Tisková konference koalice SPOLU k ekonomice FOTO: ODS / Se svolením autora
FOTO: ODS / Se svolením autora
Jedním z hlavních témat letošních voleb je stabilizace veřejných financí a snižování rozpočtových schodů. Sociolog Daniel Prokop v této souvislosti podrobil tvrdé kritice ekonomické návrhy koalice SPOLU. Nakolik má pravdu a neměla by trojice stran aspirující na volební vítězství mít své plány ohledně rozpočtu a plánovaných příjmů a výdajů přeci jen o něco promyšlenější a konkrétnější? Jsou návrhy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v ekonomické oblasti pevně usazené v realitě, anebo se tak trochu vznášejí ve vzduchoprázdnu a po volbách může být všechno jinak?
Když koalice SPOLU v polovině července představovala na tiskové konferenci svůj ekonomický program, zaznělo tam především to, že nebude zvyšovat žádné daně a extrémní schodky státního rozpočtu chce řešit hlavně pomocí štíhlého státu, digitalizace a podpory podnikání. „Veřejné finance je třeba uzdravit osekáním velkého, přebujelého, obézního státu, ne tím, že stát bude od lidí a firem vybírat stále větší podíl toho, co svým úsilím a aktivitou vytvoří,“ zdůraznil při té příležitosti místopředseda poslaneckého klubu ODS a ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček.
Klíčová otázka zní, jaké konkrétní úspory má koalice na mysli a zda jsou dostatečné. V prezentaci, kterou představitelé koalice v červenci zveřejnili, se píše o rušení dotací velkým firmám a rušení národních dotačních titulů obecně. To by v kombinaci s omezením neinvestičních výdajů, s čímž má pomoci digitalizace agend, a hlavně konec utrácení za zbytečnosti (příkladem takové zbytečnosti je přezutí kol Národní sportovní agentury za 40 000 Kč na vůz), mělo ušetřit 40–60 miliard korun.
Dále chce koalice SPOLU ušetřit snižováním stavu úředníků a digitalizací agend státu. Odkazuje se na to, že podle NKÚ je mezi státními zaměstnanci „mrtvých duší“ za 9 miliard korun. Kromě toho SPOLU vyzdvihuje svůj notoricky opakovaný návrh snížit počet státních úředníků o 13 %, což představuje úsporu 7 miliard korun. A pak je tady ještě kolonka „jednorázové úspory/náklady“, kam spadá zrušení kanálu Dunaj-Odra-Labe, což má přinést nejméně 15 miliard korun.
Horší než výstřelky kampaně je, že strany voličům lžou, co bude s daněmi a výdaji. Vytvářejí očekávání a povolební realita zas otřese důvěrou v politiku. Při absenci programu ANO hraje prim SPOLU – asi nejvíce "populistický" program, co jsem za 20 let u seriózní stany viděl. /1
— Daniel Prokop (@dan_prokop) August 13, 2021
Právě i těchto opatření se týká kritika od autora knihy Slepé skvrny Daniela Prokopa, který se na twitteru podrobně vyjádřil k tomu, co koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v ekonomice navrhuje, a který na její adresu nešetřil ostrými slovy. „Horší než výstřelky kampaně je, že strany voličům lžou, co bude s daněmi a výdaji. Vytvářejí očekávání a povolební realita zas otřese důvěrou v politiku. Při absenci programu ANO hraje prim SPOLU – asi nejvíce ‚populistický‘ program, co jsem za 20 let u seriózní stany viděl,“ napsal Prokop.
Omezení transferů
To je opravdu silné tvrzení. O co sociolog Daniel Prokop své vyjádření opírá? „Kromě existující daňové sekery za cca 120 miliard, na které se podílela ODS, chce SPOLU mimo jiné snížit sociální odvody o 2 p. b., zrušit danění bohatých rodičů, odlehčit částečné úvazky, dát možnost převodu 1 % na důchod rodičů. To znamená další výpadky příjmů 50–60 miliard. SPOLU ale slibuje i navýšení rozpočtu vzdělávání a obrany o cca 60 miliard, minimálně 1 % na kulturu, nově podporu hypoték až za miliardy ročně. Celkově minus 250 miliard. O tom si nedal snít Paroubek ani za x let. Zde navíc prodávané tak, že zastavíme zadlužení našich dětí,“ vysvětluje svá slova Prokop.
Ohledně opatření na výdajové straně rozpočtu, se kterými koalice přichází, pak Prokop uvádí: „Plán úspor je spíše, aby se neřeklo. Propuštění 13 % úředníků (cca 9 tisíc) ušetří pár miliard a špatně uděláno může narušit digitalizaci a další agendu programu. Zahrnuté jsou jednorázově věci (kanál DOL). Další části zcela nespecifické.“
Daniel Prokop má bohužel z velké části pravdu. Vzhledem k tomu, jak moc koalice SPOLU spoléhá na úspory na výdajové straně rozpočtu a naprosto popírá, že by sáhla k nějakým opatřením na příjmové straně, jsou úspory, které navrhuje, velmi nedostatečné, vágní a málo propracované – respektive těch konkrétních a představitelných je opravdu poskrovnu. Naopak o opatření, která výdaje státu zvyšují, u nich není nouze.
Už bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v uplynulých měsících opakovaně upozorňoval na to, že pro konsolidaci veřejných financí bude nutné dělat opatření jak na straně výdajů, tak na straně příjmů. Podle Kalouska je třeba řešit strukturální deficit státního rozpočtu v objemu zhruba 250 miliard korun, což pouze na provozu státu ušetřit nelze. V jednom ze svých květnových tweetů pak uvedl, že nutné úspory ve státní správě jsou pouze nic neřešícím zlomkem, takže buď omezíme transfery, nebo budeme více platit.
Vzhledem k živé diskuzi dodávám: Na současné náklady sociálního státu si nejsme schopni dlouhodobě vydělat. Nutné úspory ve státní správě jsou pouze nic neřešícím zlomkem. Buď omezíme transfery, nebo budeme víc platit. Howgh. Někdo to říct musel. https://t.co/MFTnHEvQFz
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) May 12, 2021
Daniel Prokop k tomu dodává, co ono omezení transferů obnáší: „Nižší valorizace důchodů, vyšší spoluúčast ve zdravotnictví, menší rodičovská, menší podpory penzijního a stavebního spoření, menší podpory regionální dopravy atd. V těchto oblíbených věcech jsou výdaje za desítky miliard – v rodičovské asi 35 miliard ročně, v podporách penzijního a stavebního spoření přes 20 miliard. Apod. Pár úředníků či osekání dávek hmotné nouze, kde jde 5–6 miliard, je nic. Pokud si to vůbec vydělá na problémy, které to způsobí. Ale program ani kampaň SPOLU o úsporách v této oblasti nemluví, takže nabízí pouze líbivou lež.“
Na obranu koalice SPOLU se dá říct, že počítá také s podporou ekonomiky a zjednodušením podnikání, které by při růstu ekonomiky o 4 % mělo ročně přinést do státního rozpočtu 80 miliard korun. A rovněž operuje s efektivním zapojením evropských peněz, které v následujících čtyřech letech představují až 480 miliard korun. I tak je to ovšem stále málo. Takže se určitým pochybnostem vyjádřeným Danielem Prokopem, na které by koalice měla dát odpověď, nelze divit.
