Ve vídeňském Muzeu Leopoldových polili aktivisté ze skupiny „Poslední generace“ černým olejem obraz secesního malíře Gustava Klimta. Snad si záměrně vybrali obraz za sklem, aby nemuseli platit vysokou škodu. Je to další ze série okázalých útoků na umělecká díla ze strany radikálních aktivistů, kteří mají dojem, že jednají v zájmu svaté věci. Před Klimtem byli terčem útoku třeba Claude Monet i Vincent van Gogh. Co tito mistři provedli naší zelené planetě, že na jejich díla radikálové útočí, to je vskutku záhada.
V každém případě se ekologickým aktivistům postupně daří vyšachovat sebe sama z veřejné debaty a přesunout se na extremistickou periferii společnosti, kde je bude stíhat obecné pohrdání a znechucení.
Stávají se navíc už i zdrojem posměchu. Třeba když se devět aktivistů ze skupiny „Vzpoura vědců“ přilepilo mezi vystavené exponáty vozů Porsche v automobilovém muzeu ve Wolfsburgu. Pracovníci muzea je nechali přilepené dva dny, přičemž jim po ukončení provozní doby zhasli a vypnuli topení s poukazem na to, že tím se muzeum chová ekologicky a omezuje emise. Nakonec je musela policie z muzea vyvést, protože vědci močili na podlahu. Výsledkem akce není vyšší vážnost klimatické agendy, nýbrž její zesměšňování.
Devatenáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se již stihla stát díky boji s globálním oteplováním světovou celebritou, čerstvě vyhlásila válku západnímu kapitalismu, imperialismu, kolonialismu a genocidě. Gretou inspirované okupační stávky na školách dostávají stále více náboj antisystémového politického protestu. Tak je tomu i v případě okupační stávky skupiny studentů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Aktivisté se rozhodli, že budou zachraňovat planetu tím, když přespí ve škole ve spacácích. Infantilita a nelogičnost jejich záměru byla zcela zřejmá.
O tom, že náš svět akutně ohrožuje zrůdný militaristický režim Vladimira Putina v Rusku, který skutečně provádí genocidu v pravém slova smyslu na Ukrajině a přitom záměrně destruuje energetickou stabilitu v Evropě, se od nadšenců za zelenou planetu nedozvíme. Zato vidíme, jak útočí na svého děkana, seriózního akademika a oddaného demokrata profesora Stanislava Balíka.
Může někdo těmito metodami zachránit zelenou planetu? Může klimatu pomoci likvidace svobodné ekonomiky a tím i svobodné společnosti? Ani náhodou. Radikální aktivisté naopak ohrožují život na naší planetě tím, že likvidují svým fanatismem možnosti tolerantního soužití.
Podstatný je ale celkový kontext. Vlivem zločineckých diktatur, které kašlou na klima stejně jako na lidská práva i mezinárodní bezpečnost, narůstá ve světě naprosto bezprecedentní napětí. Navíc tyto diktatury také bojují proti Západu a jeho systému. K tomu se o slovo hlásí ultrapravicové síly, které sázejí na vypjatý nacionalismus a autoritářskou politiku. Přihlouplí ekologičtí rebelanti jsou přitom bezvadnou příležitostí, jak názorně ukázat západní degeneraci a falešné náboženství. Body nezíská planeta, ale trumpismus, orbánismus, babišismus-zemanismus.
Je tu jedna planeta, které by se také měl někdo z vysokoškolských studentů zastat. Je to planeta liberální demokracie, která umožňuje veřejnou debatu včetně legitimních ekologických hledisek. Být na straně liberální demokracie ovšem nepřináší takové citové vzrušení, žádná vůně revoluce z toho nekouká, žádné přespávání ve spacáku ve škole s klukama a holkama. Vyžaduje to navíc inteligenci, informovanost a zralost. Ale naše planeta tento postoj potřebuje ke svému přežití v éře Vladimira Putina mnohem víc. Jinak se nám může stát, že budeme opravdu poslední generací a na žádnou vzpouru vědců či studentů tu již nebude místo.