Slovenský nejvyšší soud dnes rozhodl o odvolání v případu vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Specializovaný trestní soud loni v září rozhodl, že kontroverzní podnikatel Marian Kočner a jeho spolupracovnice Alena Zsuzsová jsou nevinní a vraždu novináře si neobjednali. Po dnešním verdiktu v nejsledovanějším soudním procesu novodobých dějin Slovenska je to už jinak.
V lednu 2018 otřásla slovenskou společností vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Kuciak dlouhodobě a opakovaně psal pro web Aktuality.sk o pochybných praktikách tzv. podnikatele Mariana Kočnera. Ten nechal novináře sledovat a podle obžaloby byl i objednavatelem vraždy Kuciaka a Kušnírové, do jejichž svatby zbývalo jen několik týdnů.
Ve středu 21. února 2018 do jejich domu nepozorovaně vstoupil nájemný vrah Miroslav Marček. Nejprve dvěma ranami z pistole usmrtil investigativního novináře, následně zabil střelou do hlavy také Martinu Kušnírovou. Oběma bylo 27 let. Vyšetřování odhalilo napojení do nejvyšších pater slovenské politiky. Mezi zatčenými i obviněnými byli soudci, prokurátoři, advokáti, policisté, politici, úředníci i oligarchové.
Za vraždu byli zatím odsouzeni vrah Miroslav Marček a zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který se přiznal a spolupracoval s policií. Trest si vyslechl také vrahův bratr Tomáš Szabó, který střelci pomáhal jako řidič. Tomáše Szabóa soud odsoudil na pětadvacet let za spoluúčast na vraždě mladého páru, nejvyšší soud dnes rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud Slovenské republiky rovněž zrušil verdikt prvostupňového soudu, který Kočnera a Zsuzsovou původně zprostil obžaloby z vraždy. Jejich případ tak nekončí a vrací se ke Specializovanému soudu do Pezinku. „Soud prvního stupně rozhodl předčasně a náležitě nezjistil skutkový stav a nevypořádal se se všemi okolnostmi důležitými pro rozhodnutí. Rozhodnutí náležitě nezdůvodnil,“ prohlásil předseda trestního senátu nejvyššího soudu Peter Paluda.
Dodal, že nižší soud také nezohlednil některé důkazy, na což už dříve upozornili například právní zástupci rodin Kucia a Kušnírové. Rozhodnutí nejvyššího soudu podle Paludy ovšem neznamená, že Kočner či Zsuzsová by v novém procesu automaticky měli být uznáni vinnými.
Chladnokrevná vražda zasáhla celé Slovensko. V Bratislavě se sešlo nejvíce lidí od roku 1989 a požadovali okamžité vyšetření případu a rezignaci vlády. Převážně mladí lidé organizovali demonstrace po celé zemi. Události vyústily v politickou krizi, následný konec ministra vnitra Roberta Kaliňáka a finálně i premiéra Roberta Fica a jeho vlády.
Kauza vraždy Jána Kuciaka v základních bodech:
-
- Vše začalo v roce 2017, kdy si novinář Ján Kuciak všiml Kočnerova daňového podvodu. Podle webu investigace.cz lhal Kočner vyšetřovatelům. Ti to ale nijak neřešili. Kočnerovy kauzy zametal pod koberec vyšetřovatel Štefan Jombík, který následně odešel do civilu.
- Kuciakovy články neustávaly. Věnoval se nejen Kočnerově neplacení daní, ale i jeho podezřelým zakázkám.
- Podnikatel odcestoval na léto do Chorvatska, kde ho navštívil jeho blízký důvěrník a bývalý novinář Peter Tóth.
- „Tehdy se Marian Kočner, a nebylo to poprvé ani naposledy, přede mnou vyjádřil ve smyslu, že by stačilo fyzicky odstranit, zavraždit jednoho novináře, a hned by se všichni vyděsili a byl by pokoj. Na to jsem mu odpověděl, že pokoj by nebyl. (…) Odvětil, že kdyby to nepomohlo, tak sejme ještě jednoho, a pak už se určitě všichni leknou, a kdyby sejmul i politika, tak by byl úplný pokoj,“ vypověděl Tóth před soudem o debatě v Chorvatsku.
- Následně přišlo první vyhrožování. Kuciak psal o Kočnerovi další článek. Podnikateli poslal otázky, na které dostal odpověď původně e-mailem, následně i telefonicky. „Teď se o vás, pane Kuciaku, začnu zajímat já. O vás, vaši matku, vašeho otce, o vaše sourozence, o všechny se začnu zajímat a budu o vás zveřejňovat všechno, co o vás najdu,“ vyhrožoval podle webu investigace.cz Kočner Kuciakovi.
- Nedlouho poté nechal Kočner Kuciaka sledovat. Několik bývalých příslušníků slovenské tajné služby sledovalo na příkaz Kočnera Kuciakův každodenní život. Zprávy o sledování se později staly jedním z klíčových důkazů u soudu.
