Pokud by se chtěla česká vláda i opozice naučit v době těžké koronavirové krize vyjednávat, a ještě pomocí umné strategie a taktiky u toho dosáhnout svých cílů, měly by sáhnout po nové knize Kissinger podle Kissingera. Mnohé postřehy někdejšího amerického ministra zahraničí jsou totiž platné i dnes. 

V případě knihy Kissinger podle Kissingera začněme ale tím, co bývá při recenzích hojně opomíjeno. A to je úvod k českému vydání. Jeho autorem je dnešní europoslanec, bývalý ministr zahraniční a obrany, diplomat i senátor Alexandr Vondra. Jeho stať, kterou kniha startuje, patří k tomu nejzajímavějšímu, na co při čtení díla narazíte. Je to pregnantní pohled na pozoruhodnou Kissingerovu roli, již kdysi sehrál ve světové politice. „Knihu můžeme uchopit jako příležitost a v dějinách nacházet inspiraci, která bude užitečná při našich rozhodováních nyní i v budoucnosti,“ píše Vondra, který se v poslední době vypracoval na jednoho z našich nejoriginálnějších glosátorů světové diplomacie. Až by se chtělo dodat, že by ho kvůli tomu měla angažovat česká vláda, kterou ale tento europoslanec za ODS celkem upřímně nesnáší.

Čína, Sovětský svaz, Blízký východ a Vietnam

Kissinger se ocitl na prestižních místech poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí v letech 1969 až 1977. To byly roky, kdy Amerika poprvé navázala oficiální styky s maoistickou Čínou, restartovala vztahy se Sovětským svazem, přispěla k historické mírové dohodě mezi Egyptem a Izraelem a také odešla „nevítězně“ z války ve Vietnamu. Za tím vším stál právě tento známý americký politik. V díle Kissinger podle Kissingera je popsáno zejména zákulisí vyjednávání o výše zmíněných událostech. Jak bývá Kissingerovým zvykem, zmiňuje u toho i některé světu neznámé vlastnosti různých politiků. A jak je rovněž jeho zvykem, činí tak s lehkostí, elegancí a bez zášti. Není to žádná podoba současného „odstřelu“, jaký vidíme zejména na sociálních sítích.

Dále čtěte

Kupte si knihu: Kissinger podle Kissingera s předmluvou Alexandra Vondry

Na e-shopu FORUM najdete další skvělou publikaci. Kniha se jmenuje Kissinger podle Kissingera s podtitulem Úvahy o diplomacii, strategickém výhledu…

Nejzajímavější části knihy se týkají možných snah tehdejší vlády v Moskvě na ovládnutí Číny. Z dnešního pohledu je to sci-fi, ale musíme si uvědomit, že Čína byla ještě před 50 lety velmi málo vyvinutou, a navíc hodně labilní zemí. V této souvislosti Kissinger několikrát připomíná i okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. V závěru knihy se objevuje jeho zásadní postřeh z přelomu 60. a 70. let minulého století: „Naším zájmem nepochybně bylo zabránit Sovětskému svazu, aby poté, co obsadil Československo, uspěl i ve snaze ovládnout Čínu. Pokud by k tomu došlo, mohla vzniknout situace, v níž Sověti získají dominantní postavení cestou vojenských hrozeb.“ Tato americká politika ovlivnila před desetiletími chod světa, který by se podle všeho vyvíjel nějaký čas úplně jinak. Rovněž nám to dává vysvětlení, že malá země ve středu Evropy, jakou bylo Československo, Ameriku nikdy příliš nezajímala. Proto se Washington proti naší okupaci nijak výrazněji neangažoval. A dodejme, že ho nezajímáme dodnes. 

Mimochodem, pro střední Evropu je také zajímavé, že jedním z kontaktních míst, kde Washington tajně vyjednával v 70. letech 20. století o obnovení vztahů s Čínou, byla polská Varšava.

