Premiér Petr Fiala sdělil, že politici koalice SPOLU „velmi pečlivě naslouchali“ svým členům a voličům. Výsledkem pečlivého naslouchání bylo rozhodnutí, že do prezidentské volby tyto tři strany nikoho nového nepošlou a že jim vycházejí tři přijatelní kandidáti. Jde o Pavla Fischera, Danuši Nerudou a Petra Pavla. V prvním kole doporučení pro jednu osobu nebudou.

Mnoha lidem se nejspíš ulevilo. Představa, že by teď padlo jméno někoho známého, budí obavy. Takový člověk už bývá dost vyprofilovaný, hodně se toho ví nejen o něm, ale také na něj. Čím výše někdo směřuje, tím víc se stává sprostým podezřelým. Byl něčeho členem, někde něco řekl, s někým se potkal, něco si koupil, na něco si nevzpomíná, má přebujelé ego nebo nedostatek charismatu, je nezkušený nebo veterán funkcí. O kom se nic neví, nebude na tom lépe. Pak je třeba se ho zeptat na sudetské Němce, Mašíny, potraty, manželství pro všechny, změny klimatu a migranty a ono z ptáčka něco vypadne a tím bude pro část společnosti definitivně politicky mrtvý. Vyšlete do boje někoho neokoukaného a on začne mluvit a pak se divíte, koho jste to vyhrabali.

Dále čtěte

Týdeník FORUM poskytl azyl legendárnímu mimozemšťanovi. Jeho poslední dobrodružství vyjde příští čtvrtek

Poslední, 1422. dobrodružství legendárního mimozemšťana, byť pod jiným názvem, vyjde na stránkách Týdeníku FORUM a komiks tím ukončí svou osmadvacetiletou…

Nejjednodušší vysvětlení, proč koalice SPOLU nepředstavila vlastního kandidáta, bude tedy to nejpravděpodobnější. Prostě by nenašli nikoho, na kom by se shodli a zároveň měl přijatelnou šanci. Pokud by pocházel z lůna některé ze stran, padl by na něj automaticky stín všeho, co kdy dotyčná strana provedla. V tomto případě navíc hned několika stran. Miloš Zeman býval kdysi sice šéfem jedné strany a pak bylo jeho jméno dokonce součástí názvu další (SPO-Zemanovci), ale povedlo se mu vzbudit dojem, že pobytem na Vysočině stojí už mimo každodenní politiku. Václava Klause volil ještě parlament a divoké okolnosti tehdejší volby vedly u někoho k přesvědčení, že přímá volba bude důstojnější, což bylo přehnané očekávání.

Zbývají tedy ti, co už tu jsou. Podpořit jen jednoho takového člověka by mohl být jednak polibek smrti, jednak by nejspíš nastaly různé hodnotové spory, jestli „“tohle“ projde u našich (liberálních, pravicových, konzervativních, městských, venkovských atd.) voličů. Navíc nebylo jasné, jestli do boje o Hrad půjde Andrej Babiš a jestli by se ideální kandidát neměl „modelovat“ s ohledem na tento faktor.

S vědomím toho, že politika je umění možného, se tedy ve SPOLU rozhodli, že nemá cenu zkoušet nemožné. Je také otázkou, jestli by jednoznačná podpora od vládních stran nakonec některé kandidáty spíše neznepokojila. Zima ovlivněná mrazem či mrazíkem z Kremlu může být náročná a vláda sama bude mít co dělat. Na zázrak se čekat nedá a jejich příděl už byl v poslední době zřejmě vyčerpán.