Kniha zachycující setkání a přátelství Václava Havla s 14. Dalajlamou, Jeho Svatostí Tändzinem Gjamccho je vynikající vydavatelský a autorský počin. Zachycuje ve vzpomínkách a fotografiích současníků vztah dvou humanistů, kteří se zapsali do dějin naší kultury založené na toleranci a respektu. A pro mne samotného je ta kniha zrcadlem stárnutí.

Kniha mapuje průběh a okolnosti první dalajlamovy návštěvy v porevolučním Československu a pak z té návštěvy a jeho setkání s Václavem Havlem vzešlé děje. Havel totiž dalajlamovi, do té doby v Evropě přehlíženému, aby evropští politici nepohněvali čínské komunisty, otevřel pomyslné dveře do nevyšších pater politiky na celém světě. Díky Havlovi se proto Česká republika stala pro dalajlamu jednou z nejnavštěvovanějších a „ideově nejbližších“ zemí. V češtině vyšla i v souvislosti s tímto přátelstvím celá řada knih o Tibetu a tibetském buddhismu. A česko-tibetské vztahy jsou mnohem hlubší, než vztahy exilové hlavy Tibetu s jinými evropskými zeměmi.

Tak pravil Tändzin Gjamccho a další

Dalajlama v předmluvě píše: „Velice vítám tuto publikaci o pozoruhodném životě Václava Havla, mého drahého přítele a výjimečného člověka. Prezident Havel patřil mezi osobnosti, s nimiž mě pojilo blízké pouto, jak o tom svědčí naše setkání a bohatá komunikace zachycená i v této knize.“ A na fotkách je vidět, že si oba pánové rozuměli. Dokládají to i vzpomínky významných osobností našeho veřejného života, které v knize najdeme. Namátkou:

Olga Sommerová, dokumentaristka: „Knihu nabitou historickými událostmi, plnou inspirativních myšlenek, jsem četla jako dobrodružný román.“

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Tomáš Halík, duchovní a filozof: „Vše jsem odložil a přečetl knihu jedním dechem. Je skvělá. Představuje cenný historický dokument a zároveň nabízí poutavou četbu, kořeněnou moudrým humorem obou hlavních protagonistů.“

Pavel Kosatík, spisovatel: „Bylo dobře, dokud zde oba pánové společně byli, ale není zle ani dnes, protože v jejich duchu lze jednat. Kdekoli na světě. Kus návodu, jak na to, obsahuje i tato široce kontextová a po všech stránkách pečlivě připravená kniha.“

Martin Hála, sinolog: „Kniha shromažďuje řadu unikátních svědectví nejen o přátelství prezidenta Havla a tibetského dalajlamy, ale i o celkové atmosféře důležitého období v našich nedávných dějinách. Podává je navíc čtivým způsobem, s neotřelými pohledy z nejrůznějších stran.“

Autorky

Kniha je výsledkem práce dvou žen, hlavních autorek. První je Kateřina Jacques Bursíková, politoložka, držitelka Bolzanovy ceny Univerzity Karlovy, jejíž Filozofickou fakultu vystudovala. Dlouhodobě se věnuje ochraně lidských práv doma i ve světě. Pracuje v Odboru pro lidská práva na Úřadu vlády a působí ve spolku Češi Tibet podporují. Druhou autorkou je Kateřina Procházková, novinářka, která působila jako rozhlasová a televizní reportérka a zpravodajka Českého rozhlasu v Asii. V Hongkongu, Tokiu, Singapuru a Pekingu žila asi deset let. Dnes pracuje v projektu Sinopsis. Spoluautorů je několik – Greg C. Bruno, Kamila Hladíková, Zuzana Ondomišiová, Tändzin Palmo, Kate Saunders a Andrea Urbancová.

Dále čtěte

Nechápu, proč na mě ten pán pořád útočí. Perebyjnis se ohradil proti Okamurovým výrokům o Ukrajině

Bývalý velvyslanec v Česku a nynější náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis reagoval na výzvy předsedy opozičního hnutí SPD, aby…

Nejde však jen o práci zmíněných autorek a spoluautorů. V knize se píše i o Tibetu, který před okupací komunistickou Čínou byl samostatný. Už dlouhá desetiletí je však pod nadvládou čínských komunistů, a patří k těm porobeným zemím, na které svět pomalu zapomíná. Přes šedesát let je tibetské obyvatelstvo brutálně decimováno ve své vlastní zemi, včetně násilné sterilizace žen,  a sto padesát tisíc Tibeťanů včetně dalajlamy muselo z Tibetu utéct. Navzdory snaze čínských komunistů zničit tibetskou kulturu a svébytnost vybudoval dalajlama v exilu demokratické instituce a udržuje při životě tibetské školství, kulturu i tibetský buddhismus.

Moc bezmocných

Kniha dokládá, proč má smysl se o Tibet zajímat, a proč je jeho obhajoba testem kvality naší vlastní demokracie. Život a obzory tibetské exilové komunity a její inspiraci Havlovým esejem Moc bezmocných ilustrují texty a básně současných tibetských autorů, a také korespondence a vzpomínky více než padesáti významných osobností kulturního a politického života. Od dalajlamových spolupracovníků po české pamětníky, mimo jiné ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, biskupa Václava Malého, politika a filozofa Petra Pitharta, duchovního Tomáše Halíka, manželů Ivana a Dagmar Havlových, sestry boromejky Angeliky Pintířové, diplomata Petra Koláře, spisovatelky Edy Kriseové a řady dalších.

Dále čtěte

Stávka za nehoráznost: trpící dělnictvo a hladové děti

NÁZOR / Předesílám, že titulek článku je sarkasmus – abych předešel srdečním příhodám čtenářů, kteří nemají výdělky jako dělníci ze…

V knize jsou publikovány fotografie z té doby, týkající se Tibetu a podpory, kterou Tibetu vyjadřují v České republice lidé. Jak známé, tak doposud nepublikované fotografie domácích a zahraničních autorů, namátkou Josefa Koudelky, Emanuela Bauera, Bohdana Holomíčka, Dagmar Hochové, Tomkiho Němce, Karla Cudlína, Ondřeje Němce, Lenky Hatašové, Ondřeje Besperáta a desítek dalších.

A jak jsem knihou listoval, vykoukla na mne černobílá fotka z pražské demonstrace na podporu Tibetu někdy z roku 1990. Je na ní ještě mladý, snad pětačtyřicetiletý John Bok, který – dnes osmasedmdesátiletý – před pár dny držel hladovku před Úřadem vlády. Vedle něj na fotce stojí nějaký skutečně ohavný mladý muž neárijského zevnějšku v maskáčích. Byl mi nějaký povědomý, tak jsem na fotku chvíli koukal a přemýšlel. Až po pár minutách mi došlo, že jsem to já. Ta kniha mi připomněla, že jsem už i já sám součástí historie. A potěšilo mne, že jsem byl před pětatřiceti lety ještě o trochu ošklivější než dnes.