Mnohé politické síly na Západě se obávají rozpadu Ruska a tyto obavy s nimi sdílí i část ruské opozice. Jiní opoziční činitelé ale soudí, že by konec impéria byl to nejlepší, co by se Rusům mohlo stát, protože jinak se tam demokracii nikdy nepovede vybudovat.
„Rozpad Ruska by byl tragédií nejen pro ruský lid, ale pro celý svět,“ říká opoziční politik Ilja Jašin, který byl nedávno propuštěn z ruského vězení výměnou za státem placené teroristy. „Ne, kolaps Ruska je v pohodě, tragédie jen pro imperialisty,“ oponuje mu expert na problematiku východní Evropy Sergej Sumlenny.
Tato diskuse se vede už od počátku invaze na Ukrajinu často. Ti, kdo považují rozpad Ruska za zlo, oponují mimo jiné i zmatkem a nebezpečím vypuknutí vnitřních bojů. Jiní v tom nevidí největší riziko.
„Určitá rizika zřejmě existují. Ale neříkám, že je to pro mě žádoucí výsledek, říkám, že v tom není žádná tragédie. Tragédií by to bylo zřejmě pro imperialisty, pro které je axiomem, že každý národ má žít v jednom státě, sjednotit se do jednoho státu. Nechápu proč. Mimochodem, ještě nepochopitelnější je, proč by se měly sjednotit pod rukou Moskvy. Proč ne pod rukou Kyjeva?“ řekl v prosinci 2022 na Radiu Svoboda publicista Alfred Koch.
Před rozpadem Ruska varoval sám kremelský vůdce Vladimir Putin. „Tragický příklad Jugoslávie naznačuje, že kdyby se to, co se stalo Jugoslávii, stalo nám, následky pro Rusko, s ohledem na charakter ruského člověka, a nejen ruského člověka, ale obecně všech národů žijících na území Ruska, by mohly být ještě tvrdší a krvavější konfrontací, než nastala v důsledku rozpadu Jugoslávie,“ tvrdil Putin před třemi lety ve vysílání kanálu Rossija 1.
Vyjádřil také názor, že pokud by se Rusko rozpadlo, bojovalo by nikoliv o porodnost, ale přímo o přežití. Jako ředitel FSB údajně pozoroval, jak se některé síly na Západě snaží Rusko rozkolísat a dosáhnout jeho rozpadu. Podporovaly například bandity a separatisty, prohlásil Putin.
Ta část ruské opozice, která vidí větší nebezpečí v ruské imperiální moci než v jejím oslabením, ale považuje zmenšení moskevské říše spíše za žádoucí. Jde podle nich o proces, který už stejně začal a probíhá.
„Rusko se začalo rozpadat v roce 1991, kdy se rozpadl SSSR. Dnešní problémy jsou do značné míry způsobeny tím, že Rusko zůstalo produktem polorozpadu SSSR. V té době Tatarstán, Baškortostán, Čečensko a řada dalších regionů včetně ruské Sverdlovské oblasti vyhlásily v různé míře svou suverenitu. Borisi Jelcinovi a jeho týmu se s velkými obtížemi podařilo zabránit rozpadu. Hlavy republik si jednoduše koupili, čímž získali právo nekontrolovaně nakládat s majetkem svých regionů, který zprivatizovali.
Později, již za Putina, jim však byl veškerý majetek různými způsoby odebrán ve prospěch Putina a jeho okolí,“ řekl v rozhovoru pro FORUM 24 podnikatel Vitalij Ginzburg.
„Jednota Ruska byla založena na podvodu na regionech, na odmítnutí Putinova centra opustit dohody uzavřené za Borise Jelcina o rozdělení pravomocí mezi centrem a regiony, které jsou si formálně rovny, na korupci a vysokých cenách surovin… Rizika rozpadu Ruska jsou v každém případě výrazně nižší než rizika jeho udržení v současných hranicích,“ řekl dále Ginzburg.
Stejný názor v posledních dnech v reakci na slova Ilji Jašina vyjádřil i exilový novinář Alexandr Něvzorov.
„Dobří Rusové dál plácají nesmysly o ‚nebezpečí‘ rozpadu Ruska. Chvíli byli umírnění a šifrovali to, ale v poslední době téměř doslovně citují televizi a opakují soubor kremelských strašáků o ‚chaosu‘,“ napsal Něvzorov na Telegramu.
Novinář se již dříve kriticky vyjádřil k názorům, které po propuštění z ruského vězení vyjadřují bývalí političtí vězni po svém příchodu na Západ. Podle něj jejich názory na západní sankce a nutnost udržet Rusko pohromadě Kremlu vyhovují.
„Tady je vše jasné: chlapci se pustili do mise, kvůli níž byli tak chytře vrženi do emigrantského prostředí. Kreml má panickou hrůzu z šíření dekolonizačních nálad, všude je ‚hasí‘, nešetří nikoho a nic… Je to marná snaha. Dekolonizace Ruska je nevyhnutelná. Ano, mohou vzniknout určité nepříjemnosti. Může dojít k určitému nebezpečí. Ale toto nebezpečí není ničím ve srovnání s nebezpečím, které představuje Ruská federace ve svém současném stavu.“