
Slovenský prezident Peter Pellegrini FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem


Dosavadní fungování skupiny zemí z takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře Ukrajiny bránící se již přes tři roky ruské vojenské invazi, k ničemu nevedlo, v této záležitosti je třeba jednat na úrovni celé Evropské unie (EU) a NATO. Na konferenci v Bratislavě to v pondělí řekl slovenský prezident Peter Pellegrini.
Slovensko, kde se vláda premiéra Roberta Fica staví vstřícně k Rusku a zastavila svou vojenskou pomoc napadené zemi, nebylo k práci skupiny, organizované na popud Paříže a Londýna, přizváno. „Ty koalice ochotných zatím nepřinášejí efekt. Vraťme se zpět a jednejme na úrovni Evropské unie, Severoatlantické aliance. To bude nepochybně trvalejší než vytvářet pseudoskupiny zemí, které se mění ze dne na den a zbytečně narušují jednotu v alianci nebo Evropské unii,“ uvedl Pellegrini v odpovědi na dotaz moderátorky konference Vizionáři.
Evropská unie i NATO přitom v některých klíčových otázkách rozhodují jednomyslně. Státy jako Maďarsko, jejichž postoj k dění na Ukrajině se výrazně liší od pohledu většiny dalších členských zemí, tak mohou některé zásadní kroky blokovat či zdržovat.
Podle Pellegriniho také jeho český kolega Petr Pavel zůstal možná osamocen v názoru na ochotu vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci případné mírové mise. Vyslání mírových sil na Ukrajinu k dodržování případné dohody o příměří v této východoevropské zemi podle dřívějších informací ovšem zvažuje například Británie. Ta spolu s Francií tvoří základ koalice ochotných, na jejíchž setkáních diskutují zástupci asi tří desítek států nejen z Evropy.
Skupina vznikla v reakci na změnu postoje USA vůči ruské agresi na Ukrajinu po nástupu nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Vládní strany i opozice na Slovensku se dříve vyslovily proti tomu, aby slovenští vojáci působili na Ukrajině. Kabinet slovenského premiéra Fica už po předloňském nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.