Koalice SPOLU tento týden představila hlavní témata, se kterými vstupuje do podzimní části předvolební kampaně. Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 tak znovu ukázali, jaké jsou jejich silné a slabé stránky. Aby nadcházející volby vyhráli, museli by se zaměřit především na ty slabé a pokusit se je co nejvíce napravit, nebo alespoň potlačit. Bohužel se tak zatím neděje.
Co je nejdůležitější na každé tiskové konferenci, veřejném vystoupení, mítinku nebo jakémkoli jiném předvolebním počinu? Musí obsahovat takovou zkratku, myšlenku či gesto, které si nejenom každý zapamatuje, ale které je ideálně spojené s nějakou emocí – ať už pozitivní, nebo negativní, takže nikdo vůči němu nezůstane lhostejným.
Stačí si vzpomenout na to, jakým způsobem Andrej Babiš představil svoji knížku Sdílejte, než to zakážou! Na sociálních sítích napsal něco o tom, že druhý den řekne pravdu. Rozbouřil tím debatu o tom, co že se to chystá sdělit. Následně po několika hodinách dohadů uvedl, že už to nemohl vydržet, a zveřejnil informaci o své knize, ve které je prý všechno a kterou opatřil štítkem: „Přečti si pravdu!“
Můžeme se nad tím stokrát rozčilovat a tisíckrát s tím nesouhlasit, nic to však nemění na tom, že celé je to zvládnuté natolik dobře, že sdělení o tom, že Babiš (resp. jeho PR tým) má novou knihu, nikomu nemohlo uniknout. Už jen ten její strašný a vylhaný název: Sdílejte, než to zakážou! Kdo by tu knížku asi tak předsedovi vlády Andreji Babišovi, jednomu z nejmocnějších a nejbohatších lidí v zemi, proboha zakazoval?
Právě v tom je ale skrytá genialita Babišových marketérů: čím víc nás to rozčiluje, tím víc o tom mluvíme, a to je nakonec to, co Babišovi a jeho hnutí pomáhá. Mrtvé je bohužel v dnešní době to, o čem se mlčí a co po vás jen bez sebemenších stop steče.
Devastující po všech stránkách
Koalice SPOLU sice na jedné straně ukazuje, že to jde i jinak, ovšem ne zcela. V průzkumech veřejného mínění získává v posledních měsících více než dvacet procent hlasů bez toho, že by se uchylovala k laciným štvavým smyšleným či naprosto lživým útokům, bez toho, že by předváděla marketingové kejkle a čáry. Sází na to, že se prezentuje jako stabilní, solidní a předvídatelná síla. To vše je správné a přináší to své ovoce.
Přesto se při pohledu na různé její mediální výstupy nelze zbavit dojmu, že je u ní určitý nevyužitý potenciál, že by tam mnohdy mohlo být jasnější a konkrétnější sdělení a že by se od obecného nazvání věcí mohla posunout ke konkrétnějšímu a expresivnějšímu vykreslení toho, co nám hrozí a v čem je problém.
Koalice SPOLU tak nejnověji varuje před vládou populistů a extremistů, která by podle ní byla devastující po všech stránkách, a deklaruje, že přináší změnu, které mohou lidé věřit. Kdo si přečte takovéto sdělení, mnoho si z něj nevezme. Je pravda, že představitelé koalice zmiňují i konkrétní hrozby, jako je rozvrat a drancování veřejných financí, posun na východ, zpustošení venkova, zaostalé vzdělávání a likvidace podnikání.
Kromě toho koalice k jednotlivým tématům představila rovněž vizuál, kde figurují Andrej Babiš, Vojtěch Filip a Tomio Okamura, takže zmínka o populistech a extremistech dostane mnohem konkrétnější a uchopitelnější podobu. Pořád je to ale málo.
Věty jako „Ničí lidem podnikání“, „Připraví nás o svobodu“, „Přivedou zemi k bankrotu“, „Zdevastují životní prostředí“, „Zadusí vás byrokracií“ jsou určitě důrazné a burcují, ovšem stejně máte pocit, že jste je slyšeli snad už milionkrát a není moc důvod věnovat jim větší pozornost, natož si je zapamatovat. Jistě, přesvědčení a odhodlaní příznivci koalice SPOLU nad nimi souhlasně zakývají hlavou, ale to je asi tak všechno. Na udržení si dvaceti procent to snad stačí, ale na volební vítězství spíš ne.
Vyšlapaná cesta
Dá se jednoduše říct, co by to vlastně chtělo? Fotografie Babiše, Filipa a Okamury stylizující je do podoby hrozby, a naopak fotka Petra Fialy, Mariana Jurečky a Markéty Pekarové Adamové v pozitivním a nadějném provedení jsou zkrátka natolik prvoplánové a obehrané, že už z principu nemůžou mít velký dopad.
To už by bylo lepší je nahradit fotografiemi známých českých míst, která by byla nějakým způsobem zdemolovaná a poničená, to by symbolizovalo směr, kterým bychom se podle koalice SPOLU pod vládou zmíněných populistů a extremistů vydali. Nejde ale jen o obrazový doprovod.
Ona i slova jako „svoboda“, „Západ“ či „bankrot“ by možná bylo dobré nahradit něčím konkrétnějším, co by lépe symbolizovalo a vyjádřilo jejich obsah a vyvolalo patřičné emoce. Samozřejmě, není jednoduché takové zkratky dělat a neupadnout přitom do přílišného dryjáčnictví či hloupého přehánění.
Přesto by se něco vymyslet dalo, třeba: „Chcete, aby se všude muselo psát, jak je Babiš skvělý?“ „Chcete se koukat na to, jak se český premiér líbá s ruským ve Strakovce?“ „Chcete, abychom za úroky z dluhů platili víc, než se dnes dává do školství?“ A v podobném duchu bychom mohli pokračovat.
Koalice SPOLU jde bohužel vyšlapanou cestou, čímž minimalizuje riziko nějakého toho lapsu a průšvihu, ale zároveň kvůli tomu, že sází na jistotu a nesnaží se být konkrétnější a expresivnější, hrozí, že zůstane na svém a neposune se přes hranici 25 procent hlasů, a tím pádem jí volební vítězství unikne.