- Vraždu, která byla objednaná už koncem roku 2017, údajně zprostředkovala Alena Zsuzsová. Ta si s Kočnerem psala zprávy plné metafor, které obžaloba interpretovala jako metafory o připravované vraždě. V konverzaci v aplikaci Threema se objevovaly pojmy jako „sníh“, na který si oba stěžovali, když Zsuzsová psala, že: „Nevadí, možná je to i dobře. Venku je míň lidí 🙄. Vyřeší se to.“ Nebo pojmy jako „svrab“ a to, jak ho „krém vyléčí“. Tedy podle obžaloby „nepříjemný novinář“ a „jak se ho zbavit“.
- Zsuzsová se údajně následně domluvila s podnikatelem Zoltánem Andruskem, který na policii vypověděl, že objednávku vraždy skutečně přijal od Zsuzsové. Andruskó na vraždu najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa a Miroslava Marčeka. Několikrát přijeli do vesnice, kde Kuciak a Kušnírová bydleli, a prošli trasu k jejich domu.
- Miroslav Marček se později přiznal ke střelbě a uvedl, že chtěl Kuciaka zabít už 19. února. V domě ale někdo byl. Alena Zsuzsová o datu plánované vraždy pravděpodobně věděla, jelikož v ten samý den smazala historii vyhledávání na internetu svého mobilního telefonu.
- O dva dny později, 21. února 2018, se Marček a Szabó vrátili do Velké Mače naposledy. Marček se tehdy dostal do malého domku na zahradě, odkud měl přímý výhled do kuchyně obětí, a čekal na jejich návrat domů. Jána Kuciaka zasáhl před půl devátou večer zbraní s tlumičem a s upraveným střelivem dvěma výstřely do srdce, Martinu Kušnírovou jedním výstřelem do hlavy. Oba na místě zemřeli.
- Komunikace v metaforách mezi Kočnerem a Zsuzsovou pokračovala. Ještě ten večer poslal Kočner Zsuzsové zprávu v podobě emotikonů značících číslo 50, šipku s nápisem „soon“, v překladu „brzy“, a lebku. Právě 50 tisíc měli nájemní vrahové dostat jako odměnu. Druhý den ráno napsala Zsuzsová Kočnerovi, že jí vypadl zub, což podle prokuratury znamenalo, že vražda proběhla.
- Následně se měli Zsuzsová s Kočnerem setkat v Bratislavě. Ten den měl také Kočner vybrat ze své bezpečnostní schránky peníze, předat je Zsuzsové a ta je měla předat Andruskovi.
- Po medializaci kauzy vyšly do ulic tisíce lidí a protestovaly proti vládě tehdejšího předsedy Roberta Fica, který nakonec odstoupil. Padla vláda a odešel i tehdejší policejní prezident. Události značně přispěly i ke zvolení nové prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové a k porážce dlouhodobě vládnoucí strany Smer – sociálna demokracia.
- Tou dobou, přesně čtyři měsíce od vraždy, zatkla policie Mariana Kočnera. Nikoliv však kvůli vraždě, ale kvůli padělaným směnkám v hodnotě 69 milionů eur. S Alenou Zsuzsovou zůstal v kontaktu i v době pobytu ve vazbě. Vzkazy jí posílal přes Tótha, kterému ale řekl, že si dopisuje s někým jménem Dušan Keményi.
- Po policejní razii na jihu Slovenska byli zadrženi Zoltán Andruskó, Tomáš Szabó i Miroslav Marček. Po zadržení začal Andruskó s policií spolupracovat a za organizátorku nájemné vraždy označil Alenu Zsuzsovou. S policií začal spolupracovat i Miroslav Marček, který se kromě vraždy novináře a jeho snoubenky přiznal i k zatím nedořešené vraždě podnikatele Petra Molnára z roku 2016.
- Následně se na policii přihlásil i Peter Tóth. Policii dodal auto plné důkazů usvědčujících Kočnera z organizované trestné činnosti, včetně Kočnerových dvou mobilních telefonů s šifrovanými zprávami.
- V březnu roku 2019 byl Marian Kočner obviněn z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prokurátor navrhl trojici obžalovaných 25 let odnětí svobody. Podle právníků rodiny Kuciakových a Kušnírových jsou splněny podmínky i pro doživotní trest.
- Následně se ale začal soud vyvíjet jiným směrem. Vloni v září byli Kočner a Zsuzsová soudem v Pezinku osvobozeni. Podle soudu se vražda stala, ale nebylo prokázáno, že je do tragické události dvojice zainteresována. Kočner dostal pouze pokutu ve výši 131 tisíc korun za nedovolené ozbrojování.
- Dvojice vězení přesto neunikla. Kočnera dostihl 19letý trest za falšování směnek a Zsuzsová dostala 21letý trest za objednání vraždy tehdejšího primátora města Hurbanovo Lászlóa Basternáka.