Klíšťata vyvíjejí v těchto dnech na většině našeho území mimořádnou aktivitu a vyskytují se v hojné míře. Až polovina z nich prý může přenášet nebezpečné choroby. Odborníci proto apelují na to, aby se občané vyhýbali zejména listnatým a smíšeným lesům, stejně jako vyšším trávám či houštinám.
Experti z Českého hydrometeorologického ústavu varují před nadměrnou aktivitou klíšťat, podle jejich indexu výskytu nyní čelí Česko podle konkrétní oblasti střední, vysoké až mimořádné situaci. „Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu,“ sdělují meteorologové na svém webu.
Dále pak uvádějí, že klíšťatům nesvědčí také osluněná a výrazně suchá a holá místa, stejně jako trvale podmáčené biotopy. Klíšťata totiž mají poměrně specifické nároky na vlhkost prostředí.
Podle meteorologů by se lidé měli vyhýbat především listnatým a smíšeným lesům či místům, kde je vysoká tráva. Klíšťata se však pochopitelně nevyskytují pouze v přírodě, ale mohou na nás číhat i ve městech. Oblíbenou lokalitou jsou pro ně například městské parky. „Městská“ klíšťata prý navíc přenášejí choroby častěji než ta přírodní.
Vědci ze Státního zdravotního ústavu otestovali klíšťata z krajských měst a zjistili, že každé čtvrté přenáší boreliózu. Jinou přenosnou chorobu pak podle výsledků mělo v útrobách 44 procent z nich. S klíšťaty si většina z nás pojí zejména boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Nutno však dodat, že mohou přenášet také ehrlichiózu nebo babeziózu.