Důležitý cíl v boji proti koronavirové pandemii tvoří podle vědců dva notoricky známé klíče: dostatečná proočkovanost občanů a s ní související kolektivní imunita ve společnosti. Jedině pak budou lidé chráněni. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odhaduje, že Česko by mělo kolektivní imunity dosáhnout v září. Někteří vědci jsou však v těchto předpokladech zdrženlivější. Objevují se názory britských vědců o tom, že by země dokonce měla od myšlenky kolektivní imunity úplně ustoupit, protože vlivem mutací odejde.

Když odborníci hovoří o kolektivní, či ošklivěji stádní imunitě vůči covidu-19, obvykle mají na mysli ideální plnou populační imunitu, při níž je imunních tolik lidí, že většinou nedochází ke komunitnímu přenosu. Po překročení komunitní imunity navíc jednotlivé případy již nevedou k hospitalizacím.

Velikost části populace, která musí být takto imunní, aby bylo dosaženo plné kolektivní imunity, závisí na přenosnosti viru v populaci a na zavedených kontrolních opatřeních.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) během svého proslovu v poslanecké sněmovně prozradil plán vládního boje s koronavirem.

„(Opatření) musí být zachována právě do doby, než dosáhneme kolektivní imunity, kde skutečná proočkovanost populace dosáhne té minimálně 70% hladiny. Já si myslím, že je reálné, abychom to zvládli do září. Já myslím, že v září se bude tzv. ‚lámat chleba‘, jestli se skutečně podařilo tu situaci zvládnout lépe než v loňském roce.“ prohlásil Vojtěch.

Stát podle něj neplánuje, že by do té doby nějakým způsobem rozvolnil restrikce podobně, jako se to chystají učinit ve Velké Británii.

Po odhalení britského chystaného plánu na úplné rozvolnění premiérem Borisem Johnsonem začali někteří tamní vědci upozorňovat, že země nakonec možná nebude schopna dosáhnout kolektivní imunity proti koronaviru nikdy. Kvůli dalším mutacím viru, které funkčnost vakcíny o něco snižují, ji prý zřejmě ani nebudeme muset potřebovat.

Profesor medicíny na východoanglické univerzitě Paul Hunter uvedl, že vzhledem k tomu, že reprodukční číslo (číslo R, pozn. red.) dominantní varianty delta je 8, bude kolektivní imunity dosaženo až tehdy, když bude chráněno přibližně sedm osmin populace (88 %). A vzhledem k tomu, že vakcíny společností Pfizer a AstraZeneca jsou proti variantě delta o něco méně účinné, je tento cíl nedosažitelný.

To samé ostatně předvídal v nedávném rozhovoru pro FORUM 24 evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Přestaňme si lhát. Vzhledem k infekčnosti některých variant viru (třeba indické mutace) budeme v zimě potřebovat k dosažení kolektivní imunity více než 90% proočkovanost. Tu nedosáhneme na bázi dobrovolnosti,“ zmínil Flegr.

Hunter je spíše optimistou. „Nikdy nedosáhneme kolektivní imunity, ale ani ji nepotřebujeme, protože vakcína podstatně snižuje nebezpečí vzniku závažného onemocnění při první infekci. To je dostatečné. Covid tu zůstane, ale ne tak, jak ho známe – spíše jako ostatní koronaviry,“ řekl.

❔Jak by vypadala situace v Anglii, kdyby nebyly vakcíny (ale jinak by bylo vše stejné)?❔ 🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿

Podle modelů vědci odhadují, že by bylo:

🦠 o 8.1 milionu více případů
☠️ o 30 tisíc více úmrtí

Máme obrovské štěstí, že vakcíny máme a že jsou tak účinné. 💉💉💉 https://t.co/YwYKqI89zd

— Iniciativa Sníh (@SnihIniciativa) July 9, 2021

Podle šéfa Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petra Smejkala je situace v Česku dobrá, neproočkovaným občanům však hrozí aktuální delta varianta. „Očkovaným nijak neublíží,“ uvedl. Nutno podotknout, že v České republice je stále očkováno alespoň jednou dávkou 48,41 % občanů, je to ovšem málo – dokonce pod průměrem zemí Evropské unie, kde si již nechalo podat vakcínu 53,22 %.

Studie publikovaná ve čtvrtek v časopise Nature zjistila, že pouze jedna dávka vakcíny Pfizer nebo AstraZeneca (obě vyžadují dvě dávky) byla buď slabě nebo nebyla vůbec účinná proti variantě delta. Společnosti Pfizer a BioNTech proto kvůli obavám chystají příští měsíc zahájit klinické testy verze své vakcíny zaměřené právě na problémovou variantu delta.