Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Stine86Engel
FOTO: Pixabay/Stine86Engel
„Nadměrné využívání Země“ je podle odborného názoru 14 000 vědců dále neúnosné. Pokud naše civilizace nepodnikne zásadní kroky na ochranu planety, jejího klimatu a snížení antropických dopadů na ekosystém, končíme. Návratový bod, tedy okamžik, kdy zmizí možnost návratu klimatického systému do stavu před průmyslovou revolucí, se blíží. Pokud jsme jej již neminuli. Dojde-li k přeskupení globálního klimatického systému, naše civilizace to s největší pravděpodobností nepřežije.
Psal se rok 2019, když vědci z katedry lesních ekosystémů Oregonské státní univerzity varovali před zásadním problémem ohrožujícím planetu i samo lidstvo a vyhlásili klimatickou nouzi. Jejich výzvu podepsalo více než 11 000 signatářů – vědců ze 153 zemí. Autoři výzvy předložili modely planetárních vitálních funkcí, které ukazují velmi znepokojivé trendy. Vedle toho poukázali na velmi malý pokrok lidstva při řešení ochrany klimatu. Na základě těchto údajů a morální povinnosti vědců „jasně varovat lidstvo před jakoukoli katastrofickou hrozbou“ vyzvali k transformační změně. Od zveřejnění výzvy podepsalo jejich prohlášení o mimořádné situaci v oblasti klimatu dalších více než 2800 vědců. Kromě toho 1990 jurisdikcí ve 34 zemích alespoň formálně vyhlásilo nebo uznalo mimořádnou klimatickou situaci.
Hoří!
Podle autorů petice dochází od roku 2019 k nebývalému nárůstu katastrof souvisejících s klimatem, včetně ničivých záplav. Nejen v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, ale i v Evropě. Dostavila se rekordní vedra v Austrálii, Spojených státech a Kanadě. Nastala mimořádná sezóna hurikánů v Atlantiku a ničivé cyklóny se objevily v Africe, jižní Asii a západním Pacifiku. Tisíc let po tom Kosmovu postihlo tornádo i Českou republiku.
Existuje také stále více důkazů, že se blíží nebo jsme již překročili bod zvratu související s kritickými součástmi klimatického systému planety Země, včetně mimořádně fragilních ledovců Západní Antarktidy a Grónska. Dochází k masivním úhynům teplovodních korálových útesů (bělení korálů) a kácením i vypalováním rapidně ubývá amazonský deštný prales. Vzhledem k tomuto alarmujícímu vývoji nezbývá lidstvu nic jiného než masivně omezit lidský podíl na globálním oteplování. Nedávné změny vitálních funkcí planety, k nimž došlo od prvního zveřejnění petice v roce 2020, ukazují, že z jedenatřiceti klíčových proměnných pro vývoj klimatu je osmnáct na nových rekordních minimech nebo maximech.
Kde všude je problém?
Časopis Bioscience (Oxford Academic Group) publikuje alarmující studii o klimatu. A jak jsme si dle tornád na Moravě a záplav v Německu mohli všimnout, týká se i nás. Za klíčové považují vědci především následující faktory, které ovlivňují oteplování:
Výroba potravin: Počty hospodářských zvířat (přežvýkavců) poprvé překročily čtyři miliardy, což představuje mnohem více hmoty než všichni lidé a volně žijící savci dohromady. K budoucímu poklesu spotřeby a produkce masa pravděpodobně nedojde, dokud nedojde k obecnému posunu k rostlinné stravě nebo ke zvýšení používání analogů masa (náhražek).
Kácení amazonského pralesa: Roční úbytek pralesů brazilské Amazonie se v letech 2019 a 2020 zvýšil a dosáhl dvanáctiletého maxima. Zničeno bylo 1,11 milionu hektarů pralesa. Degradace lesa v důsledku požárů, sucha, těžby dřeva a fragmentace způsobila, že tato oblast nyní působí spíše jako zdroj než jako jímač uhlíku.
Ekonomika klimatu: Globální hrubý domácí produkt v roce 2020 poklesl kvůli covidu, letos se předpokládá, že bude na historickém maximu. Došlo k silnému nárůstu prodeje fosilních paliv; mezi lety 2018 a 2020 se zvýšil o 6,5 bilionu USD. Trend bude pravděpodobně pokračovat. Velká část tohoto nárůstu je způsobena růstem produkce CO2 v Číně, která stále rychle staví mnoho uhelných elektráren. Čína je nyní zodpovědná za více emisí než celý vyspělý svět.
