Podařilo se zastavit uprchlickou vlnu, která v Evropě vrcholila v minulém roce? Letos se přinejmenším v Německu očekává výrazně menší počet, než přišel minulý rok. Německé úřady soudí, že tento rok přijde nejvýše 300 tisíc migrantů, což je asi třetina loňského počtu. Tvrdí to šéf spolkového úřadu pro migraci v deníku Bild. Loni podle něj přišlo do Německa méně než milion uprchlíků. Německá média běžně uvádějí počet 1,1 milionu.
Německý Bundesamt für Migration und Flüchtlinge zveřejňuje každý měsíc čísla o tom, kolik lidí přicházejících z ciziny žádá o udělení azylu. Je třeba předem říci, že je to jiné číslo, než je počet uprchlíků, protože v Německu se samozřejmě může pohybovat celá řada cizinců, o kterých se s jistotou nedá nic říci. Výhodou této statistiky ale je, že je to až jednotek spolehlivé číslo, které o něčem vypovídá a umožňuje sledovat dlouhodobé trendy, stejně jako vývoj v posledních týdnech.
Máme k dispozici údaje až do srpna letošního roku včetně. Když se podíváme na první tři čtvrtiny roku, tak v srpnu spolkový úřad registruje 89 703 žádostí o azyl. To je vůči červenci vzestup (tam bylo 72 984 osob). To je nárůst o 22,9 procenta. Před rokem v srpnu to bylo 33 447 osob, tedy meziroční nárůst je 168,2 procenta.
Jak se vyvíjel počet azylantů za více než poslední půlstoletí jasně ukazuje následující graf. Kromě nárůstu v roce 1980 tu máme trvalý vzestup už od pádu železné opony na konci 80. let.
Další údaje ukazují, že v roce 2015 stoupal počet uprchlíků už od května, ještě před tím, než bylo učiněno takzvané „pozvání“ uprchlíků Angelou Merkelovou.
Za poslední rok a osm měsíců počet azylantů v Německu přes některé výkyvy stále roste. Odkud v srpnu přicházeli uchazeči o azyl? Nejvíce bylo Syřanů (26 209), Afghánců (19 840), Iráčanů (11 574).
Jak se bude situace dále vyvíjet záleží samozřejmě na mnoha faktorech, jako je především situace v zemích rozvrácených válkou, spolupráce Turecka a postoj dalších zemí. Téma uprchlíků je důležité i pro vnitropolitický vývoj v jednotlivých zemích. Protože Německo nese zatím největší břemeno, soustřeďuje se pozornost na vládu a především na kancléřku Merkelovou a její stranu CDU. Po dosavadních volebních ztrátách v komunálních volbách nastala v neděli změna v Dolním Sasku. Merkelové CDU získala 34,4 procent hlasů, sociální demokraté dostali 31,2 procent, zelení 10,9 procent, AfD 7,8 procent, FDP 4,8 procent a Die Linke 3,3 procenta. CDU tak dostala více než čtyřikrát tolik hlasů než než protiimigrantská AfD. Je to ojedinělý případ, nebo to znamená, že Němci podporují kancléřku více, než si někteří komentátoři myslí? To ukáže budoucnost a letošek bude do značné míry klíčový nejen pro Německo, ale také pro ostatní země Evropské unie.
