Američtí republikáni a česká ODS se ocitli takřka v osamocení proti zbytku ekonomicky vyspělého světa v boji proti omezování průmyslu i dopravy.
Svět se tak rozdělil na dvě skupiny. První válčí proti klimatickým změnám, druhá kope za uhlí a ekonomický rozvoj (např. vyšší mzdy apod.), alespoň v krátkodobém horizontu. Na první pohled by se mohlo zdát, že první skupina myslí na budoucnost a přehlíží přítomnost, zatímco druhá parta naopak přítomnost před budoucností upřednostňuje. Republikáni jsou však přesvědčeni, že ekonomický rozvoj v současnosti povede k řešení problémů (např. klimatických, lékařských apod.) v budoucnosti, a to ať už k řešení příčin nebo k odstraňování následků.
Řešení globálního oteplování (a souvisejících výkyvů klimatu) by ve skutečnosti bylo velmi jednoduché a rychlé, jen by přineslo více škody než užitku. Stačilo by do ovzduší opět ve velkém rozšířit škodlivý oxid siřičitý, jako tomu bylo v prvních desetiletích po druhé světové válce, než byl efektivně odstraněn. Tehdy vědci varovali před globálním ochlazováním.
Jestli by nás mohlo potkat něco horšího než globální zahřívání planety, pak je to však právě globální ochlazování. Rychlé šíření virů či opětovný úbytek vegetace, které v posledních desetiletích pomáhalo v šíření mimo jiné právě globální oteplování.
Nebudeme‑li omezovat průmysl včetně energetiky a přepravy, lze předvídat některé směry pokroku. Efektivní zachycování a ukládání oxidu uhličitého je jistě otázkou nejbližších let.
Velkým strašákem v souvislosti se změnami klimatu je šíření malárie. Boj s touto nemocí je však otázkou především peněz. Když někdejší americký prezident George W. Bush (republikán) razantně posílil finanční i materiální pomoc rozvojovým státům v boji proti ní, způsobil pokles úmrtí o téměř 50 %. Na úspěšném boji proti malárii měl ostatně nezanedbatelný podíl také Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson, tehdy ještě jako generální ředitel obrovské energetické společnosti ExxonMobil. Po celém světě také probíhá výzkum šíření malárie, díky němuž budou rozdávány moskytiéry, antimalarika i zdravotní testy mnohem účinněji než dříve.
Všichni vidíme, že ubývá vody. Alespoň určitou nadějí by však mohlo být stále levnější odsolování mořské vody.
Vědci také upozorňují, že i přes rostoucí množství zeleně na planetě není vůbec jisté, že globální oteplování s sebou bude přinášet rovněž větší hektarovou úrodu. Někde ano, jinde nikoli. Rozvoj genetických úprav plodin je však revoluční. Stačí, abychom si je nezakazovali dovážet a pěstovat. Tyto plodiny jsou upraveny tak, že mají např. menší lámavost ve větru (třeba proto, že jsou nižší), mají více obilek, jsou odolnější vůči herbicidům a tak dále.
Čím bohatší budeme, tím ekologičtější technologie budou vyvíjeny a tím více se nám je (nebo alespoň ty starší) vyplatí kupovat a používat. Obdobný vývoj jistě budeme moci sledovat také u zateplování budov. Ostatně i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jehož prioritou je schválení pařížské dohody ještě do voleb, uznává, že jsou klimatické balíčky do značné míry plněny dobrovolnou aktivitou firem, kterým se ekologické technologie stále více vyplácejí, a to viditelně.
V americké politice se tedy nyní opakuje situace z dob vlády George W. Bushe, který se odmítl připojit k tehdejší klimatické dohodě (Kjótskému protokolu). V české politice se zase opakuje situace z dob hlasování o umožnění solárního boomu, kdy pouze všichni poslanci za ODS byli proti, zatímco většina poslanců ostatních stran prudký rozvoj solárních panelů podpořila.