Pro českého čtenáře jsou pozoruhodné i momenty, kdy Kissinger vzpomíná na válku ve Vietnamu. Někdejší komunistická propaganda totiž dokázala Čechům vsugerovat mylný názor, který přetrvává dodnes – že Američané jednoznačně prohráli válku ve Vietnamu. Z vojenského hlediska je to čirý nesmysl, protože kdyby USA skutečně chtěly, tak by rozdrtily Vietnam na prach. Jenže to s ohledem na nervózní americké veřejné mínění, jehož levicová část chtěla válku za každou cenu ukončit, žádný americký prezident neudělal a nedoporučoval to ani Kissinger. Ten měl naopak přispět (a to udělal) ke stahování amerických vojáků z Vietnamu a k vyjednání mírové smlouvy. Vše se dodnes prezentuje jako prohra, protože komunisté ze severu Vietnamu dohody nedodrželi a v dubnu 1975 definitivně porazili jihovietnamskou vládu, která byla spojencem Ameriky. Z toho už vítězství propagandisticky nevyrobí ani Henry Kissinger.

KNIHU OBJEDNÁVEJTE ZDE

Postřehy k politikům

Kromě historických peripetií jsou v knize Kissinger podle Kissingera pozoruhodné zejména postřehy někdejšího amerického šéfa diplomacie o tom, jak se mají chovat politici, pokud chtějí něčeho dosáhnout. Protože tyto postřehy platí dodnes.

Kissinger si například osvojil myšlenku, že „za polovičaté kroky se platí stejně jako za ty smělé, a proto se má člověk těm prvním raději vyhnout“. Dále, že vládnoucí politik si „může najmout inteligentní lidi, ale charakter si nenajme“. A v diplomacii údajně podle něj platí, že „když nevíte, co počít, tak podpořte toho slabšího“. Získáte tím páky na silnějšího. 

Co se dalo změnit

Henry Kissinger je proslavený autor mnoha knih, které se věnují historii, politologii a diplomacii. Za všechny jmenujme například velmi rozsáhlé „Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi“ (v originále Diplomacy z roku 1994, česky ji vydal Prostor o pět let později).

Tentokráte, i když 90 procent toho, co v knize zazní, jsou vlastní Kissingerova slova, byl zvolený jiný formát. Ku prospěchu věci to ovšem nebylo a český vydavatel s tím nemohl nic dělat. Kniha je vedena formou několika rozhovorů. Otázky Kissingerovi kladl jeho dlouholetý blízký spolupracovník Winston Lord (ten je uvedený jako autor knihy) a bezpečnostní analytička a komentátorka Kathleen Troia McFarlandová, která měla k bývalému americkému šéfovi diplomacie myšlenkově a ideově hodně blízko, i když v roce 2017 chvíli pracovala také pro administrativu Donalda Trumpa. Lord a McFarlandová někdy dávají Kissingerovi návodné otázky, občas se v nich opakují a tím se opakuje i exministr. Na řadu v tomto případě měly přijít editorské a vydavatelské škrty, aby se text více zprůhlednil, zjednodušil a byl ještě zajímavější na čtení. Jenže to vydavatelství All Points Books v roce 2019 v originále knihy neudělalo. 

Henry Kissinger také velmi opatrně a málo přiznává, že se někdy dopouštěl i velkých chyb. Logicky vyzdvihuje především své úspěchy. Působí to místy samolibě a nová kniha není v rámci toho, co šéf americké diplomacie kdy vytvořil, výjimkou. Naštěstí, jako vždy, to ale přebíjejí jeho pozoruhodné a inspirativní myšlenky. Proto dílo stojí za přečtení. 

Winston Lord: Kissinger podle Kissingera – Úvahy o diplomacii, strategickém výhledu a umění vést; nakladatelství Books & Pipes, 2021; přeložil Tomáš Suchomel z anglického originálu Kissinger on Kissinger.