Deník MF DNES ze svěřenského fondu premiéra Babiše se spolu s jeho konečným beneficientem dočkal zmínky v aktuální písni „Lockdown“ populárního zpěváka Tomáše Kluse, a ne v právě lichotivých souvislostech. Zavržení na sebe nenechalo dlouho čekat.

Vládní věstník se prostřednictvím příspěvku Jitky Götzové, uvedeného pod titulkem „Klus se chtěl jen zviditelnit“, pohoršuje nad „umělci, kteří se považují sami za celebrity, aniž tuší, co to vůbec znamená“. Autorka však ve svém odsudku, dostupném i na serveru Pressreader.de, zachází ještě dál, když v údivu nad „neobvyklým prostorem ve sdělovacích prostředcích“, jehož se Klusovi údajně dostává, fabuluje, že kritizuje Babiše v honbě za popularitou, přičemž si přisazuje, že „Jindy by po něm ani pes neštěkl“.

Výše uvedené výroky, které ovšem vypovídají víc o autorčině úsudku než o kritizovaném tvůrci, jsou jakousi podrážděnou reakcí na Klusovu píseň postihující drastické dopady populistické vlády dotačního magnáta Andreje Babiše, a lze je snadno vyvrátit.

„Ta paní Klusovu tvorbu evidentně nezná. Je to jeden z nejlepších textařů v zemi. Ve svobodné společnosti má možnost říkat, co cítí, a protože je svobodomyslný, říká to pořádně nahlas. Je to mnohostranný umělec, vyhledávaný i jako herec. Na mé akci má několikatisícové publikum, které vždy zaplní celou plochu před největší stage,“ brání Kluse před pomluvami holdingového deníku ředitel hudebního a divadelního festivalu Mezi Ploty, Robert Kozler, který zároveň nabízí prostor k prezentaci odborníků na duševní zdraví, neziskovému sektoru a hendikepovaným umělcům.

Klus je ve své skladbě k Babišovi ostře kritický, nicméně se na rozdíl od Götzové a MF DNES drží faktů. „Andy, to je břídil, kdyby tu nešlo o život, tak jste jen směšní,“ reflektuje jednání populistů uprostřed zdravotní krize a postihuje i hlavní rysy Babišova způsobu vládnutí, při němž je na prvním místě veřejné mínění. Tvůrce připomíná i zneužívání médií jako nástroje moci. „To se to vládne, když je za …… Mafra i tomu, kdo vládnout neumí,“ rapuje a nebrání se vulgárním slovíčkům.

„Jen lži, sliby, hesla, finty, píárka, dluhy a rozhádaný lidi, random slova,“ následují výkřiky výstižně shrnující osvědčené nástroje ANO. „Jaká nás asi čeká budoucnost?“ pokračuje Klus. „Teď, když jsme v ……, tak to je vidět nejlíp, že ANO, s ním nikdy líp nebude. Hej, králi zmatků, nejsme stádo z agrostatků, měl jsi nás vést, a ne řídit, na cestě ke dnu jsi našel zkratku, hnojiva náruč se neschová,“ obrací se Klus na obchodníka s hnojivy v čele státu.

Skutečnost, že tato slova v novinách kritizovaného premiéra nepadají na úrodnou půdu, je zákonitá a vehemence, s jakou list napadá samotného tvůrce namísto toho, aby případnými argumenty zpochybnil jeho tvrzení, pro styl současné MF Dnes příznačná.