Ve volebním programu koalice SPOLU můžeme najít jeden hodně zajímavý bod, který stojí za bližší prozkoumání. Občanští demokraté, TOP 09 a lidovci chtějí modernizovat českou burzu, aby na ni přilákali nové investory. Jak to chtějí udělat? K čemu je to vůbec dobré a jaké to má širší souvislosti? A v čem spočívají hlavní problémy české burzy a jak je řešit?
Když jsem před časem dělal rozhovor s místopředsedou sněmovního rozpočtového výboru Janem Skopečkem na otázku, co si pod modernizací české burzy představit a co koalici SPOLU vadí na tom, jak česká burza funguje, odpověděl: „Na české burze nám nevadí vůbec nic, naopak, možná vhodnější slovo by bylo zatraktivnit českou burzu. Myslíme si, že existuje větší potenciál české burzy, než kolik titulů se na ní dnes obchoduje. Česká burza může být i pro mladší generaci jedna z cest, jak se připravit na penzi,“ zdůraznil Skopeček.
Vzápětí místopředseda poslaneckého klubu občanských demokratů dodal: „Díky tomu, že tam fungují kótované firmy, které musí zveřejňovat jisté ekonomické údaje a jsou tak více transparentní, přeci jen to je ještě v delším horizontu bezpečná forma investice. Česká burza potřebuje, aby se tu obchodovalo více titulů. Když politici jezdí lákat zahraniční investory, aby investovali v České republice, mohou na stejné cestě lákat firmy, aby si všímaly i české burzy,“ uvedl ekonomický expert ODS, který kandiduje do dolní komory parlamentu z prvního místa koaliční kandidátky SPOLU ve Středočeském kraji.
Určitě je dobré, když si někdo české burzy všímá, oceňuje její význam a vyzdvihuje její potenciál do budoucna. Na druhé straně je však velká otázka, co stát a politická reprezentace mohou pro českou burzu vlastně udělat. Jejich možnosti jsou v tomto směru spíše omezené.
Jan Skopeček dobře vystihl hlavní problém české burzy, kdy se na ní obchoduje velmi malý počet akciových titulů. Poslanec za ODS tak přichází s velmi zajímavou myšlenkou, aby politici, stejně jako lákají do Česka investory, lákali firmy, aby vstupovaly na českou burzu. Není ovšem zcela jasné, proč by to zahraniční firmy měly dělat a čím by je k tomu politická reprezentace měla motivovat.
Nedostatek velkých firem
Podle kandidáta Starostů a nezávislých na ministra financí Věslava Michalika, který býval předsedou dozorčí rady burzy cenných papírů, mohl stát v době privatizace napomoci tomu, aby se na pražské burze obchodovalo více společností, kdyby nešel cestou kupónové privatizace, ale cestou umísťování podílů na burze.
„Nejsme moc velká ekonomika. Jsme ekonomika, která trpí tím, že nemá moc vlastních velkých firem, které by se daly obchodovat, takže v tom směru ten trh nikdy nebude rozsáhlý,“ upozornil Michalik v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Česká burza by určitě mohla být jednou z možností, jak by se mladší generace mohla připravit na penzi, jak říká ekonomický expert ODS Skopeček, ale bez většího množství akciových titulů to půjde jen těžko. Bohužel, ve skutečnosti se naše burza ubírá právě opačnou cestou. Skupina PPF v červnu získala více než 90 % akcií společnosti O2 a chystá vytěsnění minoritních akcionářů. Česká burza tak přijde o jeden z několika důležitých akciových titulů, se kterým se na ní obchoduje.
Stejný osud může časem potkat i bankovní dům MONETA Money Bank, ve kterém se PPF už dvakrát neúspěšně pokoušela získat většinový podíl a pravděpodobně ve snaze o jeho ovládnutí bude pokračovat i nedále. Jen možná bude muset přijít s o něco atraktivnější nabídkou. Pokud by MONETA Money Bank za několik málo let následovala O2, což se docela dobře může stát, byla by to pro českou burzu další rána, která by dále oslabila její pozici.
Modernizace českého kapitálového trhu
Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik poukazuje na to, že modernizace české burzy nepatří do programu žádné politické strany, protože burza je soukromá firma, kterou vlastní soukromí majitelé. „Kolegové tím asi chtěli říct, že by chtěli modernizovat český kapitálový trh, tomu bych rozuměl. Legislativně si myslím, že pro český kapitálový trh lze udělat pár opatření, které mu můžou hodně pomoct, a to je otevřít pro penzijní fondy legislativně větší podíl akcií v portfoliích a za druhé v legislativě příznivým způsobem upravit otázku manažerských akcií, což by významně mohlo zvýšit příliv kapitálu do České republiky z hlediska zakládání startupů a jejich umisťování u nás,“ vysvětluje Michalik.
A pokračuje: „V Česku, když dnes máte startup a chcete dát lidem manažerské podíly, musí je zdanit v okamžiku, kdy je dostanou, což je nesmysl. Můžete dostat opravdu hodnotu v řádu milionů, desítek milionů korun, představte si digitální startup. Najednou vstoupí investoři, máte ocenění, že to má hodnotu pět set milionů korun. Management má dostat jako incentiv (stimulační pobídka, pozn. red.) nějaké akcie a teď je má zdanit a ti kluci samozřejmě ty peníze nemají.“
To je určitě jedna z cest, kterou se český stát může ubírat, aby pomohl našemu kapitálovému trhu. Klíčové je ovšem to, aby v České republice bylo větší množství velkých společností, které si pro kapitál chodí právě na burzu, a to stát může ovlivnit spíše jenom nepřímo, například skrz zlepšení podnikatelského prostředí, větší předvídatelnost práva a stabilnější legislativu, která se každou chvíli nemění. V neposlední řadě může být také dobré zamyslet se nad důkladnější ochranou menšinových akcionářů. To všechno je ale běh na dlouhou trať.