropy na vzájemně se hašteřící státečky, které by jednotlivě nedokázaly na mezinárodní scéně oponovat silové politice dominantních mocností, tj. USA, Ruska a Číny.

V tomto kontextu stojí za připomenutí, že evropské mocnosti rozjíždějí projekt nahrazení USA v NATO v horizontu 5-10 let. Zároveň však zdroje uvádějí, že „některé“ evropské státy se odmítají na zmíněných jednáních podílet.

Dále čtěte

V zajetí ruské propagandy. Trumpův klíčový muž ukázal, jak naivní je a jak moc Ukrajině nerozumí

KOMENTÁŘ / Ani po třech letech války v plném rozsahu Rusko stále nekontroluje ani jedno z 23 regionálních center a…

Pro obyvatele české kotliny by byla klíčová informace, kde nyní stojí jejich vláda. Je připravena uznat fakt, že v současné Evropě jsou nejvíce „proamerické“ země ve skutečnosti také nejvíce proruské – tedy Maďarsko a Slovensko? Nebo se řadí k šedé zóně předstírající, že Trumpovo nepřátelství k Evropě nepředstavuje žádný problém? Či dokonce plánuje – v souladu s předchozími řečmi ohledně „krocení Bruselu“ – spolupracovat na rozvratných aktivitách Heritage a spol.?

Projevy vládních politiků ohledně důležitosti obrany odpověď na naléhavou otázku nepřinášejí. Jasno ale zřejmě nebude ani po chystané debatě ve sněmovně, jíž se zúčastní prezident.

V současné situaci nestačí hovořit o „evropském pilíři NATO“, pokud není jasně řečeno, co by měl znamenat. Chceme se odpoutat od stále více antiliberálních, autoritářských Trumpových USA, které jdou otevřeně na ruku imperiální Moskvě a hodlají jí pomáhat se zničením Evropy? Budeme si hrát na pštrosa? Nebo se aktivně zapojíme do rozbíjení společného evropského domu?

NATO čeká radikální proměna nebo zánik

Klasickou formulí shrnující účel existence Severoatlantické aliance bylo: „Udržet Američany v Evropě, Rusko mimo ni a Němce pod kontrolou.“

Takovou formuli však dnes již použít nemůžeme. Nehledě k tomu, co Evropa udělá či neudělá, USA budou dlouhodobě ztrácet zájem podílet se na její obraně. Politici jako Joe Biden generačně srostlí s obdobím studené války evropskou obranu opouštět nechtěli. Současná administrativa to však beze všeho udělá. A i kdyby příští americký prezident zastával výrazně odlišnější postoje než Trump, spolehlivá aliance Evropanů s Američany na tradičním půdorysu už zůstane minulostí.

Dále čtěte

Evropa jako nová „říše zla“? Trumpova politika je poslední výzvou k přežití evropského kontinentu

KOMENTÁŘ / Viceprezident Spojených států amerických J. D. Vance vhodil do vztahu s Evropou časovanou bombu. Čekalo se, že bude na…

Spojené státy se co do kvality demokracie v mezinárodním žebříčku dlouhodobě propadaly už předtím, než trumpisté spustili převrat. V tuto chvíli vzhledem k nevybíravým útokům na opozici, média a soudy nedokáže nikdo říci, zda volby v roce 2028 ještě budou férové a vznikne reálná šance porazit Trumpa nebo jeho nástupce.

I kdyby však Demokratická strana našla silného lídra, atraktivní program a podařilo se jí vyhrát příští volby proti Trumpovu kultu, Američané budou mít nepochybně jiné starosti než zajímat se o evropskou obranu. Již nyní došlo k takovým škodám na státním aparátu a státní správě, že pouhá jejich náprava by si vyžádala spíše tři volební období. A to stojíme na pouhém počátku systematické destrukce státních struktur spuštěné trumpisty a muskisty.

Čistky v Pentagonu, včetně likvidace klíčových agentur, a snižování obranného rozpočtu o 8 % ročně zanechají americké ozbrojené síly v daleko horším stavu, než v jakém byly na konci úřadování Bidenovy administrativy. Tedy v době, kdy se množily varovné zprávy ohledně klesající schopnosti čelit stále akutnější čínské hrozbě.

Starý slogan NATO už neplatí. Udržet Američany v Evropě „za každou cenu“ nebude možné, jestliže Trump sám zvažuje likvidaci amerického velení aliance. A velmi pravděpodobně to ani nebude žádoucí, protože cokoliv si myslíme o vojácích a jejich velitelích, politická rozhodnutí k nim přicházejí hotová odjinud a tito lidé nemohou ručit za to, jaké rozkazy dostanou.

Udržet Rusy mimo Evropu bude možno jen tehdy, pokud evropskou obranu co nejdříve převezmou Británie, Francie, Německo a (doufejme dál) liberální Polsko, spolu se skandinávskými státy.

Právě proto si čeští voliči zaslouží před volbami slyšet jasné slovo, jak se Fialova vláda staví ke klíčovému projektu nevyhnutelné transformace NATO.

Nevystačíme si s myšlenkovými rámci z minulého tisíciletí

V současné zlomové době si nelze vystačit se zastaralými myšlenkovými rámci, které jakoby zůstaly uloženy v DNA některých politických subjektů a přežily do současnosti.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Dávno neplatí, že se pravice stará o národní obranu, kdežto levicové strany jsou nakloněny podlehnout Rusy infiltrovanému mírovému hnutí a obranu zanedbat. Jakkoliv Putin s radostí spolupracuje s protizápadními levičáky, jeho vlivová síť na Západě je dominantně ultrapravicová. I tradičně levičácké německé mírové hnutí je již nejméně deset let stále více unášeno a využíváno ultrapravicí.

Jestliže v dávné minulosti mohlo být naším vzorem Rakousko, dnes je odstrašujícím příkladem. Po posledních volbách jen o vlásek uniklo vládě proruských Svobodných, strany původně založené bývalými esesáky. Vídeň pro sebe tak dlouho nacházela výhody v pozici „evropského hlavního města špionů“, které nechává Rusům volnou ruku k podvratným a dezinformačním aktivitám na celém kontinentě, až se Rakousko stalo nejvíce proruským státem mimo prostor bývalého sovětského impéria.

Rakouské lpění na iluzi neutrality v době, kdy si i Švýcarsko a Irsko stále silněji uvědomují neudržitelnost takové obranné koncepce, je podobným „neřešením“ současné situace, jako v Česku oprašování zkrachovalých koncepcí Edvarda Beneše.

Nemáme jiné spolehlivé sousedy než Tuskovo Polsko a Merzovo Německo. Pokud si chce Česká republika zajistit vlastní budoucnost v Evropě, musí si jasně vybrat, na čí straně stojí.

Polovičatá či záměrně nejednoznačná vyjádření ohledně preferované budoucí koncepce národní obrany a zahraničněpolitické orientace nestačí – a voličům také stačit nebudou.