Mezi věřiteli jednoho z nejznámějších insolvenčních řízení lounské vagonky Heavy Machinery Services (HMS), která je v úpadku několik let, se rozhořel ostrý spor. Stalo se tak poté, co pohledávku slovenské Všeobecné úvěrové banky ve výši 245 milionů korun získala společnost Gomanold, která chce společnost HMS ovládnout na úkor ostatních věřitelů.
Situace je o to komplikovanější, že někteří členové věřitelského výboru jsou přesvědčeni, že Gomanold je účelově nastrčená firma, za kterou stojí zájmy skupiny Czechoslovak Group (CSG) zbrojního magnáta Jaroslava Strnada a jeho kontroverzního společníka, slovenského miliardáře ruského původu Alexeje Beljajeva, slovenskými médii propojovaného s mafií. Když totiž skupina CSG s Tatravagónkou shodně tvrdí, že mají zájem HMS převzít, a zároveň se jejich spřízněná firma Gomanold z jejich skupiny snaží vstoupit do věřitelského výboru, jedná o nezákonný postup a manipulaci insolvenční řízební. CSG a Tatravagónka prostřednictvím své firmy Gomanold v insolvenčním řízení HMS porušují zákon, kdy cílem má být převzetí HMS a poškození všech ostatních věřitelů.
Taky Strnad s Beljajevem se již k zájmu o vagonku veřejně přihlásili, i když unisono tvrdí, že s Gomanoldem nemají nic společného. Jejich oponenti, včetně vedení HMS, však předložili insolvenčnímu soudu dokumenty z veřejných zdrojů, které dokládající personální propojení této společnosti s Czechoslovak Group a slovenskou Tatravagonkou.
Porušuje Gomanold zákon?
Posledním dějstvím je zpochybnění Gomanoldu jako člena prozatímního věřitelského výboru. Odvolání k Vrchnímu soudu v Praze v tomto smyslu podal jeden z věřitelů, společnost Wagon Services. Jednak se ohradil proti vyjádření Gomanoldu, že „má největší zájem na řádném průběhu insolvenčního řízení…“, jako by tento zájem ostatní věřitelé neměli. Navíc je takový pohled v rozporu s právním řádem. Ten naopak definuje, že společný zájem věřitelů je nadřazený zájmům jednotlivého věřitele.
Společnost Wagon Services dále napadla tvrzení Gomanoldu, že nemá nic společného se společností Czechoslovak Group. Dokládá to na „společném postupu skupiny CSG Jaroslava Strnada, skupiny Tatravagónky Alexeje Beljajeva a účelovou společností Gomanold, která se dnes i v minulosti podílela na celé řadě dalších aktivit obou skupin“.
„Tyto skutečnosti navíc potvrzují i koncoví vlastníci zainteresovaných skupin v podobě pana Beljajeva a pana Strnada, ať již přímo, nebo prostřednictvím svých tiskových mluvčí,“ uvádí Wagon Services ve svém odvolání. Potvrzení této skutečnosti by znamenalo uvádění soudu v omyl a porušení insolvenčního zákona.
Propojení současného držitele pohledávky Všeobecné úvěrové banky se Strnadem a Beljajevem prokazuje i obsáhlá reportáž bývalé redaktorky Mladé fronty DNES Zuzany Kubátové. Ta poskytla exkluzívní rozhovor Strnadovu společníkovi ve třech českých firmách Alexeji Beljajevovi na zpravodajském portálu Seznam.
Beljajevovo PR na Seznamu
Vystoupení s Beljajevem, který je považován za ruskou spojku ve střední Evropě kvůli svým kontaktům v Kremlu, bylo celkově pozoruhodné. Působilo dojmem dobře promazaného a investovaného PR.
[ctete]149766[/ctete]
Negativní pověst provázející Beljajeva i Strnada, jejichž některé firmy byly nebo stále jsou vyšetřovány v souvislosti s kriminální činností, byla jen „povinně“ a neškodně nakousnuta. Přitom už několik let jsou Strnadovy firmy zapleteny do policií prošetřovaných obchodů s vyřazenou armádní technikou, kde figurují Strnadovi manažeři. Jde o dřívější vysoce postavené úředníky ministerstva obrany a Armády ČR Adolfa Veřmiřovského, Romana Pavlíka, Josefa Lachmana a generála Vladimíra Havlenku. Obviněni jsou z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby a v brzy se budou zodpovídat soudu. Přesto se drtivá většina videorozhovoru nesla v duchu „vzájemného porozumění“, a dýchala z něj až předlistopadová atmosféra.
Beljajev tu měl mimo jiné možnost popsat podnikatelské aktivity se skupinou Jaroslava Strnada. Vyjádřil se i o společném zájmu CSG, Tatravagónky a Gomanoldu převzít či odkoupit společnost Heavy Machinery Services, což bylo zjevně předem dohodnutým záměrem.
I Strnad neskrývá, že má o převzetí vagonky zájem, přičemž ještě nedefinoval, za jakých podmínek. A Beljajev nyní pro Seznam potvrdil, že jde o jejich společný projekt. Zároveň přiznal kontakty do politické sféry, ať už na Slovensku, tak v České republice. Strnad, kdysi bezvýznamný prodejce šrotu, v současné době těží ze svých vazeb na Hrad a z ministerstva obrany čerpá miliardové zakázky bez výběrových řízení, což kritizovala i nevládní organizace Transparency International. Černým stínem Strnadova podnikání jsou i exporty zbraní do embargovaných států, včetně přímých dodávek zbraní Islámskému státu pod diplomatickým krytím, jak nedávno informoval americký server RealClearDefense.com.
Beljajev dlouhodobě udržuje vynikající vztahy udržuje s Andrejem Babišem, se kterým působil v komunistickém podniku zahraničního podniku Petrimex. Jeho roli v české politice považuje za jednoznačně pozitivní, přičemž dotazy na jeho hrozící trestní stíhání či další podezřelé kauzy nepadly. Ostatně samotný Beljajev a jeho společník z popradské Tatravagónky Michal Lazar byli vyšetřováni slovenskými zpravodajskými službami a policií. Lazar byl Wikileaks zmiňován jako „příslušník podsvětí“.
Nájezd slovenských kmotrů
Takové informace o vážném zájemci o českou vagonku s pověstí slovenských kmotrů a překupníků s vojenskou technikou v pečlivě aranžovaném rozhovoru rovněž nepadly. „Rýsuje se nám tady velmi zajímavé spojenectví mezi českým byznysmenem a silnou slovenskou kapitálovou skupinou,“ uzavírá reportáž Kubátová. „Mají hodně peněz, velké plány a kontakty v politice. Vsaďte se, že o nich ještě uslyšíme.“
To jistě platí i o nájezdu této kontroverzní skupiny na vagonku Heavy Machinery Services. Nebude to ale mít jednoduché. Insolvenční správkyně chápe obavy HMS z toho, že přes Gomanold mohou unikat informace z firmy včetně těch, které podléhají obchodnímu tajemství, přímo k jejímu největšímu konkurentovi – tedy skupině Tatravagónka.
Tytéž obavy vedou společnost Wagon Services ve svém podání k Vrchnímu soudu k závěru že „Gomanold je v eminentním a naprosto zřejmém konfliktu zájmů s dlužníkem HMS a není tedy možné, aby řádně a v souladu se společným zájmem všech věřitelů vykonával funkci člena prozatímního věřitelského výboru“.