Spotřeba energie: Pravděpodobně kvůli pandemii covidu-19 se spotřeba energie z fosilních paliv od roku 2019 snížila spolu s emisemi oxidu uhličitého. Tyto poklesy se však zdají být přechodné, předpokládané odhady pro rok 2021 ukazují, že všechny proměnné v tomto směru opět výrazně rostou. Naopak mezi lety 2018 a 2021 vzrostla spotřeba sluneční a větrné energie o 57 procent, ale stále je zhruba devatenáctkrát nižší než spotřeba fosilních paliv.
Skleníkové plyny a teplota: Tři nejdůležitější skleníkové plyny, oxid uhličitý, metan a oxid dusný, vytvořily v letech 2020 i 2021 nové rekordy v atmosférických koncentracích. V dubnu 2021 dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 416 dílů na milion, což je dosud nejvyšší zaznamenaná průměrná globální měsíční koncentrace. Rok 2020 byl druhým nejteplejším zaznamenaným rokem a všech pět nejteplejších zaznamenaných let prožilo lidstvo od roku 2015. V den, kdy píšu tento text, meteorologická stanice Mauna Loa Observatory na Havaji (NOAA GML) naměřila 418.94 parts per million (ppm) uhlíku v atmosféře, což je nejvíc v holocénu, tedy naší epoše po skončení doby ledové.
Tající ledovce: Grónsko a Antarktida nedávno dospěly k historicky rekordně nízkému množství ledu. V roce 2020 měl letní arktický mořský ledovec druhý nejmenší rozsah v historii. Tloušťka ledovce také dosáhla nového historického minima. Ledovce tají mnohem rychleji, než se dříve předpokládalo, a ročně ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu než před patnácti lety.
Změny v oceánech: Obsah oceánského tepla i hladina moře vytvářejí nové rekordy. Hodnota pH oceánu – kyselost – dosáhla své druhé nejnižší meziroční průměrné hodnoty v historii, těsně za rokem 2012. Odolnost korálů vůči okyselování oceánů je pravděpodobně snížena tepelným stresem a více než 500 milionů lidí je závislých na korálových útesech, pokud jde o potraviny, cestovní ruch nebo ochranu před tropickými bouřemi.
Návratový bod
V šestém století před Kristem chtěl Kroisos, vládce maloasijské Lýdské říše, expandovat na východ. Obrátil se na věštce a dozvěděl se: „Překročíš-li řeku Halys, velkou říši rozboříš.“ Kroisos řeku Halys překročil a díky této neuvážené vojenské operaci rozbořil svou vlastní velkou říši. Věštec nelhal.
Také my stojíme před návratovým bodem, nebo jej právě prožíváme. Když jej překročíme, stejně jako Kroisos rozboříme velkou říši. Tu naši. A bude to škoda, naše civilizace je mimořádně pokročilá. Koncept lidských práv a občanských svobod, jímž se těší země euroatlantická civilizace, je v historii lidstva bezprecedentní. Výzvu za záchranu klimatu již podepsalo 14 000 vědců. Nejsem vědec, stejně tak většina čtenářů tohoto textu. Nemůžeme podepsat. Takže přispět – kromě omezení rozmařilého létání po planetě – můžeme jen tak, jak je v demokracii zvykem: ve volbách.
Proto prosím všechny, kteří dosud považují (neboť se na tématu přiživuje spousta extrémních levičáků) klimatický rozvrat za neomarxistický blud, aby si přečetli ekologické programy pravicových stran. Oteplování prostě probíhá a je antropicky zaviněné, v tom panuje plný vědecký konsensus. Řešení, které přináší levice, však smrdí totalitou a koncentráky. Ostatně i hlavní veganka ČR Věra Mikušová v diskusi připustila, že by konzumaci masa zakázala zákonem. To, že levice k tématu oteplování nabízí nesmyslnou anticivilizační diktaturu, ale neznamená, že oteplování není a neohrožuje nás. FORUM 24 publikovalo celý seriál o pravicovém konceptu záchrany klimatu.
Takže i pro pravicově orientované voliče je možnost volit podle toho, jakou má ta která pravicová strana zelenou politiku. Ignorovat problém oteplení, či ho dokonce prohlašovat za levičácký výmysl, je dnes už jen hloupým předsudkem.
