Koaliční rada se v úterý nedohodla na výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy. Jednání budou pokračovat. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu formou pozměňovacího poslaneckého návrhu k daňovému balíčku na příští rok navrhl nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.

ANO a ČSSD se dohodly, že superhrubou mzdu zruší, nenašly ale shodu na následném nastavení daní. Hamáček v neděli uvedl, že předložení vlastního návrhu nepovažuje za porušení koaliční smlouvy. „Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku, kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním,“ řekla v úterý Schillerová.

Podle ní je návrh premiéra Babiše výhodnější i pro nízkopříjmové skupiny. Schillerová míní, že Hamáčkův návrh je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Podle ministryně totiž neobsahuje závazek, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dát do výdajů. To by podle ní znamenalo pro podnikatele fakticky zvýšení daní. „Navrhuje (Hamáček) sice také zvýšit slevu na dani, ale to zdaleka nekompenzuje to navýšení daní,“ dodala.

Nyní se daň z příjmu zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak v současnosti činí 20,1 procenta. Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně sazbou 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka.

Hamáček Babišův návrh kritizoval, podle něj způsobí výpadek 90 miliard korun ve státním rozpočtu i v rozpočtech krajů a obcí. V situaci, kdy vláda i bez zrušení superhrubé mzdy navrhuje rozpočet s deficitem 320 miliard, je to podle vicepremiéra nezodpovědné. Zda jeden z návrhů začne platit, se rozhodne při závěrečném hlasování o balíčku ve sněmovně.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy v současné situaci kritizuje Národní rozpočtová rada. Upozornila na to, že v odůvodnění Babišova návrhu je uvedeno, že snížení daně z příjmů je zamýšleno na dva roky a že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto podle aktuálního ekonomického a rozpočtového vývoje. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ uvedla rada.

Babiš navíc v rámci svého pozměňovacího návrhu navrhuje další rozvolnění rozpočtových pravidel.