Sovětský svaz se do druhé světové války zapojil až po přepadení Německem v roce 1941. Zuřivost bojů na jeho území znamenala ale obrovské ztráty jak na lidských životech, tak na materiálních hodnotách. Z tohoto hlediska je jasné, že se na válku země stále odvolávala, kdykoli pak došlo na rozebírání její životní úrovně.
Bez ohledu na to, co šlo na vrub mizernému ekonomickému vedení po celou dobu existence SSSR, byla pro stát založený Leninem a vedený pak Stalinem válka skutečně velkou ekonomickou ránou.
Podle výpočtů ruských historiků a ekonomů země zaplatila za válku z bojujících států nejvyšší cenu. Bylo zničeno 1710 měst a městských sídel a 70 tisíc vesnic. Země ztratila 32 tisíc průmyslových podniků, 98 tisíc kolchozů a 1876 sovchozů. Zničeno bylo rovněž 65 tisíc kilometrů železničních tratí, skoro 16 tisíc parních lokomotiv a 428 tisíc vagonů. Ztraceno bylo 13 tisíc železničních mostů a 8000 tisíc říčních plavidel, 2078 kilometrů telegrafních a telefonních linek. Celková škoda dosáhla 2 569 miliard rublů, což byla třetina národního bohatství země.
Ruské zdroje se odvolávají na německé archivy, podle kterých bylo zpustošeno 427 muzeí, ukradeno 180 milionů knih, 13 tisíc hudebních nástrojů a více než půl milionu uměleckých děl bylo ztraceno nebo ukradeno.
Nikolaj Vozněsenskij ve své knize Vojenská ekonomika SSSR z roku 1948 píše, že Spojenci utratili celkem za válku 767 miliard dolarů (to je částka nepřepočtená na dnešní hodnoty), z čehož 46,5 procenta připadlo na SSSR. Vozněsenskij byl 11 let v čele Státního plánovacího výboru SSSR (1938-1949).
Celkové náklady na druhou světovou válku se odhadují dost obtížně, protože chybí mnoho oficiálních záznamů. Nicméně se má za to, že finanční náklady na válku byly přibližně tyto (nepřepočtené na dnešní hodnotu peněz, ale pro představu vzájemných proporcí to stačí):
- USA: 296 miliard dolarů (přibližně 4104 miliard dnešních dolarů ).
- Německo: 272 miliard dolarů.
- Británie: 120 miliard dolarů.
- Sovětský svaz: 192 miliard dolarů.
- Itálie: 94 miliard dolarů.
- Japonsko: 56 miliard dolarů.
Je třeba vzít v úvahu, že Německo a Británie se během války navzájem zdevastovaly. Německo bylo v troskách a Británie byla prakticky v konkursu. Také evropské hospodářství se zhroutilo a bylo zničeno 70 procent jeho infrastruktury.
V Jaltě bylo dosaženo dohody, že SSSR obdrží polovinu reparací splatných od Německa. Na Postupimské konferenci to bylo potvrzeno. Rozličné statky ale proudily do SSSR už dávno předtím. Konstantin Baranovskij píše v článku na webu russian7.ru: „V roce 1943 byly jako součást Rudé armády vytvořeny trofejní oddíly, které podle propočtů generála Vachitova poslaly 21 834 vagonů s majetkem. Bylo to třeba 6370 vagonů papíru, 3,3 milionu párů civilní obuvi, 1,2 milionu kabátů, 2,6 milionu šatů, 4,6 milionu kusů spodního prádla, více než jeden milion klobouků, 154 vagonů kožešin, tkanin a vlny a 24 vagonů hudebních nástrojů. Do SSSR bylo dodáno více než dva miliony kusů skotu a 206 tisíc koní. Sovětský svaz upřednostňoval náhradu v naturáliích – materiální aktiva, vybavení a suroviny spíše než peníze.“
Od března 1945 bylo v průběhu roku rozhodnuto o demontáži 4389 podniků: 2885 z Německa, 1137 německých podniků se sídlem v Polsku, 206 v Rakousku, 11 v Maďarsku, 54 v Československu. Lidové komise, podniky a organizace vyslaly své odborníky, zúčastnila se i Leninova knihovna. Státní sportovní výbor GOSKOMSPORT dovezl do SSSR bazény, čluny a další majetek a vybavení.
Proud těchto „reparací“ se pak ale zpomalil, a to také kvůli tomu, že v části Německa obsazené SSSR byla vytvořena Německá demokratická republika, která potřebovala svou vlastní ekonomiku. SSSR obdržel nakonec podle tvrzení tamních historiků od Německa jen polovinu splatných reparací – 4,3 miliardy dolarů z 10 miliard určených podle rozhodnutí konferencí v Jaltě a Postupimi.
Jen ve stručnosti se můžeme podívat, jak na tom byly Spojené státy. Ačkoli i pro USA trvalo přímé zapojení do války o něco kratší dobu než než čtyři roky, byla druhá světová válka nejdražší válkou v historii Spojených států. Náklady na válku přepočtené o inflaci by v dnešní měně činily přes 4 biliony dolarů a v roce 1945, posledním roce války, tvořily výdaje na obranu zhruba 40 procent hrubého domácího produktu (HDP). Americké vojenské výdaje v průběhu války prudce stouply. Roční rozpočet na obranu vzrostl z 1,9 miliard dolarů v roce 1940 na 59,8 miliard dolarů v roce 1945. V roce 1943 USA utratily na obranu jedenapůlkrát více než Německo a přes desetkrát více než Japonsko.
Tou největší ztrátou byly samozřejmě lidské životy. Každý z nich má nevyčíslitelnou hodnotu. Navíc nás ale napadá, o kolik geniálních lidí lidstvo nejspíš přišlo, ať už mezi těmi, co padli jako vojáci, nebo zahynuli jako civilisté. A kolik lidí se vůbec nenarodilo, protože ti, kdo mohli být jejich rodiče, zmizeli v soukolí největší války historie.
(Zdroj: online.norwich.edu, russian7.ru)
